CIO BusinessWorld: Jak by se podle vás firmy měly postavit k problematice velkých dat? Kde hledat vhodný kompromis rizika z podstoupené nákladné investice a možnosti získat konkurenční výhodu?
Všechny analýzy, které IBM provedlo u svých klientů, ukazují, že společnosti, které lépe využívají existující informace pro rozhodování, mají trvalý náskok před konkurencí bez ohledu na odvětví. Skutečnou otázkou je, dokáže IBM klientovi pomoci již v okamžiku, kdy je ještě malou firmou? Protože na trhu převládá pocit, že tato řešení jsou vhodná jen pro velké podniky, jež si mohou dovolit velké investice. Některé z našich produktů nejsou tak drahé, jak se můžou organizace domnívat.
Dobře, zkusme se na to podívat z pohledu návratnosti investice. Tento ukazatel u nás ještě převládá jako argument pro provedení investice.
Nikdo nechce investovat do projektu, který se zaplatí až za dva roky. Většina komerčních organizací chce dosáhnout ROI ideálně kolem šesti měsíců a reálně nejpozději do konce fiskálního roku. Proto máme předprodejní konzultanty, kteří se snaží nalézt nejrychlejší přínosy.
Dám vám příklad ze společnosti vyrábějící hliníkové bloky motorů. Tolerance chyby v takové výrobě je velmi nízká, a pokud produkt neprojde kontrolou, je v podstatě na vyhození. V rámci proof of concept jsme zjistili, že 90 % chyb na bloku nastane v určité fázi výroby mezi 13:30 a 14:00. V době oběda totiž lidé začnou větrat a otevírat dveře, což způsobí pokles teploty o 1° C, a vede k nepřesnostem ve výrobě. Nyní v době pauzy firma zvýší mírně teplotu, protože v chození na oběd lidem nezabrání. Chybovost se snížila o 60 %. Bez podnikové analýzy by na to stěží přišli.
Můžeme přijít zase za půlroku, za rok a zaměřit se na jinou oblast. Nikdo dnes nechce dělat skokové změny ve stylu „velryby“, kdy připravujete dva roky projekt a čekáte, co se stane. Každý upřednostňuje spíše „přístup delfína“ – utratím část rozpočtu, uvidím výsledek a pak budu investovat znovu.
V současnosti se hodně hovoří o problematice vzniku "guerilla IT" - jaký je podle vás recept, aby IT oddělení tyto tendence dostala zpět pod svou kontrolu?
Tento trend adresujeme ze dvou úhlů. Naší filozofií je, že polovina úspěchu spočívá v architektuře infrastruktury byznysu a ten si pak sám zajišťuje aplikace, které mu umožní vyřešit konkrétní problém. Strávili jsme více než deset let „komponentizováním“ každého produktu, takže pokud si koupíte například naše řešení pro portál, získáváte také software pro integraci dalších standardních aplikací, zabezpečený instant messaging a mimo jiné i databázi, která vše ukládá. Má také aplikační server, na kterém je vše postavené, a který dokáže dohlížet nad tím, co se událo.
Nejde o to obecně umožnit zaměstnancům si rychle stavět řešení, které zrovna potřebují, ale poskytnout jim technologii, která to usnadní i „ne-IT“ osobě. Například, když pracujete v oddělení CRM, potřebujete propojit adresu klienta s Google Maps s fakturami. Naše řešení vám to umožní na bázi drag and drop. Pokud máte infrastrukturu, která poskytuje všechny tyto informační a transakční služby postavené na SOA, tak není nic špatného na tom, umožnit osobám, jež potřebují informace pro své rozhodování, si tato řešení stavět samy, a rezervovat tak čas IT oddělení na jiné důležitější záležitosti.
Nedávno jste na českém trhu oznámili řešení PureSystems. Jak reálně vidíte lokálně jeho nasazení?
Možná bude trvat půl roku až rok než jej tady prodáme. Ale i tak to považuju téměř za sen, který se stal skutečností. Máme „krabici“, která dokáže provozovat celou řadu aplikací, přičemž jejich správa probíhá přes jednu konzoli.
V současné době spolupracujeme se 150 ISV, kteří staví své aplikace tak, aby se daly v případě potřeby nasadit pro využití tisícem zaměstnanců a stejně rychle zase vyřadit v případě, že nejsou potřeba. To představuje skutečné IT jako službu. Víte, začínal jsem jako technik, takže mě zajímá, jak věci fungují, na druhou stranu jsem podnikový uživatel a je mi úplně jedno, jak se něco stane, pokud dostanu, co potřebuji. Tohle právě PureSystems dovoluje.
Jak se podle vás z pohledu trendů typu IT jako služba mění a změní role CIO?
V západním světě je koncept SLA mezi byznysem a IT naprosto běžný. Ve východní Evropě ještě před deseti lety většina CIO o SLA ani neslyšela. Dnes se většina rozhodnutí děje na úrovni podnikových potřeb, takže CIO můžeme mít finální slovo ve výběru řešení, ale nerozhoduje již natolik, zda se investici uskuteční a v jaké výši. Na ředitele IT je vyvíjen stále větší tlak, aby rozuměli dopadům, které může IT investice na byznys mít.
Před deseti lety bych našel jen málo CIO, kteří se byli ochotni bavit o tom, proč řešit něco nyní, jinak budou mít za pár let problém. Jednoduše se nestarali, protože nemuseli. Dnes jsou ředitelé IT součástí byznysu. Navíc pozorujeme, že se jejich role stále více sbližuje s marketingovými řediteli, kteří potřebují informace pro vytváření a vyhodnocování kampaní a navrhování produktů, a ty nezískají jinak než prostřednictvím IT.
Další otázky Zoran Hrustic zodpověděl také pro sesterský magazín ChannelWorld.
Zoran Hrustic, viceprezident softwarové skupiny IBM v CEE
Na pozici viceprezident softwarové skupiny IBM v CEE (střední a východní Evropa, Rusko, Společenství nezávislých států a Turecko) byl jmenován v červnu 2012. Dříve působil jako obchodní ředitel pro informační managenet a podnikovou analýzu. V softwarové skupině IBM zastával řadu manažerských pozic včetně SWG Business Unit Executive for CEEMEA, Tivoli Storage EMEA a SWG Business leader for South East Area.
Zodpovědný byl také za vytvoření a řízení jednotky IBM Tivoli/Systems Management v regionu CEMA. Do chorvatské pobočky IBM nastoupil v roce 1992, kde zastával různé technické, marketingové a obchodní pozice. V roce 1999 se přesunul do centrály regionu CEMA ve Vídni. Zoran Hrustic získal titul v oboru počítačových věd na Fakultě elektronitechniky, Univerzity v Záhřebu.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU