Zlaté časy pro diskontní prodejce

V souvislosti s ekonomickým zpomalením omezují spotřebitelé své výdaje a v ještě větší míře využívají služeb diskontních maloobchodníků.

Vyplývá to z nové zprávy, kterou pod názvem „Globální síla maloobchodu v roce 2009“ sestavila ve spolupráci s časopisem STORES společnost Deloitte.

Zpráva obsahuje žebříček 250 největších maloobchodních prodejců z celého světa podle tržeb za rok 2007, v němž mají mezi první desítkou výrazné zastoupení právě diskontní prodejny. Největší pohyb směrem vzhůru zaznamenala společnost Schwarz Unternehmens Treuhand KG (Schwarz), vlastník řetězce supermarketů Lidl, která se posunula o tři místa, z desátého na sedmé.  Za posledních pět let se společnosti Schwarz, která vykázala složenou roční míru růstu (SRMR) ve výši 12,6 %, dařilo růst rychleji než ostatním maloobchodníkům z aktuální první desítky. V letošním roce si polepšila i společnost Aldi GmbH (Aldi), jediný nováček mezi nejlepšími deseti, z nichž odsunula Sears Holdings Corporation (Sears).

Martin Tesař, partner v oddělení auditu společnosti Deloitte v České republice, říká: „Spotřebitelé se budou během roku 2009 stále více řídit cenou zboží, a to v míře ještě větší než doposud. Tento trend začíná být patrný už nyní, kdy zákazníci přecházejí k maloobchodníkům, kteří si hlídají ceny výrobků. Pro všechny maloobchodní prodejce pak platí, že současné prostředí bude vyžadovat, aby věnovali větší pozornost nákladům a měli je neustále pod kontrolou.“

Prvních deset maloobchodníků:

Nejrychleji se rozvíjejí maloobchodníci v Rusku, Číně a Jižní Koreji

V roce 2006 se do přehledu nejlepších 250 maloobchodních prodejců probojovaly čtyři čínské a dvě ruské společnosti. Letos se všech těchto šest maloobchodníků dokonce propracovalo na ještě lepší příčky. Dvě čínské společnosti jsou nyní také zastoupeny v první stovce. Díky svému 63. místu je Gome Home Appliance Group osmým nejlepším maloobchodníkem v Asii a Tichomoří a úplně prvním čínským maloobchodním prodejcem, kterému se podařilo dostat do regionální první desítky. 

Z deseti maloobchodníků s nejvyšší složenou roční mírou růstu za posledních pět let jsou dva z Ruska, dva z Číny a jeden z Jižní Koreje. Čtyři ze šesti nejrychleji rostoucích společností jsou navíc z rozvíjejících se trhů. Ruský maloobchodní prodejce elektroniky Euroset Group vykázal v období 2002 - 2007 složenou roční míru růstu ve výši 108,5 %.

Maloobchodníci by měli expandovat do zahraničí

Názor, podle něhož se asijská ekonomika „odstřihla“ od Spojených států a asijské společnosti rostou díky vlastní přičinlivosti, nikoli díky USA, se potvrdí teprve během současné finanční krize. I před rozvojovými trhy jsou horší časy, ale tyto regiony nemusejí být zasaženy tak tvrdě jako rozvinuté ekonomiky. 

Ira Kalish k tomu dodává: „Míra růstu čínského vývozu se v návaznosti na zpomalující se tempo rozvoje americké ekonomiky a posilující čínskou měnu v reálných číslech snižuje. Inflace se však zdá být pod kontrolou, což umožňuje uvolňovat měnovou politiku. Výsledkem bude zřejmě pomalejší růst, nikoli však recese. Pokud navíc zůstanou výdaje spotřebitelů na stejné úrovni, posílí se postavení maloobchodníků. V Indii došlo rovněž ke zpomalení ekonomického rozvoje, ale ani tam se nejedná o recesi. V dlouhodobém měřítku mohou sice takové problémy jako přílišná regulace, špatná infrastruktura nebo nedostatek pracovních sil další růst přibrzdit, ale Indie by přesto mohla růst rychleji než v minulosti a situace maloobchodníků by se mohla stále zlepšovat.“ 

Řada maloobchodních prodejců, kteří začali podnikat na celosvětové úrovni a pokusili se využít této možnosti k dalšímu svému rozvoji, se setkala s obtížemi a zjistila, že lukrativnost globálního podnikání není taková, jak očekávali. Důvody k rozšiřování podnikatelských činností do zahraničí však stále existují. Ba co víc, aktuální hospodářský a finanční vývoj jejich význam ještě posiluje. Výše prostředků vydaných v maloobchodních prodejnách v rozvinutých zemích klesá a tento trend bude pravděpodobně v nejbližší době pokračovat.

Ira Kalish uzavírá: „Přední maloobchodní společnosti světa budou moci zajistit svůj další růst navyšováním svého podílu na domácím trhu nebo expanzí na nové trhy, zejména v rozvojových regionech. V příštích letech budeme možná svědky prudkého nástupu méně významných maloobchodníků a prodejců nepotravinářského zboží. Dále je pravděpodobné, že maloobchodníci z rozvíjejících se trhů budou pokračovat v investicích do jiných rozvojových trhů, dokonce i do některých rozvinutých regionů.“