Celkový tržní podíl platformy OS X (dříve Mac OS X) společnosti Apple dlouhodobě roste. StatCounter udává, že se za pět let zvýšil téměř o 50 %. Přestože v červnu 2013 tržní zastoupení OS X celkově činilo jen 5,18 %. Linux si dlouhodobě z tržního koláče ukuje okolo jednoho procenta. Evidentně jde o jeho současné maximum v segmentu osobních počítačů.
Není tedy divu, že analytici více věří OS X. Agentura Gartner dokonce tvrdí, že OS X bude do roku 2014 ve firemním prostředí přijímán stejně jako Microsoft Windows. Důvodem má být především vysoká míra provázání se zařízeními iPhone a iPad, která si v rámci trendu BYOD pracovníci stále častěji přinášejí do zaměstnání, aby s jejich pomocí plnily alespoň část svých povinností.
Vliv na pracovní efektivitu
Přechod z libovolné verze Windows na konkurenční platformy OS X či Linux bude jistě pro naprostou většinu zaměstnanců náročný. Vzhledem k jejich tržnímu postavení nelze spoléhat na vlastní uživatelské zkušenosti netechnických pracovníků. Důkladné proškolení a následná zesílená uživatelská podpora jsou prakticky nutností.
Méně potíží s přechodem lze očekávat s OS X. Systém má sice jinou koncepci ovládání než Windows, ovšem obecně lze ovládání OS X hodnotit jako uživatelský přívětivé. Po pochopení základních principů ovládání je intuitivní a konzistentní. Právě nekonzistentnost ovládání je vyčítána Windows 8, přičemž Windows 8.1 přinesou v tomto ohledu jen kosmetické změny.
Z hlediska přístupnosti a použitelnosti si platforma OS X vede přinejmenším srovnatelně s populárními Windows XP a Windows 7. Uživatelé se však musí s ovládáním systému seznámit a odnaučit se řadu zažitých postupů platných napříč různě starými systémy Microsoftu. Je však dost možné, že po úspěšném absolvování tohoto procesu si OS X budou pochvalovat.
Linux je na tom hůře kvůli své roztříštěnosti do různých distribucí a jejich derivátů a používání různých grafických prostředí. Roztříštěnost je považována za hlavní překážku Linuxu pro masovou penetraci na osobní počítače. Kritizoval ji také Miguel de Icaza, tvůrce linuxového grafického prostředí Gnome, který sám poněkud ostentativně přešel na OS X.
Specifika v licencování a podpoře
OS X nelze koupit samostatně. Systém je dodáván výhradně předinstalovaný na počítačích značky Apple. Přechod na OS X se tedy neobejde bez nákupu nových počítačů. Společnost Apple oproti jiným výrobcům nabízí poměrně úzké portfolio zařízení, která se pohybují v nejvyšších cenových patrech. Přechod z Windows XP na Windows 7, Windows 8.1 či Linux apriori nemusí být spojen s výměnou PC.
Háček je také v podpoře OS X ze strany Applu. Historicky platí nepsané pravidlo, že podporu končí po uvedení druhé nástupnické verze. Problém je v rychlosti jejich uvádění. Rozestup mezi nimi činí zhruba 12 až 18 měsíců. Při dalším dodržování těchto zvyklostí by platilo, že v nejlepším případě každé tři roky bude nutné řešit otázku upgradu jak po technické stránce, tak po té licenční.
V případě Linuxu je situace ještě komplikovanější. Ubuntu, nejpopulárnější linuxová distribuce, je k dispozici zdarma i pro komerční nasazení. Nové verze Ubuntu vycházejí dosti živelně a velmi často, ovšem pro firemní nasazení je určena LTS verze s tříletým životním cyklem. Ta rovněž není zpoplatněna. Zpoplatněna je až technická podpora, která je volitelná.
Pro firemní nasazení Ubuntu společnost Canonical, která sponzoruje jeho vývoj, poskytuje uživatelskou podporu po telefonu a e-mailu. Canonical si za základní technickou podporu nedotýkající se virtualizačních a vývojářských nástrojů účtuje 105 USD ročně na jeden osobní počítač. Bezplatné poskytnutí Ubuntu i pro komerční užití není podmíněno nákupem služeb podpory.
Hardwarové nároky OS X a Linuxu
V případě OS X není třeba se hardwarovými nároky zabývat, protože systém je dodáván jen na kompatibilních počítačích značky Apple. Poměrně rozšířeným mýtem je, že Linux má výrazně nižší hardwarové nároky než současná Windows 7 či Windows 8. Například populární Ubuntu v současnosti vyžaduje počítač alespoň s touto konfigurací:
-
procesor s taktovací frekvencí 1 GHz
-
operační paměti s kapacitou 1 GB
-
pevný disk s 5 GB volného místa
Vyjma menších nároků na volné místo na disku má tedy stejné deklarované nároky jako Windows 7 či Windows 8. Některé distribuce deklarují výrazně nižší hardwarové nároky, ovšem buď jde pro reálný provoz o zavádějící informace, nebo se jedná o skutečně minimalistické distribuce, jejichž produkční nasazení je směrem k mainstreamovému uživateli dosti nešťastné.
Hardwarová a softwarová kompatibilita
OS X ani Linux samozřejmě nepřinášejí softwarovou kompatibilitu s Windows. Lepší podpoře se těší OS X (přinejmenším ze strany výrobců softwaru pro firemní sektor). S podporou této platformy počítají řešení Office 365 i Google Apps. Microsoft pro OS X aktuálně poskytuje Office 2011 jak samostatně v retailovém prodeji, tak v rámci Office 365 za předplatné.
Podporu OS X nabízí i řada dalších programů obvyklých pro firemní využití jako je AutoCAD, Adobe Photoshop či Adobe Acrobat. Apple pro svou platformu OS X nabízí také vlastní kancelářský balíček iWorks. Linux je z podstatné části odkázán na komunitní projekty jako je bezplatná kancelářská sada LibreOffice s vysokou, lež zdaleka ne stoprocentní mírou kompatibility s Office od Microsoftu.
Je pravda, že díky řešení WINE lze pod Linuxem spouštět i programy určené pro Windows, ale není možné to brát jako samozřejmost. V Linuxu i OS X může způsobit problémy nepřítomnost prohlížeče Internet Explorer, na kterém je závislá řada podnikových řešení. Pro obě platformy jsou však k dispozici konkurenční prohlížeče Google Chrome a Mozilla Firefox.
OS X nabízí výrazně lepší podporu hardwaru než Linux. Především těží z toho, že je dodáván jen na omezeném počtu modelů stolních a přenosných počítačů značky Apple, což umožňuje značnou optimalizaci. To je obrovská výhoda i ve srovnání s Windows projevující se na spolehlivosti a stabilitě systému, protože OX X je ušit na míru konkrétním zařízením a naopak.
Výrobci hardwaru velmi často vedle ovladačů pro Windows poskytují i ovladače pro OS X, ovšem jen vzácně také pro Linux. Na poli osobních počítačů Linux spoléhá především na generické ovladače, které ale často nenabídnou plnou funkcionalitu jednotlivých zařízení. Situace se pozvolna zlepšuje, ale aktuálně stále není podpora hardwaru srovnatelná s OS X, natož s Windows.
Pozn. red.: Pohled autora na možnosti obejít se ve firemním prostředí bez Windows je trochu skeptický. Pokud ale máte na situaci jiný názor nebo i jiné zkušenosti, uvítáme diskusi.
Čtěte také ostatní díly seriálu:
→ Windows XP končí, čím je nahradit? Volba 1: prověřená Windows 7
→ Windows XP končí, čím je nahradit? Volba 2: nová Windows 8.1
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU