Procesní a diskrétní výroba vyžadují každá odlišný přístup k implementaci a provozu ERP systémů. V čem se oba typy výroby z hlediska ERP nejvíce liší a jaké mají požadavky na ERP systém?
Při diskrétní výrobě obrábíme a pak skládáme dle kusovníku. Při procesní výrobě vyrábíme v dávkách ve výrobních zařízeních směsi, z nichž následně utváříme výrobek nebo rovnou balíme či plníme obaly. Zatímco v diskrétní výrobě vystačíme s klasickými kusovníky, procesní výroba vyžaduje tzv. formule a procesy. ERP systém musí umožnit definovat formule výrobků nejen množstvím komponenty na jednotku nadřazeného artiklu, ale i procentuálním složením a pak provádět přepočty při definici dávek. Navíc často v procesu vznikají koprodukty a vedlejší produkty. Ty je nutné do formule rovněž zadefinovat, aby systém správně kalkuloval náklady a při plánování a evidenci výroby počítal i s jejich vznikem.
Jakou roli hraje podle vašeho názoru správa změn (change management) při implementaci ERP systému?
Téměř každé implementaci předchází tvorba studie, která popisuje, jak bude vypadat cílový stav a tudíž určuje, jaké práce a v jakém rozsahu je nutné provést. V dnešním dynamickém světě je však nemožné, aby návrh popsaný ve studii byl definitivní. Často dochází ke změnám v průběhu implementace, zkrátka proto, že došlo ke změnám v byznysu nebo že zadavatel či dodavatel něco nedomyslel. Každá změna musí vázat na okolní procesy a někdy znamená i vícepráce, které musí někdo provést a zaplatit navíc proti rozpočtu projektu. Proto je změnové řízení na projektu velmi důležité. Mělo by popsat změnu, souvislosti, důvod, alternativy, uvést pracnost a náklady – vše tak, aby vedení projektu dokázalo odpovědně rozhodnout a zároveň aby nedošlo v budoucnu k dalším komplikacím.
Jaká jsou dnes z hlediska zákaznické firmy největší rizika plynoucí ze zrušení projektu implementace ERP systému?
Firmy se nerozhodují implementovat nový informační systém jen tak. Když už vypíší výběrové řízení, znamená to, že stávající systém je brzdí. Pokud pak projekt na implementaci zruší, znamená to, že budou muset i nadále spolupracovat s dodavatelem ERP, s nímž nebyli spokojeni nebo že „pojedou dál na zabrzděném systému“. Z toho pak plyne postupná ztráta konkurenceschopnosti firmy.
Jak může robotická automatizace procesů RPA oživit starší ERP systémy? Na co by si podniky při jejím nasazování měly dát pozor?
Robotická automatizace vyžaduje schopnost komunikace ERP systému s SW robotem. Starší systémy bývají omezené nejen ve funkcionalitě, ale právě v technologiích a ve schopnosti komunikovat. Integrace s robotem pak může být nákladnější než vytvoření programu pro automatizovanou akci. To považuji za největší riziko při nasazování RPA.
Na co by se měly organizace především zaměřit při implementaci a provozu ERP systému využívaného zaměstnanci vzdáleně? Jaká jsou největší úskalí tohoto režimu?
Práce z domova v ERP systému firmy vyžaduje bezproblémové technické a systémové připojení. Složitost realizace je tedy zcela závislá na technologické vyspělosti ERP systému.
Pokud je ERP zastaralý, bude potřeba dokoupit další SW produkty, např. vzdálenou plochu nebo virtuální desktop. Zároveň je potřeba počítat s vyšší zátěží serveru způsobenou těmito SW.
Pokud máte modernější ERP, který podporuje tenkého nebo web klienta, pak je jeho využití pro vzdálené uživatele snadné, zřízení rychlé a nepředstavuje další nutné investice do dodatečného technologického řešení vzdáleného přístupu k ERP.
Vždy je ale potřeba zaměřit se na komunikační infrastrukturu ve firmě (firewall a v případě využití klientských VPN i koncentrátor a firemní připojení do Internetu) a dále na bezpečnost, zvláště pokud uživatelé doma pracují na vlastních koncových zařízeních v prostředí, které není pod kontrolou podnikového IT.