Výhody EU digitální identity

Při používání EU digitální identity budeme moci sami rozhodovat o tom, které údaje uložené v takzvané peněžence digitální identity poskytneme pro daný účel, například k otevření bankovního účtu, nákupu vstupenek na kulturní či sportovní akci.

Začneme analogií. Před érou digitalizace jsme ve svých peněženkách, náprsních taškách či kabelkách nosili doklady a peníze, měli jsme u sebe tolik peněz, kolik jsme potřebovali na platby v daný den, plus nějakou rezervu. V současnosti už nosíme jen malou hotovost na drobné výdaje a co nejvíce plateb či převodů peněz uskutečňujeme bezhotovostně čili fyzické peníze při tom vůbec nevidíme. 

Naproti tomu doklady sice změnily podobu z dříve používaných „knížeček“ na plastové karty, takže jsou mnohem kompaktnější, avšak stále je máme s sebou ve fyzické podobě. Navíc je ve fyzické podobě – například vložením elektronické identifikační karty do čtečky – používáme k autentifikaci dokonce i při využívání elektronických služeb. V současnosti má každý členský stát EU vlastní průkazy totožnosti, což často komplikuje různé procesy, ve kterých je třeba ověřit identitu osob.

Mezi klíčové pilíře, na kterých je vybudována Evropská unie, patří jednotný vnitřní trh, ve kterém je zaručen volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob včetně pracovní síly. Většina ze zmíněných atributů se neobejde bez využívání různých služeb, přičemž stále více služeb je dostupných v elektronické podobě přes portály státní či veřejné správy a různých institucí.

Pište pro CIO Business World

Máte dobré nápady, máte co říct? Chcete se podělit o své znalosti se čtenáři CIO BW?

Je tu ideální příležitost. V redakci neustále hledáme externí autory, kteří rozšíří náš záběr. Nabízíme možnost publikací zajímavých článků nejen na webu, ale také v našem tištěném magazínu. Pokud máte zájem, ozvěte se šéfredaktorovi na e-mail: radan.dolejs@iinfo.cz

Představme si situaci, kdy si občan Francie chce založit firmu v Česku. Součástí tohoto záměru je i založení bankovního účtu a v mnoha případech i nákup nemovitostí. Jelikož zmíněný občan Francie zná principy jednotného vnitřního trhu EU, přihlásí se pomocí svého eID k portálu veřejné správy gov.cz a začne vyřizovat. Předchozí věta vypadá jednoduše, nicméně v praxi je to mnohem složitější.

Na portálu veřejné správy občan jiné země uspěje i v případě, že neovládá češtinu, protože portál lze přepnout do angličtiny. Pokud neovládá ani angličtinu, má prostě smůlu. Problém nastane, když tento portál požádá o vaši elektronickou identifikaci. K dispozici je sedm možností autentifikace, konkrétně mobilní klíč eGovernmentu, eObčanka, NIA ID, IIG (International ID Gateway), I.CO identita s kartou Starcos, MojeID a bankovní identita.

Takže náš fiktivní Francouz se potěší a vybere si možnost International ID Gateway čili přihlášení pomocí svého národního eID dokladu. Přestože Francie je jednou z největších a ekonomicky nejsilnějších členských zemí EU, zjistí, že v seznamu podporovaných zemí se nenachází. V současnosti tuto možnost mohou využít jen občané třinácti zemí, konkrétně Belgie, Německa, Dánska, Estonska, Španělska, Chorvatska, Itálie, Litvy, Lucemburska, Nizozemska, Portugalska a Slovenska.

Držitel eID musí během přihlašování potvrdit, které osobní údaje o něm budou odeslány za účelem jeho elektronické identifikace. Povinně se vyžaduje křestní jméno, příjmení, datum narození a identifikátor osoby. Některé zahraniční portály ale mohou chtít odeslání i jednoho z následujících nepovinných údajů: rodné příjmení, adresa trvalého pobytu, údaj o pohlaví nebo místo narození. Rozsah služeb pro občany jiných členských států EU závisí na konkrétním státu.

Momentálně může svou vnitrostátní elektronickou identifikaci používat i v zahraničí jen přibližně 60 % obyvatel EU ve čtrnácti členských státech. Pouze 14 % poskytovatelů klíčových veřejných služeb ve všech členských státech umožňuje přeshraniční ověřování prostřednictvím systému elektronické identity, například prokázání totožnosti osoby na internetu bez nutnosti uvést heslo. Problém v současnosti není ani tak v tom, že bychom digitální identity neměli, ale v tom, že jich máme mnoho a neustále si vytváříme další a další.

Řešením aktuální situace je vytvoření jednotné bezpečné digitální identifikace pro všechny on-line služby. Navíc když nás některá aplikace nebo webový portál požádají o vytvoření nové digitální identity nebo o jednoduché přihlášení přes některou globální platformu, nemáme představu o tom, co se s našimi údaji ve skutečnosti děje. Proto bude součástí evropské elektronické identity možnost zkontrolovat si, které údaje se pro konkrétní účel používají a jak se s nimi nakládá.

Digitální identita, podobně jako klasické, v současnosti používané doklady k identifikaci osob, je v první řadě legislativní záležitostí. Jinak řečeno, musí být legislativně zakotveno právo každé osoby, která vlastní národní průkaz totožnosti, mít digitální identitu, jež je uznávána kdekoli v EU, a tato bude použita jako způsob identifikace nebo k potvrzení určitých osobních atributů za účelem přístupu k veřejným a soukromým digitálním službám v celé EU.

Evropská digitální identita bude k dispozici pro všechny občany a podniky v EU i pro osoby, které zde mají pobyt. Umožní jim prokázat svou identitu nebo potvrdit potřebné osobní údaje. Lze ji použít v souvislosti s on-line i off-line veřejnými a soukromými službami v celé EU. Součástí identity bude také jednoduchý a bezpečný způsob kontroly nad tím, kolik informací chcete sdílet s poskytovateli služeb, kteří tyto informace požadují.

Digitální identita bude dostupná prostřednictvím digitální peněženky (European Digital Identity Wallets) v aplikacích pro smartphony a jiná zařízení. Bude uchovávat a poskytovat informace, jako jsou jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost, s cílem zajišťovat spolehlivou a bezpečnou identifikaci on-line a off-line. Z technického hlediska jde o jakýsi kontejner pro různé druhy elektronického obsahu, ve kterém jsou uložené například doklady včetně vysokoškolských diplomů či jiných dokladů o absolvovaném studiu, certifikáty, předpisy na léky, platební karty, jízdenky, vstupenky na akce a podobně. Zjednodušeně řečeno, vše, co v současnosti nosíme s sebou v klasické podobě papírových dokumentů či plastových kartiček. Peněženka digitální identity bude fungovat autonomně, to znamená, že vše potřebné má v sobě a nepotřebuje služby žádného prostředníka.

Obsah peněženky podle návrhu, na kterém se stále pracuje, bude možné rozdělit do dvou kategorií: elektronická potvrzení atributů a elektronická pověření. Atributem se v tomto kontextu rozumí nějaká vlastnost fyzické nebo právnické osoby či jiného subjektu v elektronické podobě. V případě fyzické osoby to mohou být jméno, příjmení, datum narození, bydliště, dosažené vzdělání a podobně. Některé informace vloží do digitální peněženky výrobce, respektive instituce, která ji bude vydávat, a některé informace si do peněženky uložíme sami.

Elektronické potvrzení atributů, nahrazující současná klasická papírová potvrzení s razítky, budou moci vydávat pouze kvalifikovaní poskytovatelé služeb zařazení na takzvaný trusted list čili důvěryhodný seznam. Naproti tomu pro vydávání pověření budou platit mnohem mírnější pravidla, jejich vydavatelé nebudou na důvěryhodném seznamu a jejich důvěryhodnost bude deklarována jiným, dosud přesněji nespecifikovaným způsobem.

Evropskou digitální identitu lze použít pro širokou škálu veřejných služeb, jako jsou žádost o vydání rodného listu, nahlášení změny adresy, otevření bankovního účtu, podání daňového přiznání, podání přihlášky na univerzitu ať už v domovské zemi nebo v jiném členském státě, pronájem auta prostřednictvím digitálního řidičského průkazu, ubytování v hotelu, vydání lékařského potvrzení a uložení lékařského předpisu, který lze použít kdekoli v EU a podobně. Pomocí digitální identity bude možné také prokázat právo na pobyt, práci nebo studium v určitém členském státě a podobně. Například při otevírání účtu v bance banka požádá o potřebné dokumenty a uživatel určí, které dokumenty uložené lokálně ve své digitální peněžence chce bance poskytnout. Potom se vytvoří ověřitelné digitální dokumenty a bezpečně se zašlou k ověření bance, jež pak může pokračovat v procesu vyřizování žádostí.

Autor je redaktor NexTech

Článek vyšel v magazínu CIO Business World č. 1/22.