Většina evropských firem je údajně připravena na nefinanční reporting, problém mají s daty

„Od nové informační povinnosti očekávám výrazný pokrok v důvěryhodnosti nefinančních reportů. Pro firmy budou platit pevná pravidla srovnatelná s těmi, podle kterých se dnes tvoří účetní závěrky firem,“ vysvětlil partner a ESG lídr společnosti PwC Jan Brázda.

Nová direktiva Evropské unie o nefinančním reportingu (tzv. Corporate Sustainability Reporting Directive – CSRD) zasáhne zhruba 50 tisíc firem, ať už přímo v Evropské unii nebo mimo ni. Podle aktuální studie PwC 2024 Global CSRD Survey, které se zúčastnilo 500 vysoce postaveních manažerů, jsou tři čtvrtiny firem připraveny na reporting na globální úrovni, a to včetně svých provozů mimo Evropskou unii.

Nová unijní legislativa se dotkne i českých společností. 

„České firmy často nejsou připraveny věnovat reportingu potřebné kapacity. Problémem pak nejsou jen chybějící data např. k uhlíkové stopě, ale také informace, které sice firma k dispozici má, ale nejsou podchyceny a zpracovány pro externí reporting. Jde například o srozumitelnou prezentaci politik, opatření a cílů v návaznosti na to, která témata vyhodnotí firma jako zásadní pro udržitelnost svých aktivit, ale také dodavatelského řetězce a produktů,“ domnívá se Jan Brázda.

Téměř dvě třetiny (63 %) globálních firem jsou přesvědčeny, že pravidla nefinančního reportingu budou splňovat, nicméně upozorňují na řadu překážek. Mezi ty nejčastěji zmíněné patří dostupnost a kvalita reportovaných dat (59 %).

Pouze pětina společností, které mají v roce 2025 už podat report, již zvládla ověřit dostupnost a úplnost údajů pro své reporty. Pracují přitom zatím jen s běžnými dostupnými technologiemi, velká část ale sází na budoucí pomoc umělé inteligence.

Zatímco respondenti uvádějí vysokou důvěru ve splnění poskytnutí informací z těch oblatí, která jsou obecně zahrnuta ve stávajících zveřejňovaných informacích, jako je pracovní síla (75 %), chování podniku (75 %), změna klimatu (60 %), jsou si mnohem méně jisti svou schopností splnit požadavky na vykazování méně známých témat, jako je biodiverzita (35 %), znečištění (43 %) a zapojení pracovníků v hodnotovém řetězci (44 %).

Přečtěte si také:

Ricardo Silva, viceprezident HP: Umíme zajistit produktivitu zaměstnanců v kanceláři i kdekoliv jinde

„Firmy tak musejí zlepšit své systémy i způsob reportingu, poradit si s tím, že v tuto chvíli nemají všechna potřebná data, a musejí ESG skutečně zapracovat do svých strategií,“ dodává Pavel Štefek, partner PwC a expert na nefinanční reporting.

Podle aktuální studie přitom tři čtvrtiny (76 %) manažerů věří, že CSRD povede právě k tomu, že firmy budou brát udržitelnost v úvahu při svém každodenním rozhodování.

Jak se efektivně chránit v digitálním prostředí?

0:00/

Mezi hlavní benefity nového reportingu firmy označují, že se zlepší přístup firmy k udržitelnému podnikání (51 %), zlepší se v tomto směru součinnost napříč celým hodnotovým řetězcem (49 %) a dojde i ke snížení rizik spojených s touto oblastí (48 %). Zhruba čtvrtina firem věří i v růst výnosů či úsporu nákladů.

„Průzkum ukázal, že přední společnosti stále více začleňují udržitelnost do svého rozhodování. Od zavedení CSRD očekávají výrazné přínosy pro životní prostředí, zmírnění rizik a větší zapojení zainteresovaných stran. Vidíme také, že společnosti, které jsou na cestě k CSRD dále, očekávají od její implementace větší celkové přínosy,“ dodal Global Sustainability Leader PwC ve Velké Británii Will Jackson-Moore.

Přečtěte si také:

Investice do AI se vrátí do pěti let a za návrat do kanceláře více peněz

Zpráva o nefinančním reportingu bude muset být nově zveřejňována společně s výroční zprávou společnosti. Firmy ve zprávě budou muset popsat svou obchodní činnost a její dopad na všechny ESG aspekty podnikání. Zároveň popíší i konkrétní kroky a opatření, které v oblasti ESG podnikají i hlavní rizika spojená s touto oblastí.

Za rok 2024 (tedy v roce 2025) bude reporting povinný pro firmy kótované na burze a pro velké společnosti s více než 500 zaměstnanci. V dalším roce se povinnost reportingu rozšíří i na menší firmy.

„V praxi ale dopadne na daleko více firem. Banky, které už reporting na základě dobrovolnosti nebo skupinové regulatoriky odevzdávají, budou kvůli financování po firemních klientech chtít data, která jsou v podobném detailu, jako ta pro nefinanční reporting dle CSRD. 

Analogickou skupinou jsou velké průmyslové firmy v čele s automobilkami, které budou chtít po svých dodavatelích vyplněný dodavatelský dotazník, obsahující nefinanční data, včetně uhlíkové stopy materiálů/součástek. U nich přichází první na řadu dodavatelé pracující s materiály, jako jsou ocel, hliník, sklo apod.,“ uzavírá Pavel Štefek.