Pomocí RFID nebudeme nikdy schopni číst skrz kovové materiály. Velmi obtížně lze číst skrz kapaliny a problematické je i čtení RFID tagů umístěných na kovu. Přesto však tato technologie může odstranit mnoho dříve neřešitelných problémů. RFID vzniklo již za druhé světové války, ale masivní vývoj související s rozšiřováním do komerčních a vládních projektů nastal v posledních pěti letech.
Stejně jako je tomu u všech jiných technologií vyvíjených řadou různých organizací a výrobců, i u RFID vznikla řada rozdílných „standardů“ (RFID tagů, pravidel pro komunikaci apod.), znepříjemňujících její rychlé rozšiřování po světě. Všichni tudíž uvítali aktivity spojené s vývojem a prosazováním standardů EPC, které jsou harmonizovány s již zažitými normami UCC.EAN,UID,VIN z oblasti čárových kódů. Zářným příkladem užití EPC standardu je největší americký řetězec Wal-Mart a americká armáda. Řada zajímavých aplikací existuje samozřejmě i v Evropě – Metro Future Store, Delhaize Belgium a další.
Jakým způsobem tato technologie funguje, vyplývá již z jejího názvu Radiofrekvenční identifikace. Vlastní komunikace mezi RFID čtečkou a datovým mediem – RFID tagem probíhá pomocí rádiových vln, které jsou často využívány i k napájení datového média. V takových případech hovoříme o systémech s pasivními RFID tagy. Každý RFID tag se skládá z paměťového čipu, vodivého propojení, antény a zapouzdření.
Větších čtecích a zapisovacích vzdáleností můžeme docílit doplněním obvodu o miniaturní baterii, sloužící k napájení RFID tagu a umožňující větší čtecí dosah. Takto vybavené RFID tagy nazýváme aktivními, případně semiaktivními. Výhodou aktivních RFID tagů je nejen větší dosah, ale i možnost doplnění funkcionality o integrovaný senzor nárazu, tlaku, teploty apod. Příkladem je hybridní RFID tag s integrovaným senzorem teploty, který dokáže v pravidelných intervalech zapisovat údaje o teplotě okolí, a tím zajistit kontrolu nakládání s masnými výrobky na cestě od výrobce až po chladicí box v samoobsluze. Aktivní tagy mají i jednu nespornou nevýhodu, a to omezenou životnost (obvykle několik let).
Velikost, tvar i forma RFID tagu může být různá a vyplývá ze specifik jednotlivých aplikací. RFID tagy velmi často nacházejí uplatnění ve formě papírové či plastové samolepicí etikety (smart label). Takovouto „chytrou etiketu“ můžeme pomocí RFID tiskáren kódovat a potiskovat termo nebo termotransfer tiskem. Díky smart labelu můžeme využít synergického efektu vyplývajícího ze spojení technologií čárových kódů a radiofrekvenční identifikace. Existence čárových kódů není ani do budoucna ohrožena a v řadě aplikací čárový kód přináší stejný nebo i vyšší efekt s nižšími pořizovacími i provozními náklady. Příkladem může být nasazení automatické identifikace v oblasti evidence majetku, kde systém založený na identifikaci pomocí čárového kódu je výhodnější, a to nejen finančně. Naopak v řadě výrobních a logistických aplikací, jako je třídění zásilek, řízené skladové hospodářství, případně sledování výroby, je nasazení RFID výhodnější. Zpravidla se jedná o aplikace, kde využíváme čtení více RFID tagů naráz (při průchodu logistickou branou, apod.), aplikace, kde čteme RFID tagy přes různé materiály, a nejvíce pak aplikace, kde RFID tagy kolují v uzavřeném oběhu, například spolu s vratným obalem. Další nespornou výhodou této technologie je kapacita paměti RFID tagu. Kapacita RFID tagů se obvykle pohybuje v řádu kilobitů, což umožňuje naprosto odlišnou koncepci systémů, než je tomu u čárového kódu. Čárový kód obvykle slouží pouze jako jednoznačný identifikátor a všechny doplňkové informace je třeba čerpat z databází nadřízených systémů a velmi často i ručně předávat ve formě vytisknuté textové a číselné informace na vlastní etiketě. Nejenže můžeme v případě RFID technologie řadu dat ukládat přímo do RFID tagu, ale navíc je u většiny RFID tagů můžeme i přepisovat a dále s nimi pracovat.
Mluvíme-li o součástech RFID systémů, nesmíme opomenout stránu tzv. middleware neboli prostředníka mezi hardwarovou a softwarovou platformou. Middleware tedy zprostředkovává komunikaci mezi RFID čtečkami a nadřízeným systémem. Většina moderních ERP, WMS a MES systémů je připravena na technologie automatické identifikace a při správné volbě middlewaru může být implementace RFID řešení poměrně bezbolestná.
Něco málo z praxe
Příkladem nasazení této technologie je sledování pivních sudů – kegů. Na každý keg je umístěn RFID tag, speciálně uzpůsobený pro čtení z kovových materiálů. Ačkoliv se v těchto aplikacích používají především nízké frekvence, ze kterých vyplývá prakticky kontaktní čtecí dosah a nízká přenosová rychlost, jedná se o velmi úspěšné řešení. A to především díky možnosti ukládání informací v průběhu celého životního cyklu kegu, což přináší výrazné snížení počtu ztracených a poškozených kegů a zároveň zprůhlednění dodavatelsko-odběratelského řetězce (SCM). Velmi časté je též nasazení ve výrobních a skladových aplikací, a to především za předpokladu zachování uzavřeného oběhu značených dílů či logistických jednotek.
Autor je Business Managerem společnosti Kodys.