6. Výkonný/posílený edge (the empowered edge) – edge computing označuje výpočetní topologii, v níž jsou zpracování informací a sběr či doručování dat a obsahu umístěné blíže zdroji, repozitáři či uživateli této informace. Cílem je udržet datový provoz a zpracování v místě, a snížit tak latenci, využít naplno možností okrajové infrastruktury a zvýšit autonomii v této oblasti. Samotný pojem edge pak lze nejlépe chápat jako logický protipól centralizovaného cloudu.
„V současné době se o edge hovoří zejména v souvislosti s potřebou IoT systémů zajistit nepřipojené či distribuované funkce vestavěné v koncových zařízeních IoT, zejména v oblastech, jako jsou výroba či maloobchod,“ vysvětluje Brian Burke. „Nicméně edge se stane zásadním faktorem napříč prakticky všemi odvětvími a způsoby použití právě v souvislosti se stále sofistikovanějšími a specializovanějšími výpočetními zdroji a úložišti. Komplexní edge zařízení včetně robotů, dronů, autonomních vozidel či provozních systémů celý posun značně urychlí.“
7. Distribuovaný cloud (distributed cloud) – jde o rozložení (distribuci) veřejných cloudových služeb do různých lokalit, přičemž původní poskytovatel cloudové služby je stále odpovědný za provoz, dohled, aktualizace a rozvoj služby. Jde o zásadní posun od klasického centralizovaného modelu většiny cloudových služeb, který nastartuje novou éru cloud computingu.
8. Autonomní věci (autonomous things) – fyzická zařízení využívající AI k automatizaci úkonů či úloh, jež dříve dělali lidé. Zjevnými příklady jsou roboty, drony, autonomní vozidla či lodě a zařízení. Jejich automatizace jde za rámec možností pevně naprogramovaných modelů, využívají AI pro řízení pokročilých reakcí přirozenějších interakcí s okolním prostředím a lidmi. Tak, jak to umožní rozvoj technologií, předpisů a společenská přijatelnost, budou autonomní věci stále častěji nasazované ve veřejném prostoru.
„Jak bude počet autonomních věcí kolem nás růst, očekáváme posun od samostatných inteligentních zařízení směrem k nezávislým spolupracujícím rojům inteligentních věcí nebo zařízení spolupracujících s lidmi,“ říká Biran Burke. „Například heterogenní roboty mohou pracovat v rámci koordinovaného montážního procesu. V oblasti doručování zásilek si pak lze představit jako nejefektivnější kombinaci autonomního vozidla, které zásilky doveze do cílové oblasti, zatímco roboty a drony, jež má na palubě, se postarají o doručení na konkrétní adresy.“
9. Praktický blockchain (practical blockchain) – přináší potenciál proměnit celá odvětví v systémy digitální důvěry, transparentnosti a výměny hodnoty napříč obchodními ekosystémy. Důležitý je také potenciál snížení nákladů, zkrácení vypořádání transakcí a zlepšení cashflow. Aktiva je možné vysledovat až k jejich původu a výrazně omezit možnosti výměny za kopie, náhražky či falšované zboží. Sledování je zajímavé i v oblastech, jako jsou potravinářství (sledování původu, dohledání kontaminace napříč dodavatelským řetězcem atd.) nebo sledování konkrétních dílů pro usnadnění situací jako svolávání výrobků kvůli závadě. Další příležitosti se nacházejí v oblastech, jako správa identit a integrace chytrých smluv umožňujících automatizovat vybrané transakční kroky.
„Blockchain zatím není pro podniková nasazení dostatečně vyspělý – stále existuje řada technických problémů včetně špatné škálovatelnosti a interoperability. Navzdory tomu je jeho revoluční potenciál tak velký, že by mu podniky měly věnovat pozornost dokonce i v případě, kdy neplánují masivní nasazení v nejbližší době,“ dodává Burke.
10. AI bezpečnost (AI security) – umělá inteligence a strojové učení budou postupně využívány pro rozšíření (vylepšení, urychlení) lidského rozhodování ve stále širší škále oblastí. Na jednu stranu to vytvoří nové fenomény a příležitosti, jako jsou hyperautomatizace či praktické využití autonomních věcí v rámci transformace podniků, povede to také ke zcela novým výzvám v oblasti bezpečnosti – rychle poroste počet potenciálně zranitelných míst (zejména díky kombinaci IoT, cloudu, mikroslužeb a připojených systémů v chytrých prostorách). Lídři a týmy odpovědné za bezpečnost by se proto měli zaměřit na tři nové oblasti: ochranu systémů na bázi AI, využívání AI pro zlepšení kybernetické ochrany a obrany a očekávání útoků využívajících AI.
Analytici se strategickým technologickým trendům věnují v přednáškách na Gartner IT Symposium/Xpo v Barceloně od 3. do 7. listopadu.