Rozvoj medicíny přináší do lidského života velkou změnu – dožití vyššího věku, možnost lepšího zapojení do normálního života i pro hendikepované spoluobčany. A netýká se to jen sportovců, i když výsledky paralympioniků jsou mnohdy výzvou pro aktivní zdravé sportovce. Naopak potřeba sledování zdravotních parametrů kosmonautů, pilotů letadel i Formule 1 či špičkových sportovců vede k rozvoji nových měřicích metod a odhalování souvislostí měřených parametrů. Nyní např. již i rekreační běžci během tréninku měří svou tepovou frekvenci.
Stejně tak pokrytí území mobilními operátory i nárůst schopností přenosu dat dávají možnost jednoduše naměřené údaje předávat k centrálnímu sběru a vyhodnocování parametrů odborníky.
Myšlenka využití těchto metod i pro potřeby péče o chronicky nemocné je nasnadě. Již v roce 2005 probíhal, podporován prostředky Evropské unie, výzkum v tomto směru. Každodenní sběr dat a jejich průběžné vyhodnocování umožňují pacientům život ve standardním domácím prostředí, návštěvy praktického lékaře upravují medikaci. Odpadá nebo se redukuje počet pozorování na lůžkovém oddělení kliniky.
V současné době se vývoj obrací ke vzniku panevropských zdravotnických sítí. Tyto sítě, mnohdy budované z iniciativy velkých telekomunikačních operátorů, dávají možnost:
- Využití moderních telekomunikačních služeb pro efektivní přeshraniční lékařské služby a zlepšení klinických procesů v době rozvoje migrace turistické i pracovní
- Ověření diagnózy a porovnání názorů se špičkovými odborníky, např. „tumor boards“
- Telekonzultace např. lékařů – specialistů a praktiků
- Research&Development sítě umožňují zapojení do výzkumného týmu odborníkům z pracovišť v různých zemích a zvyšují efektivitu výzkumu
- Vznik mezinárodního partnerství a obchodních vztahů
- Druhá možnost pro lékařské expertizy bez nutnosti překladu pacienta
- Výuka, společné univerzitní kurzy
Budování takových sítí přináší benefity z pohledu různých skupin uživatelů:
Pro pacienta:
- Jistota pro více pacientů, než činí kapacity lůžkových oddělení klinik a odborných ordinací
- Prodlužuje se délka života a zvyšuje se kvalita života seniorů s přínosy i pro příbuzné. (Zdroj: Results of Partnership for the Heart, Berliner Charité 2010)
- Denní měření vitálních hodnot a jejich vyhodnocení vedou ke včasné a pravidelné úpravě medikace ?Služba telemedicíny je dostupná nepřetržitě (záchranná služba informována předem)
- Méně cestování, což je kritické pro venkov
Pro kliniky:
- Telemedicínské centrum je alternativou vedle stacionární a ambulantní péče
- Vzniká „virtuální ošetřovna“ pro pacienty, součástí telemonitoringového vybavení je i komunikační prostředek
- Vyvarování se efektu „otáčejících se dveří“ na klinikách či na EKG na pohotovosti v reálném čase
- Telemonitoring zlepšuje posthospitalizační péči a umožňuje souvislý monitoring vitálních hodnot
Pro lékaře:
- Získání všech relevantních pacientských dat automaticky, jakmile jsou údaje zaznamenány do elektronického záznamu pacienta
- Předběžné automatizované vyhodnocení došlých dat a porovnání s řadou docházejících dat vedou k optimálnímu monitoringu chronických nemocí pacienta, dochází ke snížení nákladů
- Telemonitoring předchází zbytečné hospitalizaci, ale nenahrazuje praktického lékaře
Pro zdravotní pojišťovny:
- Zlepšení risk managementu
- Inovativní služby, konkurenční výhody
- Telemedicína je prostředek pro zvýšení shody hodnocení, správnou klasifikaci pro pacienty s rizikovými faktory (morbi-RSA)
- Náklady na rehospitalizaci se znatelně sníží, přímá kontrola prostřednictvím individuálních kontraktů s telemonitorujícími centry
Příkladem může být probíhající projekt z Německa, kde na území Spolkové země Braniborsko je ve spolupráci zdravotnických zařízení měst Brandenburg an der Havel (Städtisches Klinikum) a Cottbus (Carl-Thiem-Klinikum) od října 2011 průběžně v režimu 24?×?7 sledováno 500 pacientů v domácím prostředí.
Projekt je realizován v rámci čtyřletého kontraktu se zdravotní pojišťovnou AOK Nord-Ost, sponzorem je Spolková země Brandenbursko, dodavatelem telemedicínské technologie pak společnost Getemed na síti Deutsche Telekom.
Po hospitalizaci ve Städtisches Klinikum Brandenburg a.d. Havel nebo Carl-Thiem-Klinikum Cottbus je pacient propuštěn do domácího ošetření s kufříkem obsahujícím osobní váhu, elektronický tlakoměr, mobilní EKG a krizový mobilní telefon, vše propojené s komunikační GPS datovou bránou, která naměřená data sbírá a odesílá do centrálního úložiště. Zde jsou údaje navázány na elektronický zdravotní záznam pacienta.
Podobným projektem se stejnou podporou je například projekt fakultní kliniky Hamburg-Eppendorf, zaměřený na sledování poranění. Je zkoumána možnost použití mobilních zařízení jako „wound-camera“ k zobrazení poškození úrazem a zabezpečenému přenosu dat. Komunikace mezi složkami pak probíhá prostřednictvím portálu poranění.
Ve spojení s elektronickým zdravotním záznamem jsou pak možnosti telemedicíny v urgentní i tradiční medicíně evidentní. Díky dennímu sledování pacienta dávají možnost jej dovést ke změně návyků a chování pro zachování kvality jeho života v závislosti na poskytované lékařské péči.
Takto dává telemedicína možnosti pro:
1. Telemonitoring – zdravotnické zařízení má k dispozici
- Vzdálenou výměnu aktuálních fyziologických údajů
- Sledování stavu pacienta u speciálních medikací
- Řízenou péči u chronických nemocí
2. Telekonzultace
- Lékařský dialog praktika s klinickým specialistou o společné léčbě
- Druhý názor na dálku
3. Teleradiologie
- Bezpečné vzdálené vyhodnocení primárních a neprimárních digitálních diagnostických výstupů (CT, magnetická rezonance, rtg. snímky)
Perspektivy telemedicíny
V rámci Evropské unie byla již realizována nebo právě probíhá řada studií – například TEN HMS sledoval výhody telemedicíny z hlediska snížení počtu hospitalizací a CARME vyhodnocuje možnost edukovat pacienty prostřednictvím telekonferenčního spojení ke zdravému způsobu života. Projekt MyHeart financovaný Evropskou unií vyvíjí pokrokový systém řízení péče o pacienty se srdečním selháním, který by měl poskytovat komplexnější informace o stavu pacienta a umožnit včasnější lékařskou intervenci.
Experimentální systémy jsou již zakomponovány do součástí oděvu např. se všitým senzorem, jehož úkolem je detekovat nahromadění volné tekutiny v plicích, jež potenciálně ohrožuje pacienty se srdeční insuficiencí. Další výzkumný projekt, HeartCycle, rovněž financovaný EU, se zabývá vývojem komplexního řešení využívajícího inovativní senzory pro domácí péči o chronicky nemocné.
Autor působí jako local public & healthcare account manager ve společnosti T-Systems Czech Republic.