Zpráva Technology and Innovation Report 2023, kterou letos vydala Organizace spojených národů, nese podtitul Otevírání zelených oken. Pokud by nebylo zcela zřejmé, kam obsahově cílí, přidáme i druhý podtitul, jenž zní Technologické příležitosti pro svět s nízkou uhlíkovou stopou. Nyní už musí být jasné, kudy, jak a kam se táhne hlavní linie studie.
Je pro vaši firmu udržitelné podnikání klíčovou záležitostí?
Autoři se zaměřují na environmentální udržitelnost hospodářského rozvoje a lidského soužití. Akcentují především energetické nároky obou disciplín. Neopomíjejí ale odlišovat rozdílné situace a stavy v hospodářsky rozvinutých a rozvíjejících se částech planety.
Zelená příležitost jako reakce na hrozby
Postcovidovou éru vývoje světa přílišný optimismus zatím nedoprovází. Objevují se nové problémy související s globálním nastavováním světového byznysu, politiky i společnosti. Stará paradigmata se hroutí, nová nepřesvědčují a všichni čelíme každodenní realitě, která sice nemusí být nutně krizová, ale do růžových perspektiv jí leccos chybí.
Představitelé Organizace spojených národů (OSN), resp. její Konference o obchodu a rozvoji (UNCTAD), hovoří kromě geopolitických tlaků o souvisejících nově vzniklých hrozbách, jež cílí na globální obchod, energetiku a potravinovou bezpečnost. Jde o vzájemně propojené nádoby, na které lze nahlížet i optikou udržitelnosti. Potravinovou bezpečnost může svět zvýšit za pomoci vyšší spotřeby energie, kterou zrealizuje v globální dopravě a intenzivním zemědělství. Vedlejší efekty v podobě výsledné, rovněž globální ekologické zátěže není třeba popisovat.
OSN se domnívá, že se zejména hospodářsky rozvíjející se země a regiony mohou vrátit k ekonomickému růstu a s ním souvisejícím efektům v oblasti potravinové bezpečnosti, energetiky a obchodu i bez opakování scénáře fosilními palivy poháněného hospodářského růstu. Jím si vyspělé státy prošly ve druhé polovině 20. století a s jeho environmentálními následky se potýkáme dodnes.
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
Jak situaci řešit? Nasnadě je pokus o efektivní využití digitálních technologií a jimi podmíněných inovací. Ani OSN nepovažuje moderní technologie za absolutní spásu nebo řešení všech problémů. Poměrně skepticky ve zprávě Technology and Innovation Report dokonce připouští možnost jejich neužitečnosti. Ta se projevuje především v rozdílné míře pozitivních a negativních efektů, jež z nasazení technologií plynou pro různé skupiny obyvatel světa.
Současně ale autoři zprávy vědecký pokrok a související inovace nijak nezatracují. Zdůrazňují ale, že musejí být podřízeny cílům udržitelného rozvoje. Platí to zejména pro oblast produkce energií a jejich využití.
Zelené inovace
Na tomto místě bude užitečné si přiblížit koncept tzv. zelených inovací. Právě na ně se zpráva soustředí. Obecně jde o nové či zdokonalené produkty a služby, které mají nízkou nebo mezigeneračně nižší uhlíkovou stopu. Touto vlastností ale jejich environmentální a společenský význam či role nekončí. Menší uhlíková stopa znamená nižší energetickou náročnost a teoreticky i nižší náklady na výrobu. Zelené inovace navíc nemusejí být nutně dostupnější či dosažitelnější v ekonomicky vyspělých zemích. Ty budou v některých ohledech volit jiné, nikoli však nutně lepší nebo efektivnější cesty.
Zelené inovace stojí na sekvenci čtyř vývojových etap. V první se s otevíráním zelených oken primárně experimentuje. Jde o neřízenou etapu s rozmanitými i rozpačitými výsledky. Ve druhé fázi, která může nastoupit paralelně s první, ale už nastupují více či méně jasně definované veřejné regulační rámce, které podporují sociálně a klimaticky žádoucí cíle. V praxi může jít například o omezení průmyslového znečišťování vzduchu a vody.
Třetí etapa operuje s cíleným a řízeným vývojem zelených inovací, které pohání primárně zájem společnosti. Do čtvrtého kroku zasahují mezinárodní dohody a závazky, jež povyšují lokální snažení na globální úroveň.
Přelomové technologie
Zelené inovace těží z rozvoje a dostupnosti nových technologií, které mají své základy v digitalizaci a konektivitě. Autoři zprávy Technology and Innovation Report je v originále označují termínem frontier technologies. Překládejme jej volně jako přelomové technologie současnosti s tím, že dodatek nebudeme uvádět. Jistě může existovat a brzy se objeví vhodnější či přesnější přepis do češtiny.
Pište pro CIO Business World
Máte dobré nápady, máte co říct? Chcete se podělit o své znalosti se čtenáři CIO BW?
Je tu ideální příležitost. V redakci neustále hledáme externí autory, kteří rozšíří náš záběr. Nabízíme možnost publikací zajímavých článků nejen na webu, ale také v našem tištěném magazínu. Pokud máte zájem, ozvěte se šéfredaktorovi na e-mail: radan.dolejs@iinfo.cz
Ve zprávě autoři přibližují sedmnáct technologií. Zkoumají mimo jiné jejich ekonomický potenciál a míru využitelnosti, adopce v praxi a přizpůsobitelnosti podmínkám. Pro zajímavost dodejme, že před třemi lety trh těchto skupin technologií podle OSN dosahoval obratu 1,5 bilionu dolarů. Za sedm let by jeho hodnota měla vzrůst na 9,5 bilionu. Zhruba polovinu vygenerují řešení internetu věcí.
Každá z historických vln technologické proměny světa s sebou nesla určité sociální dopady. Měnila zejména profesní a sídelní strukturu společnosti. Výjimku nepředstavují ani přelomové technologie současnosti. Pro dokreslení stačí uvést, že mezi nimi figuruje umělá inteligence. Tento aspekt je třeba doplnit, aby nezůstalo pouze u environmentálních témat.
Bez zajímavosti není ani geografické rozložení tvůrců a duševního vlastnictví, jež se s přelomovými technologiemi pojí. Přes 30 procent relevantních vědeckých publikací připadá na Spojené státy a Čínu. Obě země navíc vlastní bezmála 70 procent příslušných patentů. K výrazněji se podílejícím státům, zejména v některých kategoriích či disciplínách, patří Francie, Německo, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Spojené království.
Vyspělost přelomových technologií
Jednotlivé přelomové technologie mají potenciál tzv. měnit pravidla hry. Vzájemně se ale liší svou vyspělostí. Tu autoři zprávy Technology and Innovation Report měří s pomocí záznamů o příslušných patentech a v nich uvedených citacích na jiné, řekněme původní patenty.
Mechanismus výpočtu vyspělosti si objasněme na příkladu umělé inteligence. Ta podle konstruktu OSN patří mezi nejvyspělejší přelomové technologie současnosti. Výchozím obdobím pro výpočet jsou dvě dekády let 2000 až 2021. Nejvíce patentů s tématem umělé inteligence bylo v rámci globálně evidovaných zdrojů podáno či přihlášeno v roce 2014. Hodnota vzniká jako vážený průměr.
Za stejných parametrů jej vypočteme i pro citace na originální patenty. Ty s určitým časovým posunem figurují v nově podávaných žádostech. V případě umělé inteligence byly nejvíce citovány patenty z roku 2005. Zhruba devítiletý rozdíl indikuje vyspělost technologie a jde samozřejmě o účelově vytvořený abstraktní ukazatel. Neznamená to ale, že nemá svou vypovídací hodnotu.
Autoři si zjevně uvědomují, že uvedený postup výpočtu vzbuzuje přinejmenším údiv, a vysvětlují jej. Opět poslouží příklad umělé inteligence. Její nedávné a současné patenty, které směřují například do oblasti autonomních vozidel nebo světů metaverza, jsou technologicky a principiálně velmi blízké až podobné těm, které ošetřovaly vyhledávací mechanismy z dob internetové bubliny nebo funkce digitálních map. Řada z nich byla podána už před rokem 2005.
Autor je spolupracovníkem redakce.
Článek vyšel v magazínu CIO BW 4/2023, který si můžete zakoupit zde.
CIO Business World si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.