;

Smart city… ale co dál?

30. 5. 2019
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Gordic
Uvažování o městech v duchu přívlastku chytré začalo již v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Plánování měst té doby bylo silně ovlivněno pozitivistickou snahou „měřit, rozhodovat, kontrolovat“, nicméně vzhledem k tehdejší technologické úrovni se omezovalo na statistické záznamy a jejich geografické vyhodnocování. Raketový technologický vývoj dal těmto základům v dalších dekádách úplně nové možnosti a rozměry.

Pojetí města jako kyberfyzického prostoru řízeného algoritmy, které pomáhají snižovat spotřebu energií, optimalizují dopravu a hlídají veřejné bezpečí, je myšlenka blízká průmyslovému prostředí. Tam tento přístup nachází uplatnění už řadu let a jeho aktuálním projevem je i hnutí, které nese od roku 2011 u našich německých sousedů název Industrie 4.0. 

GordicZhruba od stejného roku začala vnímat „smart trendy“ i mnohá česká města. Praxe posledních let se však smrskla do chápání smart city jako líbivé nálepky, kterou neodbytní obchodní zástupci stovek firem bez ustání bombardují představitele města s tvrzením, že jedině nákupem jejich chytrých krabiček se stane město opravdu chytrým. Realita je však daleko jinde.

Smart city je zejména o lidech a jejich chytrosti. Jde o způsob uvažování, u kterého není nutně řečeno, že musí být o technologiích. Je zřejmé, že nadnárodní koncerny vidí smart city jako obrovský potenciál zisků v podobě rozšíření trhů pro své existující technologické produkty. Jenže chápání technologií jako kouzelného džina problémy českých měst nevyřeší.

Není nutné vyhazovat miliony za analýzy a strategie smart city. Co si ale pod tímto pojmem představit? My ve firmě GORDIC se řídíme šesterem hlavních charakteristik, které nám pomáhají odhalit, zda je výsledné řešení opravdu smart:

1. Vytváří služba pro města konkrétní úspory?

2. Je služba uživatelsky jednoduchá a nezatěžuje její plné užívání pracovníky města?

3. Využije službu jak veřejný, tak i soukromý sektor?

4. Je služba škálovatelná a flexibilní podle potřeb konkrétního města?

5. Generuje služba data s vysokým potenciálem dalšího užití v jiných oblastech rozvoje města?

6. Pokrývá služba celý životní cyklus dané potřeby města?

Sami si můžete zkusit odpovědět na tyto otázky a posoudit, zda něco, co se prohlašuje za smart, je opravdu chytré. Kromě výše uvedeného se domníváme, že často ta nejjednodušší řešení jsou zároveň ta nejlepší. Taková je i naše zkušenost z městské části Praha 3, která je zatěžována nadměrným hlukem. Po konzultacích se zástupci městské části navrhl smart city tým společnosti GORDIC jednoduché, ale velmi účelné řešení v podobě instalace hlukových senzorů, které pomohly rozkrýt problematiku zdrojů a míru hluku v jedné z lokalit Prahy 3.

Budeme rádi, pokud se alespoň z části podnítí změna uvažování o smart city nejen jako o technologických hračkách, ale zejména jako o cestě, která může usnadnit a zefektivnit správu veřejných věcí pro lidi. Věříme, že každé město je unikátní a má svá specifika. Právě proto se v našem týmu smart city snažíme každému městu pomoci s tím, co je nejvíc trápí. Kontaktujte nás, prosím, na níže uvedeném e-mailu, pokusíme se navrhnout řešení i pro vás.

bitcoin_skoleni

Jan Šlemr, Gordic

Autor je koordinátorem smart cities projektů ve společnosti GORDIC (jan_slemr@gordic.cz).