;

Sdružení vyzývají vládu k větší transparentnosti

22. 2. 2012
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: © calic - Fotolia.com
ICT Unie, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Mezinárodní obchodní komora a Hospodářská komora vyzvaly členy vlády ČR, poslance a senátory Parlamentu k omezení daňových úniků, zajištění transparentnosti veřejných zakázek a veřejných výdajů a odstranění nadměrné byrokracie.

ICT Unie jako profesní sdružení firem působících v oblasti informačních a komunikačních technologií, Svaz obchodu a cestovního ruchu jako profesní sdružení firem působících v oblasti obchodu a cestovního ruchu, Mezinárodní obchodní komora v České republice a Hospodářská komora České republiky jako zástupce podnikatelů v České republice vyzvaly členy vlády České republiky, poslance a senátory Parlamentu České republiky k omezení daňových úniků, zajištění transparentnosti veřejných zakázek a veřejných výdajů a odstranění nadměrné byrokracie.

Podle výzvy těchto sdružení k tomu vede cesta přes neprodleně zákonem uloženou povinnost subjektů obchodujících ve velkoobchodě i maloobchodě s pohonnými hmotami, cigaretami a alkoholem, aby vždy a bez výjimek musely odeslat související účetní záznamy v elektronické podobě do centrálního systému státu pro potřeby kontroly ze strany zejména finanční správy, celní správy a obchodní inspekce.

 

Daňový únik – nepřítel (nejen) státu

Ročně dojde podle dostupných informací u pohonných hmot, cigaret a alkoholu k daňovým únikům ve výši deset miliard Kč. Nejenže tento „černý“ obchod znamená propad na příjmové stránce rozpočtu a tyto peníze by mohly být využity pro potřeby občanů, ale také tento přetrvávající stav narušuje férový obchod, což demotivuje ty, kteří řádně s tímto zbožím obchodují a daně státu platí. V neposlední řadě poškozuje tento dlouhodobě neutěšený stav spotřebitele, který má sice možnost nakoupit takové zboží levněji, ale s velkou nejistotou, zda je kvalitní a zdravotně nezávadné.

Dnešní moderní informační a komunikační technologie vytvářejí podmínky pro zavedení průběžné kontroly oběhu tohoto zboží a jsme přesvědčeni, že i stát má možnost prostřednictvím svých systémů zajistit takovou ochranu trhu. Přes možné počáteční náklady na zavedení tohoto systému jak na straně podnikatelů, tak státu jsme přesvědčeni, že se tato investice nám všem vyplatí.

 

Digitalizace jako řešení

Stát by měl podle vyzyvatelů neprodleně zákonem uložit subjektům, které na základě veřejné zakázky uzavírají se státem obchodní vztah, aby své účetní záznamy související se zakázkou doručovaly veřejným zadavatelům pouze v elektronické podobě, která zaručí, že je bude moci ve strukturované podobě veřejný zadavatel okamžitě zveřejnit na internetu.

Takový postup umožní veřejnou kontrolu nad průběhem obchodního vztahu mezi veřejným zadavatelem a dodavatelem podle zákona o veřejných zakázkách, a zamezí tím nejen pochybnostem o transparentnosti těchto vztahů, ale také dá možnost veřejnosti nahlédnout do hospodaření veřejných zadavatelů, a to jak při sestavování rozpočtů či finančních plánů, ale také při řízení jejich cash flow. Prostřednictvím veřejných zakázek je ročně vydáváno z veřejných rozpočtů více než 600 mld. Kč, tedy více než polovina veškerých výdajů státu. Veřejnost má právo nejen na informace o průběhu zadání veřejné zakázky, ale také na informace, komu, jaká částka a kdy bude uhrazena z veřejných rozpočtů. Taková veřejná kontrola je nezbytná také pro průhlednost a kontrolu plánování a řízení výdajů z veřejných rozpočtů. Jsme přesvědčeni, že současné elektronické nástroje jak na straně státu, tak na straně dodavatelů umožňují vystavování elektronických účetních dokladů, jejich garantované doručování, automatické zpracování a zveřejňování. Tento postup je v souladu s evropskými trendy a je běžnou součástí legislativy řady zemí EU27.

 

Zákon a pořádek

Rovněž je podle signatářů nutné neprodleně legislativně upravit požadavky na vedení účetních záznamů v technické a smíšené formě, tak aby dokumenty již jednou vystavené v elektronické podobě nemusely být před předložením finančnímu úřadu zbytečně autorizovaně převáděny do listinné podoby anebo naopak doklady v listinné podobě nemusely být převáděny autorizovaně do elektronické podoby, čímž dojde k výraznému omezení byrokratické zátěže na straně účetních jednotek.

V současné době již zákon o účetnictví a jeho podzákonné normy umožňují vedení účetnictví v „elektronické“ podobě, ale neřeší důsledně otázku průkaznosti záznamů v elektronické (v řeči zákona technické) formě a jejich rovnoprávnosti s listinnou formou především při kontrole finančního úřadu. V praxi je ze strany finančních úřadů uplatňován princip, že účetní záznamy musí být ke kontrole předloženy jednotně buď v elektronické, anebo listinné podobě. Uplatňování tohoto principu neúměrně zvyšuje byrokratickou zátěž včetně nákladů, které musí účetní jednotka vynaložit. Jsme přesvědčeni, že pokud stát zákonem stanovil, že úkony ve vztahu ke státu je možné činit elektronicky, kde je zaručena rovnoprávnost listinné a elektronické podoby záznamu, pak musí být i v oblasti účetnictví a daňového řízení zaručen stejný princip.

 

ICTS24

O krok zpátky

Nelze tedy než doufat, že alespoň části požadavků obsažených ve výzvě dopřeje vláda sluchu a elektronická podoba dat se stane skutečně praxí. Vždyť je neskutečné, že v době datových schránek řada státních institucí například stále využívá papírovou korespondenci, protože elektronická komunikace je z nákladového hlediska nevýhodnější než papírová. Také po zlepšení podnikatelského prostředí a větší transparentnosti při hospodaření s veřejnými financemi voláme již nějaký čas a výsledky jsou bohužel žalostné. Nic nepomáhá, ani to, že jsme téměř denně kritizováni Evropskou unií, v žebříčcích Transparency International se umísťujeme pravidelně ještě za africkými zeměmi, a řada vyspělých technologických firem se díky tomu do ČR neodvažuje vstoupit.

To, že kromě potřebných pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou ztrácejí naše školství i průmysl přístup k nejšpičkovějším technologiím, je toho bohužel velice nepříjemným důsledkem. Byť nalezneme světlé výjimky, jako jsou technologické parky při univerzitách, stačí se zeptat firem v nich působících, jaký je jejich názor na problematiku nastíněnou ve výzvě. Pozitivní rozhodně nebude. Český človíček totiž dokáže obejít cokoliv – posledním příkladem budiž elektronické losování zakázek, kdy vzniklý řetězec různých smluvních vztahů mezi zadavatelem, organizátorem, firmou, jež má přístroj, a několika dalšími subjekty ponechává v případě, že by se něco „zvrtlo“, vinu na posledním článku – tedy najatém jedinci, který profesionálně „mačká enter“. Překvapivě jde většinou o osobu nezdržující se na adrese bydliště, někdy (mimo losování) ani na území státu. Důležité však je, že případný viník je zřejmý a nikdo jiný nenese za nic odpovědnost. Že jde o princip bílého koně? No, určitě to něco podobného připomíná.