Virtualizaci nejčastěji potkáte při konsolidaci serverové infrastruktury, dále pak v oblasti úložných systémů, síťové infrastruktury a v neposlední řadě také ve sféře virtualizace aplikací. Právě ona, ačkoliv občas opomíjena, je jednou z nejstarších a nejvíce prověřených forem virtualizace.
Obchodní model poskytování aplikací, známý pod zkratkou SaaS (Software as a Service) nebo také někdy řešení jako služba (Solution as a Service), představuje v porovnání s tradičním modelem licencování nebo obstaráním řešení rychlejší způsob nasazení dané aplikace nebo řešení a optimalizaci jejich provozních nákladů. Navíc se ukazuje, že podíl organizací, které outsourcingu využívají (nebo tak činily), klesá úměrně s rostoucím počtem firem, které upřednostňují formu SaaS.
Aplikace jsou proto jedním z důležitých průsečíků, kde se dají efektivně skloubit výhody virtualizace a modelu SaaS nebo oblastí outsourcingu zaměřených na správu a provoz aplikací a související infrastruktury.
Jak se zbavit obav z SaaS
Pokud se blíže zaměříme na samotné aplikace, jejich virtualizace umožnila centralizaci, tedy provoz z jednoho místa a doručování koncovým uživatelům na libovolné místo, kde je vyžadují. Aplikace se tedy stává prostředkem, který je možné poskytnout na libovolném místě dle aktuální potřeby bez nutnosti ji mít předem lokálně připravenou a není nutno nijak zásadně konfigurovat zařízení, kde tuto aplikaci budeme využívat. Proč bychom si ji tedy nemohli nakoupit dle potřeby a v objemu, ve kterém ji skutečně využijeme jako službu? Odpověď zní - samozřejmě můžeme! Proč tedy k tomu v ČR zatím dochází jen zřídka? Možných důvodů je hned několik.
Ze zkušenosti vím, že firemní IT dokáže ve většině případů víceméně přesně určit náklady na pořízení licencí a softwarovou podporu. Obtížně vyčíslitelné jsou však náklady na údržbu a provoz. Provozní náklady jsou často opomíjeny a při porovnávání výhodnosti jednotlivých variant obstarání řešení nejsou v rozpočtu zahrnuty ve skutečné výši. Přitom právě ony tvoří během životnosti pořizovaného řešení podstatnou část rozpočtu.
Obecné výhody obchodního modelu SaaS spočívají v tom, že zákazník:
- platí výhradně za to, co skutečně používá,
- nemusí realizovat vysokou jednorázovou platbu při nákupu (cashflow),
- není nucen pořizovat potřebnou infrastrukturu a software pro provoz,
- nezabývá se upgradem systémů a zvyšováním výkonnosti hardwaru,
- nemusí řešit aktualizace a nasazení nové verze dané aplikace,
- nehradí náklady spojené s vývojem aplikace a její licence,
- má danou aplikaci za standardních podmínek dostupnou kdekoli a kdykoli.
Obchodní model SaaS se výrazně liší od „tradičních" modelů i v tom, že poskytovatel částečně sdílí podnikatelská rizika se zákazníkem. Důvodem je pořízení služby či aplikace na základě některého z klíčových výkonnostních (obchodních) ukazatelů zákazníka (např. obrat, počet uzavřených smluv nebo zakázek apod.), a ne paušálně.
Model SaaS je často spojován s aplikacemi, které byly pro tento obchodní model přímo vyvinuty nebo upraveny. V drtivé většině případů běží aplikační klient v prostředí internetového prohlížeče. Ve výběru aplikací ale není nutné se nijak zásadně omezovat. Díky virtualizaci aplikací je totiž SaaS využit i pro běžné kancelářské nebo podnikové informační systémy. Typické obavy, které můžeme v diskusi o SaaS slyšet, jsou spojeny se ztrátou a zneužitím firemních dat a rizikem, které představuje samotný poskytovatel služby - nejčastěji se jedná o:
- ztrátu a zneužití firemních dat,
- zneužití ze strany poskytovatele,
- dostupnost a zabezpečení aplikace a dat,
- konektivitu pro přístup k aplikaci,
- garanci kvality řešení.
SaaS samotný pochopitelně nenabízí záruku či jednoznačné odpovědi - ty jsou vždy záležitostí konkrétního poskytovatele služeb.
Jednodušší správa a provoz
Efektivní využití výkonu virtualizovaného serveru typu mainframu často přesahuje 90 % v porovnání se servery x86 bez virtualizace, které jsou často využity z méně než 10-15%. Virtuální servery lze jednodušeji spravovat a modifikovat jejich parametry. Navíc je v současné době už možné zakoupit serverový hardware i s virtualizačními nástroji jako OEM licencí přímo s nákupem nového hardwaru. Ziskem z pohledu IT je pružná infrastruktura.
Virtualizace serverů přinesla i vyšší efektivitu zálohování a archivace. Virtuální server je ve svém základě fyzicky reprezentován pouhým souborem na disku, možnost jeho inkrementálního zálohování je vítaným snížením nároků na diskové kapacity a zkrácením zálohovacího okna. Nižší nároky na prostor, chlazení a spotřebu elektrické energie jenom dokreslují důležitost virtualizace serverové infrastruktury. Výčtem dalších přínosů bychom mohli ještě pokračovat.
Na příkladu virtualizace aplikací lze ilustrovat zajímavé dopady virtualizace ve vztahu k outsourcingu. Vycházejme ze stavu, kdy již proběhla virtualizace aplikací, tvořících převážnou část aplikačního portfolia firmy (v ideálním případě všechny). Pokud tyto aplikace dokážete doručovat na koncová zařízení na vyžádání a jejich dostupnost zabezpečit díky virtualizaci téměř kdekoli, můžete zcela nezávisle na koncovém zařízení garantovat dostupnost a kvalitu těchto aplikací. Lze to přirovnat k televiznímu vysílání - IT je garantem tohoto „vysílání" a nemusí jej zajímat, jaký „televizor" má k dispozici koncový odběratel služby (aplikace). V takto virtualizovaném aplikačním prostředí je možné vysoce efektivně outsourcovat také koncová zařízení právě z důvodu, že se při jejich provozu nemusí ohlížet na různost umístění, aplikační nároky nebo způsob připojení do sítě, stejně jako je tomu u vašeho televizoru. V současné době naleznete na trhu několik virtualizačních řešení, které umožňují virtualizaci a doručení individuálního uživatelského desktopu, nejen samostatných aplikací. Virtuální desktop a jeho doručování je další etapou fenoménu virtualizace.
Outsourcing často nemění povahu provozovaných IT služeb. Největších úspor dosahuje při optimalizaci a řízení IT procesů. Právě v oblasti zkvalitnění IT služeb tak virtualizace doplňuje otusourcing, a odpovídá tak na stále častější volání po vyšší kvalitě ousourcovaných služeb. Tato cesta přináší své ovoce oběma stranám - koncovému zákazníkovi i jeho dodavateli. Přestává platit i tvrzení, že ten či onen obchodní model je vhodný pouze pro firmy a organizace o určité velikosti a s určitou strukturou. Kdo by nechtěl lepší služby a jejich efektivní financování? Kvalitnější služby za co nejnižší možné náklady budeme chtít všichni ještě hodně dlouho.
Autor působí na pozici Business Development Manager ve společnosti Orbit