Jakkoli si můžeme myslet, že IT nezná hranice států a kontinentů, má členství v Evropské unii pro IT firmy ve Velké Británii a jejich evropské partnery nesporný význam. Při vyjednávání podmínek rozchodu Britů s EU může dojít k zásadnímu narušení současných obchodních vztahů, ale také k problémům při zaměstnávání talentovaných cizinců, spolupráci nad projekty financovanými z evropských grantů nebo vzájemné výměně a uchovávání dat.
Stopka pro chytré mozky
Volný pohyb pracovníků v rámci EU byl nejspíše jedním z důvodů, proč se těsná většina Britů rozhodla pro osamostatnění Velké Británie. Sektoru IT ale může složitý proces přijímání zaměstnanců ze zahraničí značně zkomplikovat situaci.
Například britská firma ARM Holdings, výrobce čipů pro drtivou většinu smartphonů na trhu, kterého před několika týdny za 32 miliard dolarů koupila japonská společnost SoftBank, zaměstnává v Cambridgi kolem 3 000 lidí, z nichž kolem 200 pochází z ostatních zemí EU. Britských IT firem se zaměstnanci z kontinentální Evropy jsou tisíce a zatím není jasné, za jakých podmínek budou moci jejich experti ve Velké Británii dále zůstat a pracovat. Vyřízení pracovních víz se může táhnout měsíce a reálně hrozí, že složitá administrativa odradí schopné lidi, kteří si snadno najdou práci v rámci EU.
Pravděpodobně nedojde k okamžitému dopadu na zaměstnanost v britském IT sektoru, ale s blížícím se termínem Brexitu bez jasných podmínek získání pracovních víz bude možná ubývat lidí ochotných stěhovat se do Velké Británie za prací. Poptávka po programátorech a dalších specialistech na IT je již nyní vyšší než nabídka. Britským IT firmám se pravděpodobně také zvýší náklady na zaměstnání expertů ze zemí EU.
Financování start-upů
Velká Británie má nejen v rámci Evropy silné postavení na kapitálovém trhu. S tím souvisí i značná koncentrace start-upů v Londýně, kam se stahují za venture kapitálem. Nyní hrozí, že bude omezen nejen pohyb pracovních sil, ale rovněž i kapitálu financujícího nové projekty.
Ve Velké Británii totiž investují nejen britské fondy, ale také investiční fondy z ostatních zemí Evropské unie, které nyní budou velmi pečlivě zvažovat, zdali se jim vyplatí případné budoucí komplikace s investicí mimo EU. Ve výsledku to může znamenat i přesun start-upů na evropský kontinent a snížení inovačního tempa Velké Británie.
Nové obchodní dohody
Vyjednání podmínek vzájemného obchodu, cel a dalších náležitostí dovozu a vývozu produktů a služeb mezi Velkou Británií a EU zabere několik let, během kterých budou firmy obchodovat v nejistotě, jak nastavit dlouhodobé kontrakty s partnery z EU.
V období mezi faktickým odchodem Velké Británie z EU a odsouhlasením nových obchodních dohod se může vzájemný obchod mezi EU a Velkou Británií řídit pravidly mezinárodního obchodu stanovenými Světovou obchodní organizací. To ovšem může pro britské firmy znamenat nová dovozní cla a další bariéry v uplatnění jejich produktů na trhu EU.
Další zásadní problém pro (nejen IT) průmysl Velké Británie představuje nutnost vyjednat si vlastní obchodní dohody s více než 50 státy na světě, které doposud řešily smlouvy uzavřené v rámci celé EU.
V kampani za odchod Velké Británie z EU zazněly i názory, že by mohly být nové náklady britských firem na export zboží a služeb do EU kompenzovány z peněz uspořených na platbách do společného evropského rozpočtu.
Konec evropských grantů
Během let 2007 až 2013 získaly britské společnosti včetně firem z oboru IT z evropských fondů téměř sedm miliard liber na výzkum a vývoj. Při započtení britských příspěvků na financování v rámci těchto grantů byl čistý příjem na výzkum a vývoj z evropských fondů kolem 300 milionů liber ročně.
Již zmíněná britská společnost ARM je jedním z příjemců prostředků z těchto fondů, jejichž kohouty se po Brexitu zavřou. Ovšem, jak uvádí mluvčí ARM, příjmy z evropských fondů činily v ARM jen asi procento celkových investic do výzkumu a vývoje. V jiných technologických firmách ovšem může být situace zcela odlišná.
Podmínky pro zpracování a ukládání dat
V rámci Evropské unie se v současné době velmi intenzivně řeší pravidla, za jakých mohou americké firmy s pobočkami v EU exportovat získaná osobní data přes Atlantik.
Firmy působící ve státech EU musejí do června 2018 splnit podmínky nového Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation, GDPR), které zásadním způsobem mění pravidla, podle nichž mohou organizace nakládat s osobními daty. GDPR přitom bude, alespoň v blízké budoucnosti, platit i pro britské firmy. Následně bude třeba vyjednat nový právní rámec přenosu dat – podobně jako mezi EU a Spojenými státy.
Jistě bude v zájmu všech zemí Evropské unie i Velké Británie, aby nové podmínky vzájemného obchodu a pohybu osob, zboží a služeb vznikaly co nejrychleji a vytvářely co nejmenší bariéry. Nejvíce škod přitom může napáchat především
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU