Všimněme si, jak ono značení přestává být viditelné a čím méně je vidět, tím více je používáno. Milníkem identifikace byl nástup strojově čitelných čárových kódů a stejně jako u těchto kódů, tak u další generace identifikátorů – nyní na rádiové frekvenci – stála za jejich zrodem firma Wal-Mart.
RFID čipy jsou již běžně implantovány pod kůži zvířat, která tak získávají další identifikační znak – tentokrát strojově čitelný. RFID čipy však oproti jiným identifikátorům mají jednu nezpochybnitelnou výhodu: kromě výrobcem daného ID čísla bývají čipy vybaveny také dodatečnou pamětí, do které lze zapisovat a číst další informace. U našich mazlíčků tak lze zjistit adresu majitele, v případě zboží se lze dozvědět například o jeho dosavadním pohybu, nebo jeho dalších vlastnostech. V logistice tak dochází ke značnému zrychlení procesu příjmu, výdeje a inventarizaci produktů. Minimalizuje se selhání lidského faktoru při ručním zapisování identifikátorů. Aplikace inteligentních skladů využívají velké čtecí brány, které samy zapisují do databází pohyb zboží. Dokonce rozlišují směr pohybu zboží – zda jde o příjem, nebo výdej ze skladu.
RFID identifikace je hojně využívána ve výrobě. Tagy tak pomáhají sledovat a řídit materiálové vstupy, získávají přesné časové výrobní údaje. Na čipy se přenášejí další identifikace o výrobku.
Mezi jiné oblasti častého nasazování RFID patří zdravotnictví. Zde jde více než kde jinde o přesnost identifikace – v případě chyby nehrozí pouze finanční ztráty, v sázce je často zdraví a život pacientů. Proto se zavádí značení pacientů pomocí pásků s RFID čipy (tento způsob značení již používá Vojenská nemocnice Brno), které mohou být využívány (stejně jako bezkontaktní karty) kromě zrychleného přístupu k pacientově zdravotní kartě v systému také k otevírání dveří a zpřístupnění kontrolovaných pater ve výtazích. V tomto případě jde o komunikaci nemocničního informačního systému s přístupovým systémem. I tato provazba bude využita ve VN Brno. Dále jde o značení a lokalizaci důležitých přístrojů a značení a evidenci prádla při využívaní speciálních tagů určených pro prostředí prádelen. Takové čipy jsou schopny „přežít“ teploty od –40 °C do +150 °C včetně chemického čištění. Používají se také aktivní čipy, které mají své vlastní napájení. Využití takového řešení je v lokalizaci a sledování životních funkcí pacientů, či pohyby pacientů nebo zaměstnanců v předem nadefinovaných povolených nebo zakázaných zónách.
Při použití RFID způsobu značení je zapotřebí především vypracovat důkladnou analýzu tohoto nasazení. Důraz musí být kladen na spolehlivost čtení tagů. Čtení může ovlivnit umístění tagu nebo materiál, na který je tag umístěn (čerstvé potraviny – obsahující větší množství vody, tekutiny, kovy). Čtecí vzdálenost ovlivňuje především frekvence přenosu. V pásmu HF 13,56 MHz bývá čtecí vzdálenost udávaná v centimetrech, v pásmu UHF 865MHz jde již o metry. Při čtení tagů je důležitá také rychlost. V dnešní době již není problém načíst několik set tagů v jedné vteřině (multidetekce). Důležité je dobře ošetřit antikolizní systém. Rozumět si tedy musí dobře zvolený čip, ve správném provedení s dobře zvoleným readerem, který musí být vybaven správnou a vyladěnou anténou.
Mozkem je samozřejmě samotná softwarová výbava. Nemusí se jednat pouze o middleware, ale též o velké a robustní databázové aplikace, využívající unikátního prostředí a DNA Technologie.
RFID se v současnosti dotýká prakticky všech oborů lidských činností. Již to není záležitost pouze logistických a výrobních systémů. Sektor služeb si dnes bez této technologie ani nedokážeme představit. Dle mého názoru se stal právem fenoménem dnešní doby.
Autor pracuje jako RFID konzultant společnosti Atteya Group.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU