;

RFID nejen v nákupním košíku

24. 6. 2009
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

Hlavní silou pohánějící přijetí RFID v globálním měřítku jsou obchodní řetězce. Pro mnohé se tak „radiofrekveční identifikace” stala efektivnějším nástupcem čárového kódu, který by mohl ušetřil miliony díky nižším nákladům na pracovní sílu, lepšímu sledování a řízení skladových zásob, kvalitnějšímu zabezpečení zboží proti odcizení či možnostem nasazení již ve výrobě.

Využití RFID v zásobovacích či výrobních „řetězcích" je ale jen špičkou ledovce. Pod hladinou se skrývají další miliardy v potenciálních obchodních příležitostech (a pochopitelně též pomyslná ostrá bezpečnostní hrana RFID ledovce).

Pro historické analogie jistě není třeba chodit daleko - stačí se podívat na začátky internetu coby vcelku skromného projektu agentury ARPA zaměřeného na vytvoření počítačové WAN sítě schopné přežít válečný konflikt. RFID má přitom potenciál stát se jakousi prodlouženou rukou interne¬tu - každý předmět (osoba, zvíře) vybavený příslušným čipem se může stát uzlem sítě. Vytvoření takového „internetu věcí" nabízí lukrativní příležitosti daleko za horizontem RFID v nákupním košíku.

 

Alternativní využití RFID

Přesto, že je dnes velmi těžké odhadnout, co vše RFID v budoucnu nabídne, lze vytipovat určité oblasti a cesty, jimiž se jeho přijetí bude ubírat. Je například téměř jisté, že se revolučních nápadů nedočkáme od řetězců typu Wal-Mart, Tesco či Lidl. Pro společnosti, které jsou na trhu dobře etablovány, je (například¬ podle inovační teorie Claytona Christensena) typické, že nové technologie nasazují tak, aby zapadly do jejich existujících procesů, případně je optimalizovaly, zefektivnily či zlevnily. Důmyslných způsobů využití se tak dočkáme spíše od malých, rychle se rozvíjejících společností. Příkladem mohou být tři následující netradiční formy využití RFID - nejedná se o žádné převratné recepty, ale spíše o důkaz, že RFID lze již dnes používat inovativně.

Některé kavárny a obchody v Seattlu například používají RFID technologii pro propagaci svého zboží či služeb. Systém sestává z tzv. „aktivačních polí", tedy oblastí, které jsou v dosahu RFID čtečky, a aktivních RFID přívěsků, které mají zákazníci. Kdykoliv zákazník vstoupí do aktivačního pole, zobrazí se na blízkém monitoru sdělení obchodníka či reklama, případně je zákazník informován hlasovým výstupem (jedním z primárních využití tohoto systému je pomoc zrakově či sluchově postiženým).

Vědecké muzeum v San Franciscu, Exploratorium, využívá RFID systém nazývaný eXport pro zpestření zážitků z expozice. Při vstupu do muzea obdrží každý zákazník RFID visačku, když pak přijde k určité­ expozici (například nastříká­ vodu na podchlazené sklo, aby mohl¬ zkoumat tvorbu a tvary ledových krystalů), jeho visačka spustí automatický digitální fotoaparát, který vyfotí jej i krystaly a následně fotografie nahraje na webové stránky muzea, kde si je zákazník může po návratu domů prohlédnout.

Negone, madridská společnost vyvíjející interaktivní hry, otevřela herní svět „La Fuga" (útěk) v prostorách bývalé banky. Hráči jsou umístěni do prostředí připomínajícího vězeňské cely, z nichž se snaží uniknout. Každý je do hry vybaven PDA a RFID visačkou, kterou detekují rámy dveří a další vybraná místa v budově. Na základě pohybu hráče jsou na jeho PDA posílány otázky, po jejichž správném zodpovězení mu herní systém například automaticky otevře dveře, u nichž se nachází.

 

Kde brát nápady

Pokud čekáte, že vám poradíme, jak na vývoj nových způsobů využití RFID, asi vás zklameme - zaručený recept pochopitelně neexistuje. Mnohé revoluční nápady jsou výsledkem náhody, na druhou stranu výsledky může přinést i cílené bádání metodou, kterou již před více než sto lety zavedly Edisonovy laboratoře.

Pokud se rozhodnete pro druhý z pos¬tupů, mohou být dvěma startovními pozicemi pro uvažování o nových formách využití RFID buď „objektový přístup", nebo „vizionářský přístup". Objektový přístup jde na věc „odspoda" tím, že se podíváte na základní možnosti, které RFID nabízí, a následně hledáte netradiční možnosti jejich využití (klíčovou vlastností RFID je pochopitelně schopnost automaticky a bezdrátově identifikovat předmět a „znát" tak jeho vlastnosti). Vizionářský přístup na problém pohlíží „shora" - začíná předpokladem, že RFID technologie dosáhla vrcholu co do přijetí a technických možností (k čemuž na mnoha trzích zatím bezesporu nedošlo), a následně se snaží najít nové obchodní či podnikatelské modely v současné fázi rozvoje dané technologie.

 

Objektový přístup

V podstatě jde o to použít principy objektového programování pro uspořádání myšlenek a nápadů na nové formy využití RFID. Pokud zvolíte tento přístup, pohlížíte na objekt - člověka, zvíře či předmět - z hlediska jeho vlastností a metod. Vlastnosti představují charakteristiku objektu ve vztahu k určitému typu transakcí. Metodou je to, co objekt „může dělat" - tedy transakce, kterých se může účastnit. Příkladem může být objektově orientovaný přístup k návrhu „chytré kanceláře", v němž je objektem pan Novák. Postup analýzy by ve stručnosti mohl být: Nejprve vyberte objekt, poté přemýšlejte o tom, jaké vlastnosti může mít. Dále se zamyslete nad tím, jak může RFID zjistit či získat a využít tyto vlastnosti buď pro zlepšení či rozšíření transakcí, jichž se objekt účastní, nebo pro vytvoření transakcí nových.

Pan Novák má kupříkladu vlastnost přítomnosti - buď může být v kanceláři, nebo mimo ni. Pokud jej vybavíte unikátní RFID visačkou, může být tato vlastnost automaticky zjištěna RFID čtečkou umístěnou v kanceláři. Tato vlastnost může být následně využita pro zlepšení (automatizaci) některých transakcí, jichž se účastní. Když se pan Novák dostane ke své kanceláři, RFID systém může automaticky odemknout dveře, zapnout světla, spustit a odemknout počítač a přihlásit jej do sítě. Při odchodu pak může vše proběhnout v opačném pořadí. Vlastnost přítomnosti může pochopitelně aktivovat mnohé další funkce „chytré kanceláře", jako je stahování e-mailu do notebooku či kapesního zařízení, přesměrování hovorů či spuštění kávovaru, je-li při jeho příchodu zároveň ráno.

 

Zkuste to s vizí

Druhá cesta je, jak jsme již zmínili, začít s vizí. Microsoft byl kupříkladu z velké části vybudován na vizi počítače na každém stole v každé domácnosti či kanceláři. To Microsoftu umožnilo vydělat na trhu s uživatelským PC softwarem - oblastí, v níž zpočátku společnosti jako IBM neviděly žádné příležitosti.

V případě RFID můžete začít s představou světa, kde každá osoba, domácí zvíře či předmět má RFID čip. Představte si dále všudypřítomnou bezdrátovou síť, která může určit polohu a získat informace o každém z nich. Nyní zkuste odpovědět na následující otázky:

  Jaké nové druhy informací či znalostí mohou tato data utvořit?

  Jaká vylepšení existujících obchodních či podnikatelských modelů mohou vytvořena s těmito informacemi?

  Jaké nové obchodní či podnikatelské modely lze s těmito informacemi navrhnout?

Pokud se „internet věcí" stane skutečností, bude možné získat informace o spotřebním zboží a předmětech každodenního života a rozhodovat se podle toho. Například pan Procházka vidí cestou ve výtahu u jednoho ze svých kolegů kravatu, která se mu velmi líbí. Díky tomu, že kravata má vestavěnou RFID značku s unikátním identifikačním číslem, může použít svůj komunikátor či chytrý telefon s RFID čtečkou a zjistit, kde lze kravatu koupit a kolik stojí, případně si ji ihned objednat. Zní to šíleně? Rozhodně ne pro technology z Accenture. Prototyp „výkladní skříně reálného světa", kterou vyvinuli ve svých laboratořích, ukazuje, že nakupovat „kdykoliv a kdekoliv" by bylo možné.

Jiným příkladem přeměny vize v konkrétní RFID aplikaci může být sledování pohybu aut po dálnicích. Tyto informace mohou být použity (ostatně v mnoha státech již do určité míry používány jsou, byť se nejedná o klasické RFID technologie) pro efektivní zdanění vlastníků aut vycházející z toho, do jaké míry skutečně využívají silniční systém. Dlužno podotknout, že evropský „socialistický" systém zdanění pohonných hmot toho již dávno dosáhl technologicky méně vyspělou cestou. Systém by ale bylo možné využít například pro účtování za billboardy podél cest na podobném principu, jako jsou zhlédnuté stránky na internetu, či pro lepší sledování hustoty dopravy - možnosti jsou víceméně bezmezné.

ICTS24

Budoucnost RFID

Předpovídat budoucnost rychle se rozvíjející technologie je vždy ošemetné. Historické analogie nemusejí fungovat příliš dobře - to, že se Arpanet vyvinul do dnešní podoby internetu, nemusí být zárukou, že se RFID vydá podobnou cestou. Rozhodně ale není na škodu pohlížet na RFID ze širší perspektivy a s větším optimismem. V dlouhodobém horizontu může být RFID poměrně převratnou technologií, která naruší existující pravidla a vytvoří nové trhy (analogií může být vliv internetu na distribuci hudebního a filmového obsahu či na trh hlasové komunikace nebo nástup mobilních hlasových a datových sítí). Neschopnost postavit se novým příležitostem čelem může ohrozit existenci mnoha společností - tak jako telefony způsobily před sto lety úpadek Western Union. Na druhou stranu úspěšné přijetí převratné technologie může během jednoho či dvou desetiletí vytvořit nové AT&T či Microsoft.