Stále stoupající hustota integrace křémikových čipů patrně brzy narazí na fyzické limity. Proto se hledají možné alternativy. Jako perspektivní se jeví technologie utváření polovodčových prvků z uhlíkových nanotrubic, označovaných jako CNT (carbon nano-tube).
V této oblasti se konečně podařilo dosáhnout průlomu a odborníci ze Stanfordské univerzity sestrojili funkční počítač, který obsahuje jako aktivní prvky pouze součástky právě z uhlíkových nanotrubic. Jedná se o významný počin a prestižní vědecký časopis Nature mu věnoval místo na obálce. Experimentální počítač samozřejmě neoslní svými parametry, je sestaven ze 178 tranzistorů, z nichž každý obsahuje 10 až 200 nanotrubic. Umí jen základní úlohy a umožňuje současný běh dvou různých programů.
Dosavadní pokusy ukazují, že uhlíkové tranzistory by mohly být podstatně menší a mít i nižší spotřebu energie než dosavadní křemíkové. Ovšem CNT technologie je ještě v plenkách a dosud se nepodařilo vyřešit problém rovnoběžného uspořádání vláken. Některá vlákna také nemají vždy potřebné vlastnosti - fungují jako vodič mohou působit jako zkrat.
Na technologii CNT pracuje i řada komerčních firem, například IBM již dříve oznámila, že se jí podařilo najít metodu, jako dosáhnout integrace 10.000 CNT tranzistorů na jeden čip. To je sice mnohem méně než u křemíkových čipů a stále nebylo dosaženo funkčnosti, ale i to je podstatný pokrok.
Titulní obrázek: Plotna (wafer) s počítačovými čipy, které se skládají pouze z tranzistorů používajících uhlíkové nanotrubice (foto Norbert von der Groeben via Stanford News Service).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU