Proč bychom se měli zajímat o Průmysl 5.0? Dekáda s jeho předchůdcem ukázala, kde jsou slabiny technokratického pojetí. Orientace na technologickou stránku věci už v holistickém pojetí reality neobstojí. Tři pilíře Průmyslu 5.0 se soustředí kolem udržitelnosti, odolnosti a konkurenceschopnosti. Jaké nabízí výhody?
Chcete dostávat do mailu týdenní přehled článků z CIO Business Worldu? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
V praktičtější rovině má zefektivnit výrobu a snížit náklady, zvýšit výkonnost zaměstnanců a ponechat jim kontrolní roli, opětovně pozdvihnout laťku bezpečnosti práce i produktů, zdůraznit význam a potřebu kontinuálního vzdělávání anebo zvýšit konkurenceschopnost na nových trzích. Environmentální a sociální stránka ale v mnoha ohledech diskutovaného konceptu převažuje.
Průmysl je tradičně největším přispěvatelem evropského hospodářství. Zajišťuje pracovní místa a prosperitu celému kontinentu. V letech 2009 až 2019 se podílel na hrubém domácím produktu Evropské unie přibližně 20 procenty. Na samotný zpracovatelský průmysl připadalo přibližně 14,5 procenta.
Ani pandemie onemocnění COVID-19 a její důsledky nic zásadního nezměnily na zapojení starého kontinentu do sítě globální ekonomiky. Týká se to samozřejmě i evropského průmyslu, který má podle Evropské komise stále mnoho předností, ale také několik ne nevýznamných nedostatků. Na jedné straně je konkurenceschopný a nákladově efektivní. Na druhé čelí negativním dopadům rychle se měnící geopolitické situace a výkyvy v dlouhých hodnotových řetězcích jej činí zranitelným.
Inovace a Průmysl 4.0
Aby mohl průmysl i nadále přinášet Evropě prosperitu, musí se neustále přizpůsobovat a čelit proměnlivým výzvám. Kontinuální přizpůsobování je možné realizovat pouze prostřednictvím neustálých inovací. Díky nim může evropský průmysl, jak uvádí studie Evropské komise věnované tématu Průmysl 5.0, zlepšit svou efektivitu na různých místech hodnotového řetězce a zvýšit flexibilitu produkčních systémů, aby vyhověl rychle se měnícím požadavkům globálního spotřebitele. To vše se v ideálním případě obejde bez ztráty kvality.
Inovace budou v nemalé míře vycházet z nasazení stále pokročilejších digitálních technologií. Senzory, velká data a umělá inteligence (AI) společně stále více automatizují, propojují, optimalizují a zrychlují celou řadu průmyslových procesů.
Transformační dopady digitálního, datově řízeného a propojeného průmyslu popisuje koncept známý pod označením Průmysl 4.0. Přirovnává probíhající změny ke čtvrté průmyslové revoluci a naznačuje další technologický rozvoj evropského průmyslu pro nepříliš vzdálenou budoucnost.
Při všech svých přednostech je ale Průmysl 4.0 především technicko-ekonomickou vizí. Naznačuje, jak se technologický pokrok, často pocházející z neprůmyslových kontextů, promítá do průmyslových hodnotových řetězců. Popisuje také změnu postavení průmyslu v hospodářství.
Dopady na pracovní sílu
Vlna změn v průmyslu bude mít dopady, které dalece přesahují technologickou transformaci v továrních halách. Výrazně ovlivní i společnost jako celek. Platí to především pro pracovníky v průmyslu, jejichž role se dozajista změní nebo dokonce zaniknou. Vyšší závislost na komplexních technologiích bude vyžadovat nové dovednosti, stejně jako větší pravomoci.
Podle Evropské komise můžeme čekat hlubší proměnu organizace pracovní síly, která zpochybní tradiční životní cyklus vzdělávání pracovníků v průmyslu. Rostoucí automatizace může navíc oslabit společenskou roli průmyslu jako zaměstnavatele a motoru prosperity. Mimo jiné to znamená, že koncept Průmysl 4.0 se v dohledné době vyčerpá.
Podle expertů organizace TWI ale ne všechny obavy o zaměstnanost a její proměny dojdou naplnění. Automatizace neohrožuje pracovní místa jen ze své podstaty. Pracovní pozice obvykle nemají vlastnosti, které by je činily snadno automatizovatelnými. Různé pokusy o klasifikaci „ohrožených“ profesí nepřekvapivě dospěly k velmi rozdílným závěrům.
Zaměstnanci nejsou pasivními příjemci technologických změn. Reagují na ně. Historie technologických změn je plná pracovních pozic, které se ukázaly být nečekaně odolnými vůči modernizačním snahám. Aktuální zkušenosti s digitálními technologiemi a zaváděním umělé inteligence jsou velmi obdobné. Neustále se objevují lidské role a vlastnosti, které převyšují možnosti technologií. Ty navíc málokdy fungují tak dobře, jak jejich tvůrci původně předpokládali.
Holisticky s Průmyslem 5.0
Rodící se koncept Průmysl 5.0 má pochopitelně kořeny ve svém předchůdci, jenž nese číselné označení 4.0. Vznikl v Německu v roce 2011 jako projekt budoucnosti a součást high-tech strategie země. Zaměřoval se mimo jiné i na plnění ekonomických, sociálních a ekologických požadavků.
Za deset let své existence se ale Průmysl 4.0 podle Evropské komise poněkud odklonil od principů sociální spravedlnosti a udržitelnosti a zúžil se na digitalizaci a technologie poháněné umělou inteligencí. Tím vlastně vymezil hranice své expanze a omezil dopad.
Koncept Průmysl 5.0 přináší výrazně širší pojetí. Evropská komise jej vystihuje v dokumentu Industry 5.0: A Transformative Vision for Europe: „Průmysl 5.0 znamená především rozhodný odklon od modelů neoliberálního kapitalismu zaměřeného na výrobu pro zisk a zájmy akcionářů směrem k vyváženějšímu pohledu na hodnotu v čase a k mnohostrannému chápání kapitálu lidského, přírodního i finančního.“ Text zdůrazňuje odolnost, environmentální aspekty lidské činnosti a dlouhodobé plánování.
Evropa není jediný kontinent, na němž se obyvatelstvo připravuje na další vývojovou etapu průmyslu i společnosti. Japonská podnikatelská federace Keidanren představila v roce 2016 koncept s názvem Společnost 5.0. Následně jej podpořila i japonská vláda. Koncept v podstatě přenáší dimenzi digitalizace a transformace, situovanou především na úroveň jednotlivých organizací a částí společnosti, na plnohodnotnou národní transformační strategii, politiku a dokonce filozofii. Tím mění dosavadní oborové nebo odvětvové paradigma. Stejně lze dnes vnímat i více méně evropský Průmysl 5.0.
4.0 vs 5.0
|
Průmysl 4.0 |
Průmysl 5.0 |
|
· Zaměřuje se na zvýšení efektivity prostřednictvím digitální konektivity a umělé inteligence. · Technologicky se soustředí na kombinované kyberneticko-fyzikální cíle. · V rámci stávající dynamiky kapitálového trhu a ekonomických modelů se v konečném důsledku zaměřuje na minimalizaci nákladů a maximalizaci zisku. · Chybí zaměření na design a výkonnostní dimenze nezbytné pro systémovou transformaci a oddělení využívání zdrojů a materiálů od negativních dopadů na životní prostředí, klima a společnost |
· Vytváří rámec, který spojuje konkurenceschopnost a udržitelnost a umožňuje průmyslu využít jeho potenciál jako jednoho z pilířů transformace společnosti. · Posiluje postavení pracovníků prostřednictvím používání digitálních zařízení a podporuje přístup k technologiím zaměřený na člověka. · Vytváří cesty přechodu k environmentálně udržitelnému využívání technologií. · Rozšiřuje odpovědnost korporací na celé jejich hodnotové řetězce. · Zavádí ukazatele, které v každém průmyslovém ekosystému indikují pokrok dosažený na cestě k blahobytu, odolnosti a celkové udržitelnosti. |
Autor je spolupracovník redakce
Článek vyšel v magazínu CIO BW 3/2023, který si můžete objednat zde.
CIO Business World si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU