Google v lednu přestal prvotní verzi brýlí Glass prodávat a ukončil program Explorer, jehož prostřednictvím si lidé brýle pořizovali. Celý projekt byl přesunut z výzkumné laboratoře Googlu do samostatné divize. Její strategické vedení svěřil Tonymu Fadellovi, který je odpovědný za projekt inteligentní domácnosti s názvem Nest (hnízdo).
Na základě těchto změn se vyrojily spekulace, že Google chce s projektem Glass skoncovat, protože u zákazníků neuspěl. Výrobce tehdy naznačoval, že ve firemním prostředí se inteligentní brýle uchytily a že budoucí verze mohou být cílené na podnikovou klientelu.
Eric Schmidt tvrdí, že Google je ochotný riskovat a že úpravy projektu Glass v žádném případě neznamenají jeho konec. Cílem svěření jeho vedení do rukou T. Fadella je podle jeho slov příprava brýlí pro spotřební trh. Glass je dlouhodobý projekt, který Schmidt připodobňuje k projektu autonomního vozidla. „Vyvinout něco takového trvá,“ říká Schmidt.
Glass, což je v podstatě počítač připevněný na obroučkách brýlí, uživatele nezaujal kvůli přemrštěné ceně (v přepočtu okolo 35000 Kč), neelegantní design a možnost tajně nahrávat video a fotografovat. V některých oborech všaak inteligentní brýle nalezly uplatnění, například ve zdravotnictvím, kde si s jejich pomocí lékaři mohou okamžitě vyhledat informace o pacientovi.
Finanční ředitel společnosti Google, Patrick Pichette, rovněž potvrdil, že projekt Glass není mrtvý. Při telekonferenci s investory uvedl, že je tento projekt nadějný, avšak potřebuje „restart“. Google takto postupuje u produktů, které mají potenciál, avšak nenaplní stanovené cíle.