;

Privátní cloud – Jak velká oblačnost panuje v ČR?

26. 10. 2011
Doba čtení: 15 minut

Sdílet

Na otázky týkající se aktuálního vývoje v oblasti privátního cloudu jsme se zeptali těch nejpovolanějších – odborníků z předních společností (Citrix, Digi Trade, HP, IBM a Microsoft), jež služby tohoto typu nabízejí.

V první řadě nás zajímalo, zda se koncept cloudu aktuálně nachází ve fázi pull nebo push. Odborníků jsme se zeptali také na to, zda takto koncipovaná řešení vyžadují již sami zákazníci nebo je jejich prosazování prozatím převážně na dodavatelích.

Ondřej Marek, Citrix:

Cloud je termínem, který se v posledním roce a především v posledních měsících užívá snad více, než by bylo vhodné. Pojem „cloud“ je módní, a jak by uvedl lifestyle časopis, také „sexy“. Přednášíte-li na semináři či konferenci a nezmíníte „cloud“, nejste „in“. Zákazníci již tato řešení očekávají a dodavatelé je aktivně nabízejí. Finálně se vlastně jedná o vyváženou symbiózu a stav, při němž naštěstí všichni mohou vyhrát. Ve své podstatě totiž cloud není nic jiného než optimalizované řešení interní IT infrastruktury se současným využitím externích zdrojů. Taková řešení vedou k efektivnějšímu způsobu poskytování aplikací a dat koncovému uživateli a zpřístupnění IT služeb „na vyžádání“ (tzv. IT jako služba) prostřednictvím ekonomicky nejvýhodnějších a dostupných technologií.

Jakub Vencl, Digi Trade:

Z našich dosavadních zkušeností a průzkumů trhu vyplývá, že zákazníci v segmentu středních a velkých společností již cloud řešení obecně rozeznávají. Chápou hlavní přínosy a zároveň jasně formalizují otázky k vyjasnění v oblasti technologií provozu, ekonomiky řešení a související legislativy s důrazem na bezpečnost a shodu v rámci organizace, státu či jiného uskupení.

Privátní a též sdílený cloud se nadále nachází ve fázi adopce trhem a očekávání, což odpovídá typickému průběhu Gartner Hyper Cycle. Přestože prosazování prozatím závisí převážně na dodavatelích, zákazníci již chápou, že cloud je po vyjasnění potřeb organizace dalším způsobem, jak doručit IT služby v odpovídající kvalitě. Zákazníci zároveň očekávají snadnou správu privátních cloudů rovněž v ekonomické rovině vyúčtování a rozúčtování provozních nákladů na více organizací nebo částí organizace. Vyúčtování je nutné řešit nejen na úrovni jednotlivých virtuálních serverů, ale přímo v rovině aplikací a IT služeb. Reálnou dostupnost řešení privátního cloudu, jež budou obsahovat funkcionalitu rozúčtování nákladů, očekáváme v příštím kalendářním roce.

Zákazníci zároveň vnímají, že doručení služeb cloudem pomáhá rychle řešit situace, ve kterých by bylo standardní řešení nasazení technologií a IT služeb zablokováno nebo minimálně významně pozdrženo z technologických, časových a v důsledku ekonomických důvodů.

Petr Leština, IBM ČR:

V současné době vidíme v IBM oba přístupy klientů. Progresivní společnosti hledající prostor na trhu v oblasti veřejného cloudu patří mezi klienty vyhledávající cloudová řešení mezi nabídkami dodavatelů. Do stejné oblasti lze začlenit i klienty z kategorie větších a především globálních zákazníků, kteří aktivně hledají řešení pro privátní cloud. Takzvaný push model platí na českém trhu pro klienty spadající do segmentu středních a menších společností.

Dalibor Kačmář, Microsoft:

V současné chvíli stále převažuje nabídka dodavatelů nad proaktivní poptávkou koncových zákazníků. Důvod takového chování spočívá v převážné většině případů v nízké praktické zkušenosti s cloud řešeními a zejména s reálnými výhodami z cloudu plynoucími. Na druhé straně viditelně stoupá počet dotazů zákazníků na nabídku řešení v lokální, ale i cloud formě s důrazem na srovnání výhod obou přístupů. Důvodem, který v žádném případě nelze zanedbat, je u mnoha odběratelů vysoká investice jak do hardwaru, tak do jednotlivých softwarových licencí.

Cloud je velice atraktivním řešením, jak od zákazníků často slýchám, ale k jeho adopci může dojít až v době výměny nebo upgradu části IT. To ovšem není zásadní podmínkou. Dalším spouštěčem nákupu cloud řešení může být samozřejmě zavádění nových služeb, případně rozšíření a modernizace existujících. Fáze „pull“ dnes nastala převážně v segmentu začínajících nebo rychle se rozvíjejících firem, které nemají dostatečné investice pro budování komplexního vlastního IT, ale vyžadují výpočetní služby na enterprise úrovni. Pro ně jsou cloud služby cenově dostupným řešením bez investičního rizika.

Jindřich Kasal, HP:

Sledujeme oba přístupy. Zákazníci jsou si vědomi, že na trh přichází zajímavá technologie, a zcela přirozeně se o ní snaží získat co nejvíce informací. Stejně tak každý z dodavatelů má portfolio cloud služeb a produktů, které potřebuje trhu představit. Domnívám se, že zákazníci přistupují ke cloud technologiím velmi pragmaticky a porovnávají jednoznačně měřitelné přínosy s náklady na pořízení.

Společným tématem pro dodavatele i zákazníky je právě hledání obchodních přínosů cloud technologií. Výjimku tvoří tzv. managed service providers, jejichž orientace na dodávku standardních katalogových služeb s minimálním zapojením lidské práce poskytuje pro dodavatele krásné obchodní zadání.

Jaké hlavní psychologické či technologické bariéry musíte u zákazníků nebo společně s nimi překonávat?

Ondřej Marek:

Předpokládám, že mnoho z těch, kteří na tuto otázku odpovídají, uvedou jako hlavní překážku obavu o ztrátu kontroly nad svými daty, nebezpečí jejich ztráty a především jejich zneužití. Před pár měsíci bych pravděpodobně odpověděl velmi podobně. V současné době se však již nabízejí efektivní a pragmatická řešení, která umožňují propojení privátních cloudů, v nichž lze spravovat veškerá citlivá firemní data, s cloudy veřejnými, jež poskytují „běžné“ aplikace.
Znamená to ale současně nutnost zachovat možnost vysoké flexibility v přechodu mezi využíváním těchto interních (privátních) a veřejných IT zdrojů v závislosti na průběžně se měnících podmínkách, potřebách byznysu a nabídky na trhu. Myšleno je to samozřejmě oběma směry. Takovým řešením může být platforma, která nabízí firmám volbu využití dosavadní IT infrastruktury či její bezproblémové rozšíření/přizpůsobení a propojení jejích datových center do veřejných cloudů, a tímto způsobem zajištění efektivního způsobu doručení aplikací koncovým uživatelům. Protože, dovolím-li si parafrázovat, v IT infrastruktuře a jejích službách koncovým uživatelům „jde o data a aplikace vždy až v první řadě“.

Jakub Vencl:

Při jednáních na úrovni CxO převažuje motivace v oblasti provozních a investičních úspor spojených s provozem cloud řešení. Mezi nejčastěji diskutované otázky zde patří bezpečnost privátního cloudu, záruky ochrany informací a shoda s legislativními rámci, jež organizace musí respektovat. Při komunikaci s provozně-technicky zaměřenými týmy patří zpravidla mezi nosná témata obava z omezení funkcionality oproti současnému internímu řešení a obava ze snižování počtu zaměstnanců v důsledku zjednodušení a automatizace vybraných činností.

Petr Leština:

Řada klientů hledá prostor na trhu, který cloud computing pomůže vyplnit. Nabízí totiž výrazné úspory při zajištění návratnosti investic v krátké době. V rámci obchodních jednání je nutné objasňovat výhody cloudových řešení, a obhájit tak transformaci existujícího virtualizovaného a konsolidovaného IT prostředí – pokud tento krok představuje pro klienta výhodu. S cloud computingem se často pojí obavy spojené s bezpečností, důležitá je proto také jasná argumentace v této oblasti. Hodně nám v tomto ohledu pomáhají zahraniční reference.

Dalibor Kačmář:

Prakticky vidím dva hlavní. První spadají do oblasti bezpečnosti a privátnosti dat, druhé pak do oblasti licencování. Pokud jde o bezpečnost, je prokazatelné, že její úroveň je ve srovnání s celou řadou on premise řešení na daleko vyšší úrovni, přesto v této oblasti převládají nemalé obavy. U licencování vyvstává další problém pramenící z jiného obchodního modelu, často postaveného na platbě za spotřebu, nikoli za licence samotné. Přes původní euforické nadšení u některých zákazníků dochází právě z důvodu změny byznys modelu k pomalejší adopci. Na menších projektech se tak testují služby a vyhodnocují ekonomické a technické dopady.

Jindřich Kasal:

Téměř všechny velké IT organizace mají organizační strukturu, procesy a postupy přizpůsobené k projektově orientované dodávce služeb se zapojením vysokého podílu lidské práce. Cloud technologie je ovšem postavena na eliminaci lidské práce, maximální automatizaci a schopnosti autonomního fungování. Mezi hlavní bariéry bych proto zařadil právě nutnost změny způsobu myšlení a práce. Návratnost investice nebude atraktivní, dokud vyšší využití automatizace IT prostředí nepřinese vyšší efektivitu práce.

Za jednu z hlavních výzev pro adopci cloud řešení považuji také hledání ekonomických úspor, které cloud technologie zajistí za situace, kdy organizace není schopna nebo ochotna změnit způsob fungování. Zcela jednoznačně nebudeme v nejbližší době svědky masivního přechodu celého korporátního IT do privátního nebo veřejného cloudu. První prostředí privátního cloudu, která v organizaci vzniknou, budou vyhrazena pro vývoj a testování aplikací; u těchto procesů generuje rozsáhlý počet změn a rekonfigurací systému vysoké náklady na lidskou práci.

Liší se zájem o privátní či veřejný cloud v jednotlivých vertikálách či skupinách zákazníků, které obsluhujete?Jakub Vencl:
Zájem o privátní cloud řešíme nejčastěji se zákazníky ze středně velkých a velkých společností. Typicky se jedná o součásti nadnárodních společností, jež připravují konsolidaci systémové a aplikační infrastruktury do nadnárodního privátního cloudu, nebo regionálně silné části nadnárodních společností, které připravují privátní cloud pro celou skupinu. Velmi silné zastoupení privátních a veřejných cloudů zaznamenáváme ve vertikálách farmaceutického průmyslu, bankovnictví a pojišťovnictví.

Zájem o veřejný (sdílený) cloud vnímáme ve všech segmentech z hlediska velikosti organizace. U středních a menších společností je motivace zpravidla spojena s řešením potřeb zajištění vysoké úrovně IT služeb s přijatelnou cenou, což je u konvenčního přístupu často finančně a organizačně neřešitelná situace. Zároveň však existuje zájem o služby veřejného cloudu také u velkých společností, které vnímají potenciál, také ve scénářích, kdy potřebují sezonně zvýšit počet zaměstnanců. Popisované scénáře bez snadno dostupných služeb veřejných cloudů znamenají pro velké organizace zpravidla velké organizační, technické a finanční výdaje a často také přímou nemožnost začlenění do sjednoceného IT prostředí.

Petr Leština:

Telekomunikační společnosti představují z našeho pohledu kandidáty na tzv. CSP – Cloud Service Providers – poskytovatele veřejného cloudu. Dominantní poptávka na českém trhu je po privátních cloudech, mezi charakteristické zástupce patří klienti ze sektoru finančnictví, státní správy, výrobních společností apod. Z pohledu velikosti jsou privátní cloudy doménou klientů působících na globálním trhu.

Dalibor Kačmář:

Ano, liší. Zejména organizace, které z libovolného důvodu potřebují mít data ve své blízkosti, případně nesmí opustit Českou republiku, hledají řešení ve formě privátního cloudu. Dále pak privátní cloud plánují společnosti, které jsou schopny větších počátečních investic, jež u veřejného cloudu nejsou.

Jindřich Kasal:

Větší zájem o cloud technologie mají zákazníci z odvětví, v nichž je konkurenceschopnost dána schopností firmy inovovat své služby a kde je zřejmý tlak na ukazatel „time-to-market“. Obecně se dá ale říci, že adopce cloud technologie není o vertikále, ve které zákazník funguje, jako spíš o firemní kultuře založené na hledání způsobů, jak věci dělat jednodušeji, zabývat se spíš rozvojem a inovací než rutinními činnostmi.

Mezi další skupinu zákazníků bych zařadil IT organizace, jež fungují ve strukturách firemních holdingů a budují centra sdílených služeb. Tito klienti již delší dobu dodávají IT jako službu, provozují vyspělé procesy pro správu konfigurací, řízení změn a měření kvality, což jsou základní předpoklady pro přechod na automatizované cloud prostředí.

Jak velký problém představuje (ne)kompatibilita nebo (ne)připravenost podnikových aplikací na provoz v privátním cloudu?

Petr Leština:

Cloud computing není všelék na veškeré neduhy IT světa. Ne každý systém je vhodný pro provoz v cloudovém prostředí – real-time systémy, senzitivní data, aplikace podléhající vysokému přizpůsobení, systémy nepodporující virtualizaci pro něj primárně vhodné nejsou. IBM tuto problematiku řeší formou konzultačních služeb na bázi individuálního přístupu ke klientům a čerpá především ze zkušeností z mezinárodních projektů spojených s implementací cloudových řešení.

Dalibor Kačmář:

Pokud bych to měl říci krátce, pak jde o problém dočasný. Od výrobců softwaru vidíme jasné kroky, které vedou k přizpůsobování aplikací světu cloudu. V celé řadě případů nemusí jít o celé převedení aplikace do libovolné formy cloudu. Nové verze aplikací tak z cloudu využívají pouze některé služby, například ukládání dat. U takových aplikací je pak snadnější připravit je pro provoz „s cloudem“, nikoli „v cloudu“. Je zřetelné, že pro výrobce softwaru představuje cloud zajímavou technickou i obchodní příležitost, a odpovídajícím způsobem reagují. Když se podívám na připravenost aplikací pro veřejný a privátní cloud, pak je určitě situace lepší u privátního clodu. Ten totiž v celé řadě případů nabízí prostředí pro provoz aplikací s vyšší kompatibilitou.

Narážíte při návrhu řešení privátních cloudů na problémy s licenční politikou výrobců softwaru?

Dalibor Kačmář:

bitcoin_skoleni

Cloudová řešení mají dva aspekty, které musí být správně pokryty licenčními právy. Prvním je otázka počtu licencí jednotlivých produktů, které se mohou v čase měnit na základě potřeby uživatelů. Druhým aspektem je pak přesouvání licencí mezi jednotlivými virtuálními počítači datového centra. Podíváme-li se nejdříve na správné počty licencí, pak naším doporučením je používání nejvyšších edicí produktů. Zajímavější je druhá oblast – možnost přesouvání licencí mezi jednotlivými virtuálními počítači. Licenční ujednání používaných produktů musí obsahovat tzv. práva licenční mobility.

Ta zajišťuje, že licence jsou volně přenosné mezi počítači umístěnými v serverové farmě. Zajímavou otázkou je také definice „serverové farmy“. V našich licenčních podmínkách je definována jako množina maximálně dvou datových center, která jsou od sebe vzdálena čtyři hodiny časového posunu nebo na území EU nebo EFTA.