Petr Štros (Cleverlance): Postavte se do středu svých dat

Od roku 2019 jste součástí skupiny technologických firem sjednocených pod značkou Aricoma. V původních plánech bylo, že vybudujete velikou mezinárodní organizaci, připravenou pro expanzi na zahraniční trhy. Jak se daří tuto vizi naplňovat?

Pro nás je to obrovské a klíčové téma.
Na cíli udělat z firmy evropského dodavatele technologií se vůbec nic nezměnilo. Stojíme na prahu velkých věcí, jejichž nezanedbatelnou součástí bude i právě Cleverlance.

Co znamená ve vašem pojetí budování evropského dodavatele?

Na trhu existuje plno amerických, asijských providerů a chybějí tu opravdu velcí evropští hráči.

 Myslíte s vlaječkou EU?

Ne, s vlaječkou Evropa. Chceme mít vlaječku Evropy, ale podnikat celosvětově, být hrdí, že jsme z Evropy. Třeba ve Spojených státech je Evropa pořád považována za známku kvality, tak proč toho nevyužít? Dneska jsme na počátku evropské cesty. Je nás zatím v Aricomě zhruba tři a půl tisíce, chceme vyrůst nejméně trojnásobně, teprve potom budeme dost velicí na to, abychom mohli fungovat v evropském kontextu. Pro mne osobně je zajímavé se na tom podílet, dávat expanzi smysl a kontury. Cílový zákazník je Evropa, je to naše domovská adresa, určitě se ani nebudeme bránit exportu našich služeb na jiné kontinenty.

Proč je tak důležité pro růst firmy být součástí velké mezinárodní skupiny?

Náš byznys je spojený s digitalizací, která má dvě části – zákaznickou a dodávkovou. Dodávková část je problematická po celém světě kvůli nedostatku lidí, kteří by byli schopní všechny požadované služby v rámci digitalizace doručit. Už vůbec to není možné dělat jen z jedné firmy z Česka a Slovenska.

Proto jsme součástí Aricomy a proto jsme otevřeli pobočky v Německu a Španělsku. Potřebujeme rozšířit naše možnosti. Ale i tam máme samozřejmě problémy najít šikovné lidi v rozumné ceně, kteří budou pasovat do naší firemní kultury. A my jich potřebujeme hodně.

Mnoho našich potenciálních zákazníků po Evropě i po světě je totiž opravdu velikých a jako takoví očekávají, že jejich partnery, dodavateli budou také velké firmy. Cleverlance, byť jsme s tisícovkou zaměstnanců obrovští, není pro ně dost velká. S malými se prostě velké firmy nebaví, takže velikost Aricomy, až doroste do té síly minimálně deseti tisíc zaměstnanců, pro nás bude odrazovým můstkem k novým velkým mezinárodním zákazníkům.

Takže konečně naplňujete strategii, s jakou byla Cleverlance založena? Že tedy půjde o firmu, která bude primárně obsluhovat zahraniční trh.

To byly původní předpoklady. Jenže po prasknutí dotcomové bubliny v roce 2000 jsme se museli přeorientovat na český trh. Po čase nám čeští zákazníci začali říkat, ať s nimi vyrazíme za hranice na mezinárodní projekty. Tak jsme se zase vydali za hranice. Začali jsme znovu budovat pozice na německém trhu. Ale už se nikdy nic nezmění na tom, že domácí trh se pro nás stal klíčovým a nikdy ho, ani naše české zákazníky, neopustíme.

Jaké zahraniční trhy upřednostňujete?

Začínáme v Německu, v Mnichově už máme kanceláře s obchodníky i techniky, teď zkoušíme Rakousko a nakonec půjdeme na Švýcarsko. Tyto země nám nejvíce vyhovují svou mentalitou.

Jak zapadá do rámce expanze Španělsko, kde jste otevřeli kanceláře v dubnu?

Protože hledáme řešení kritického problému s nedostatkem talentovaných lidí, a navíc kvůli rozšiřování našeho zásahu potřebujeme anglicky mluvící lidi. Rozhlíželi jsme se po celé Evropě a ve Valencii jsme našli ideální místo, které nabízí tisíce technicky vzdělaných vysokoškoláků každý rok za rozumnou cenu, takže to byla pro nás jasná volba. Doufejme, že to dobře dopadne. Do půl roku tam chceme mít dvacet lidí a do roka stovku, čímž zahájíme velkou expanzi do Evropy. Naším cílem jsou totiž také tendry z Evropské unie.

Není ale jednoduché se k takovým tendrům dostat. Musíte projít řadou kontrol a testů, podepsat s Evropskou unií rámcový kontrakt…

Je to tak, tím vším jsme už prošli a máme oficiálně přislíbeno, že budeme jednou z osmi firem, která takový rámcový kontrakt s Evropskou komisí podepíše. Smlouva nastaví mantinely pro dodávky služeb, lidí či technologií pro jakoukoliv evropskou firmu, jež spadá pod Evropskou komisi. Kontrakt je na pět let a objem nasmlouvaných peněz je obrovský.

A to je také možné jen díky tomu, že jsme v Aricomě, protože jedním z monitorovaných prvků byla samozřejmě i naše velikost a stabilita, na což by samotná Cleverlance nestačila, byť naše znalosti a schopnosti ano.

Ta smlouva vám tedy dává automatický přístup k zakázkám Evropské komise?

Ne, dává nám možnost se účastnit výběrových řízení na zakázky z Evropské komise, o zakázky se budeme moci ucházet v konkurenci těch dalších sedmi firem, které také mají tento rámcový kontrakt. Na to, že jsme vlastně v uvozovkách jen česká firma, je to fenomenální úspěch.

Jaké máte očekávání, co se týče dopadů na Cleverlance?

Počítáme s tím, že se náš obrat během těch pěti let minimálně ztrojnásobí.
Samozřejmě bychom rostli i bez kontraktu s Evropskou komisí, ale zdaleka ne tak rychle.

Cleverlance se etabluje hodně ve službách digitální ekonomiky. Jaká je podle vás v této oblasti situace?

Svět digitalizaci nebo digitální transformaci, je jedno, jakým buzzwordem to pojmenujeme, prostě potřebuje. Zatím jsme jako svět teprve v úvodní fázi k dalšímu dějství digitální budoucnosti.

Bez debat potřebujeme nástroje pro vybudování digitálního prostředí, které umožní získat a využívat data, komunikovat se třetími stranami a potom se všemi těmi poznatky pracovat. Jenže jich je tolik, že prostě není v lidských silách je všechny zpracovat. Vznikají proto nástroje na jejich zpracování, které
vám říkají, co byste na základě těchto dat měl dělat, jak byste se měl chovat, co nakupovat, co prodávat… Jenže i při automatickém zpracování dat jste stejně za chvíli přehlcený i těmi zredukovanými výstupy. Je toho prostě strašně moc.

A co se s tím dá dělat?

Změnit kompletně přístup. Od postoje – stroje nám říkají, co bychom měli dělat – je třeba přejít na systém, který nabídne rady, jak lépe dělat to, co si myslíte, že je pro vaši firmu dobré.

Musíte se proto naučit vy nebo vaše systémy si z těch zpracovaných dat vzít jenom tu jednu malinkatou částečku, která vás zajímá, a dál s ní pracovat. Za týden si můžete vzít zase jinou část a střídat to podle potřeby. Musíte se coby zákazník postavit do středu svých dat a vyzobávat si jen to, co potřebujete, co chcete, a nenechat se převálcovat tím objemem.

Dnes to ale tak z velké části ještě nefunguje. Až ta doba nastane, bude to velmi zajímavé. My chceme být jako dodavatel datové platformy i jako uživatel u toho, kdy systém dopředu sám pozná pocit zákazníka a nabídne mu, co přesně potřebuje.

Co myslíte tím pocitem? Myslíte jeho aktuální byznysovou potřebu?

Ne, potřeby už umějí najít a uspokojit dnešní algoritmy umělé inteligence nebo strojového učení. Ale rozpoznat ty pocity bude pro AI už vyšší dívčí, tam teprve velmi pomalu směřujeme po hodně náročné cestě. Nikdo ani zatím neví, jak takovou schopnost do algoritmů zakomponovat. Nejprve musí být umělá inteligence skutečně umělou inteligencí a pak se do toho dají všechny tyto věci vkloubit. Otázka také je, jestli vůbec AI někdy skutečně dospěje do stavu, kdy bude inteligentní.

Co to dnes limituje?

Především hardware, až budou kvantové počítače, budeme v jiné situaci. Dnes jsme opravdu na začátku této cesty.

A díky Aricomě na tu cestu můžeme nastoupit a pracovat na vytváření budoucnosti. Protože vybudováním platformy pro chytrou inteligenci budoucnost digitální ekonomiky nekončí. Nad vrstvou AI bude potřeba ještě další vrstva blockchainu.

Jak do toho zapadá blockchain?

Nemluvím o kryptoměnách, ty jsou úplně mimo. Mám na mysli čistou technologii blockchainu, která sama o sobě nabízí bezpečný, nenapadnutelný a důvěryhodný prostor. Důvěra je v podnikání klíčová, stejně tak bude v budoucnu i blockchain. A my se postupně snažíme, aby tyto technologie měli v budoucnu naši zákazníci k dispozici.

Jak se snažíte?

Máme vlastní výzkumné oddělení pro blockchain, kde zkoušíme své věci. Je to opravdu čisté bádání, klasická věda v oblasti blockchainu. Na praktické využití je ještě brzo, to bude ještě roky trvat. Ale bez vědy by budoucnost nepřišla. Jsme technologická firma, a to je pole přesně pro nás.

Když mluvíme o umělé inteligenci, Evropská unie ji chce zásadním způsobem regulovat. Jak se na to díváte?

Když teď nastavíme nějaké rámce chování AI, tak to není úplně od věci. Myslím, že to je správně, ale záleží na velikosti hřiště, které chce EU vymezit. Je to těžký oříšek k rozlousknutí, protože do budoucnosti nevidíme, těžko stavět mantinely budoucnosti. Pokud bude hřiště příliš malé, nebudeme moc konkurenceschopní, pokud bude hodně veliké, vlastně to nebude žádná regulace a může se stát, že nám to celé přeroste přes hlavu.

Že přijde Skynet nebo Matrix?

Nevěřím, že by nás AI ovládla, ale může nám přerůst přes hlavu. To se nám už nebude líbit, proto musíme mít nějakou možnost to zastavit. Uvedu třeba příklad pro řidiče – pokud budete řídit agresivně, taková přebujelá AI dojde k závěru,
že jste nebezpečný pro okolí, a bude vás brzdit každým semaforem, který na cestě potkáte. I když se už pak zklidníte a budete jezdit rozumně, pořád vám bude pouštět červenou už jen ze setrvačnosti, protože prostě jste byl rizikový řidič. To se vám přece líbit nebude. Proto je nutné mít pravidla daná dopředu, a to podotýkám, že nejsem žádným příznivcem regulací. Jenže v této oblasti se nelze spolehnout, že by se všichni samoregulovali.

Nebudou taková pravidla ale omezovat konkurenceschopnost evropských firem?

Myslím, že nás v tom bude následovat celý svět, stejně jako třeba s GDPR. Každý se toho bál jako metly lidstva, a nakonec se vlastně nic nestalo.

Rozhovor vyšel v magazínu CIO Business World 3/22.