Po kapkách se dá naplnit i moře

Jak dosáhnout maximálního zisku, to je základní otázka každého podnikání. Snem manažerů jsou obrovské zakázky se smluvně zajištěnou cenou, ale život bývá komplikovanější – ty největší příjmy se často skládají z desítek tisíc malých pramínků. Ale jak je podchytit a svést zrovna do svého vlastního koryta?

Právě z tohoto pohledu mě zaujala jedna pasáž z poslední studie expertní skupiny pro technologie, média a telekomunikace společnosti Deloitte, která se snažila analyzovat trendy, které letos nejvíc ovlivní telekomunikace.

Mluví se tam o zajímavých věcech, třeba o zvyšování penetrace internetu prostřednictvím jednoduchých širokopásmových zařízení, která by měla nahradit zbytečně složitá a vrtošivá PC, je zde vyjádřena pochybnost o smysluplnosti TV v mobilu (dívat se na ty nesmysly ještě v miniatuře, jeden by se nedivil) a naopak se dává naděje iPTV, pokud tedy poskytovatelé této služby pochopí, že musí být skutečně internetová – tedy na přání a interaktivní.

Jenže za každou nově uváděnou internetovou službou se skrývá otazníček, který ještě nedávno nikoho až tak netrápil – bude stačit současná kapacita sítí?

Není to tak dávno, kdy se většina telekomunikačních operátorů finančně málem zlikvidovala výstavbou vysoce kapacitních sítí a výrobci komponent si dělali starosti, komu to svoje zboží prodají, když je svět evidentně přesíťován.

A ejhle, stačilo pár let, rozvoj širokopásmového připojení podpořený rozumnou cenovou politikou, a ty samé údajně předimenzované sítě rychle plní svoji kapacitu. Jen pro ilustraci, provoz v Amsterodamské internetové ústředně (AMS-IX), jež obhospodařuje zhruba pětinu všech spojení v Evropě, loni narůstal tempem 7,5 % měsíčně.
Jak dlouho to je možné vydržet do dalších investic do infrastruktury?

Než se začne investovat, je třeba mít jasno v tom, co vlastně operátorům vydělává. Zatím to vypadá tak, že pořád je lepší, když zákazník pošle esemesku, než když si stáhne film.
Další problém – jak postavit tarify za internet? Pro všechny stejně, nebo umožnit movitějším zaplatit si přednostní službu? A co s internetovými poskytovateli hudby a filmů – neměli by ze svého zisku něco ukápnout i operátorům, kteří jim svým připojením umožňují jejich podnikání?
Další věc jsou promo služby zdarma. Kdy je použít, když jsou fakticky stále dražší? A jak přinutit lidi, aby za služby nakonec i platili?

Je to hodně otázek, které budou muset být zodpovězeny.

Při tom všem by se nemělo zapomínat na jedno staré ale stále platné pravidlo: levnější služba přiláká víc zákazníků aneb nemusí pršet, stačí když kape.
A po kapkách se dá naplnit i moře.
Tak schválně – čeho se dočkáme od našich operátorů?


Foto: autorka