Tento model „placení za spotřebu" má tři výhody: Pozdvihuje status IT organizace z nákladového střediska na hodnotové, pomáhá redefinovat IT organizaci jako poskytovatele služeb a poskytuje komerční rámec, v němž lze provozovat IT jakožto „firmu uvnitř firmy". Krom toho tento model ovšem také zvětšuje význam CIO v rámci organizace.
Metoda finančního vyrovnání (chargeback) u IT předznamenává významnou změnu v celém kulturním zázemí podniku. Není tedy překvapením, že vždy chvíli trvá, než je nový model pochopen a přijat. Ze všeho nejdříve musí být ovšem důkladně otestován. Z toho důvodu mnohé vysoce výkonné IT organizace preferují prvotní zavedení chargebacku interně, mezi aplikační a infrastrukturní vrstvou (systémy, síť a storage podporující aplikace). Model tak může být otestován a ověřen v praxi ještě před nasazením v plném rozsahu a jeho představením obchodním divizím.
Zavedení metody finančního vyrovnání má na infrastrukturu jeden velmi zajímavý vedlejší dopad. Pokud organizace použitím srovnatelných metrik sjednotí náklady svých klíčových infrastrukturních komponent (jako je výpočetní doba, kapacita úložišť a datové přenosy na síti), je zde možnost významného tržního srovnání těchto nákladů se třetími stranami. Pro IT organizaci je to tedy mocný nástroj měření vlastní cenové efektivity.
Na druhou stranu, pro poskytovatele infrastruktury (formou outsourcingu) zde vzniká možnost demonstrovat hodnotu svých služeb porovnáním nákladů na vlastní jednotku s interními náklady na jednotku potenciálního klienta. Pro tyto providery, disponující také konzultační divizí, se ovšem zavedením nové metody otevírá možností ještě více. Namísto tradiční nabídky těchto outsourcerů („vybavení za méně peněz") zde lze aplikovat takzvaný transformační outsourcing. Jeho poskytovatel v něm převezme informační technologie firmy a naloží s nimi podle svého nejlepšího uvážení. Každopádně musí svému zákazníkovi nabídnout alespoň stejný výpočetní výkon. Uvažujeme-li, že zákaznická firma neprohýřila své fondy realizací megalomanských plánů, pak její informační technologie odpovídají v nejlepším případě jejím potřebám. Jestliže firma naopak disponovala nedostatečným operačním výkonem IT, pak z jejího pohledu prostřednictvím outsourcování získá lepší podmínky ke své činnosti (především z hlediska nákladů).
Proč potřebujeme nový model?
Konvenční outsourcing infrastruktury (IO, Infrastructure Outsourcing) se týká převádění zaměstnanců IT i nákladů spojených s poklesem hodnoty a s veškerým vybavením ze strany klienta na stranu outsourcingového partnera, to vše výměnou za periodické platby. Během posledních takřka 25 let tyto transakce symbolizovaly způsob, jak ušetřit náklady, získat potřebnou technologickou expertizu a urychlit vývoj nových produktů. V mnoha ohledech byl konvenční IO úspěšný.
Podle analytiků společnosti Forrester Research je 38 % dohod konvenčního outsourcingu považováno zákazníky za úspěšné, studie firmy Dunn and Bradstreet zase poukazuje na to, že polovina těchto dohod již trvá déle než pět let a stále pokračuje.
I tak však průzkumy indikují, že jsou významné objemy outsourcovaných kapacit stále využívány nedostatečně. Jádrem pudla je zde neshoda mezi nákladovou strukturou IO a proměnlivou povahou poptávky po samotné infrastruktuře. Tento rozkol s úspěchem řeší právě nákladový model typu „plať za to, co používáš", který díky jednotně stanoveným cenám za standardizované jednotky také snadněji objektivně vyhodnocuje, zda klient za své peníze dostává patřičnou protihodnotu.
Dopad SOC
Během posledních tří let se téma podnikové architektury (EA, Enterprise Architecture) vyšvihlo výrazně do popředí zájmu. Koncepty EA byly hnací silou mnoha přechodů od tradičních a podnikových architektur k SOC (Service Oriented Computing). Architektonické inovace, jako jsou infrastruktury orientované na služby, IT organizacím umožnily redefinovat povahu jejich infrastruktur tak, aby vyhověly rapidně rostoucím požadavkům na koncepty orientované na služby - mashupy, uživatelsky řízené integrace a agilní, z komponent složený software.
Pro poskytovatele infrastruktury je tento trend v oblasti EA klíčový z hlediska zavedení měřitelných, standardizovaných jednotek infrastrukturní hodnoty. Vývojářům a provozovatelům aplikací zase přináší možnost znovu zvážit náklady na nasazení nové aplikace. Namísto vyčlenění rozpočtu na investiční výdaje pro účely opatření dedikovaných počítačových systémů a úložišť k hostování nové aplikace může organizace také uzavřít outsourcingovou smlouvu s poskytovatelem infrastruktury nové generace a využívat hostovaného IT prostředí, za nějž platí jen v případě, že jej opravdu potřebuje. Takovéto náklady za pronájem lze pak zařadit mezi provozní výdaje. Díky standardizovanému katalogu probíhá u služeb tohoto typu nasazení a provisioning svižně.Vlastníci a provozovatelé aplikací si z něj zkrátka jen zvolí služby, které požadují k hostování svého softwaru.
Tento přechod od kapitálového pořizování infrastrukturních položek k nákupu infrastrukturních služeb v případě potřeby pomáhá získávat z IT infrastruktury opravdovou, využitelnou hodnotu. Stejně jako platí uživatelé mobilních telefonů jen za provolané minuty (a nikoli za správu celé telekomunikační skrumáže okolo), mají provozovatelé aplikací možnost hradit pouze reálně využité infrastrukturní zdroje. Na místě je pak uzavření nějaké formy standardizované dohody o úrovni služeb (SLA, Service Level Agreement), která vlastníkům aplikací zajistí požadovaný výkon.
Krom toho model plateb (pouze) za využívané prostředky otevírá také možnost inovativních metod finančních vyrovnávání, což outsourcingovým poskytovatelům infrastruktury dovoluje, aby zůstali přizpůsobiví a připravení na měnící se požadavky svých zákazníků. Inovace v cenové tvorbě přitom nejsou nijak limitované. Stejně jako mohou telefonní operátoři svým zákazníkům věnovat bezplatné volání během víkendů, mohou vysoce výkonní outsourcingoví poskytovatelé infrastruktury uzpůsobit cenové modely aktuálním podmínkám, aby naplno využili všech dostupných kapacit. Vyšší míra využití vlastních zdrojů znamená vyšší návratnost investovaného kapitálu, což vede k efektivnějšímu provozu outsourcingové organizace a k příznivějším taxám pro její klienty.
Klíčová transformace
Je očividně v zájmu poskytovatelů infrastruktury, aby pomohli potenciálním klientům s transformací IT prostředí a zajistili jejich kompatibilitu s novým IO modelem „placení za spotřebu". Takový model nejen, že je komerčně efektivnější, ale outsourcerovi nabízí také možnost vydělat na úsporách z rozsáhlé infrastruktury. Budováním rozsáhlých IT prostředí, které lze účtovat na základě jejich využívání mnoha různým provozovatelům aplikací, může jejich poskytovatel vybalancovat různé výkyvy v poptávce k vlastnímu prospěchu a v každém okamžiku využít co nejvíce z dostupných zdrojů.
Sdílená a měřitelná IT prostředí outsourcerům umožňují zvýšit využití jejich IT prostředků z pouhých 15 % na více než 65 %. Avšak to nutně nevyžaduje sdílení výpočetních a úložných zdrojů mezi několika klienty (což by u nich jinak mohlo vyvolat závažné obavy o bezpečnost), a jde o věc prakticky využitelnou i v rámci domény jediného zákazníka. Představte si například jeden server umístěný ve Spojených státech a provozovaný IT oddělením globálního investičního ústavu. Místo, aby byl server v brzkých ranních hodinách po zkompletování všech naplánovaných analýz v nečinnosti, mohl by se použít k jiným úlohám. Jeho výpočetní síly by třeba využili spolupracovníci banky v Singapuru, který je v úplně jiném časovém pásmu, a obchodní den tam zrovna vrcholí.
Jistě, sdílení společných infrastrukturních zdrojů mezi různými aplikacemi není nikterak novým konceptem. A dohoda o outsourcingu zde také není jedním z nutných předpokladů. Ve skutečnosti mnoho vysoce výkonných IT organizací v zájmu zvýšení operační efektivity svých zdrojů přijalo scénáře, v nichž se o výpočetní zdroje dělí vícero aplikací. Outsourcingoví poskytovatelé infrastruktury využívající model outsourcingu 2.0 mají ovšem značnou výhodu v tom, že již tyto úspory začlenili do svých operačních prostředí, zohlednili v oblasti cenotvorby a zindustrializovali procesy jejich podpory. Tak klientům umožnili okamžitě požívat veškerých výhod nového modelu.
Přerod lidského vnímání a podnikových infrastruktur vyžaduje čas. Pomalu se však stává každodenní realitou. Současné technologie již navíc umožňují svižnou a efektivní implementaci vhodného platebního systému i nástrojů pro měření využití IT infrastruktury (ať již interně na vlastní pěst nebo ve spolupráci s outsourcingovým partnerem). Vysoce výkonné IT organizace by si tedy měly uvědomit, která volba jim zprostředkuje cenově nejvýhodnější podnikové řešení.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU