Jan Mazal: Ericsson očekává, že v následujících pěti letech poroste objem mobilního datového provozu meziročně o 92 % a počet uživatelů vzroste o 60 % - můžeme počítat s podobným vývojem ve střední a východní Evropě?
Olle Backgard: Je těžké odhadovat přesné procenta pro určitou zemi. Pokud se však podíváme především na LTE a jeho historický růst v dalších oblastech světa, lze očekávat velmi podobný vývoj i pro střední Evropu. Předpokládám podobný vývoj jako ve zbytku světa.
Co se především podepisuje na tomto nárůstu?
Obecně se na nárůstu přenosu dat nejvíce podepisuje přenos videa. Zároveň jej ale ovlivňuje větší počet různých připojených zařízení, kterých by do budoucna mohlo být až sedm na osobu. Objeví se zařízení, která vygenerují jen minimální přenos dat, zařízení, jež budou přenášet data nárazově ve větších objemech a běžně připojená zařízení, jako jsou dnes například notebooky.
Která mobilní zařízení, myšleno smartphony, tablety, notebooky apod., se podílí a budou na nárůstu datových přenosů podílet nejvíce?
Výrazně roste počet smartphonů a osobně si myslím, že je lidé budou používat stále více a více. Ačkoliv se tablety budou podílet na množství přenesených dat, smartphony budou převažovat, jelikož je lidé mají vždy u sebe. Navíc je mohou lidé používat jako Wi-Fi hotspot pro připojení k internetu z notebooku. Konkrétně v České republice tvoří smartphony pouze 20 % telefonů, ale jejich podíl v poslední době roste velmi významně.
Jaký můžeme očekávat vývoj zastoupení mobilních technologií připojení k internetu (GSM vs. HSPA vs. LTE)?
Rozhodně budou dlouhou dobou existovat vedle sebe. Technologie 2G, 3G a LTE (4G) se nacházejí ve stejné radiové základně, takže je operátoři jen tak neopustí. Výkonnější LTE se však bude používat na datově náročnější přenosy. Předpokládáme, že nejdříve převládne 3G a poté LTE, ovšem nástup LTE bude velice rychlý.
Kdy můžeme v ČR očekávat kompletní (geografické) pokrytí mobilním signálem a jak rychle poroste stejná úroveň pokrytí mobilní technologiemi s větší rychlostí?
Záleží to jednak na operátorech a jednak na regulátorovi. Mezi současnými návrhy je započít s LTE ve venkovských oblastech, čímž se postupně získá vysoké geografické pokrytí. Podmínky ČTÚ (regulátora) jsou pokrýt 95 % venkovských regionů do třiceti měsíců a do pěti let pokrýt 100 % regionů. V zásadě však rozvoj sítí závisí na spuštění dražby frekvencí a na operátorech.
Pokud by všechno šlo podle nejlepších předpokladů, můžeme říct, že třeba za pět let bude většina českého území pokryta LTE?
Myslím, že tou dobou bude pokrytí velmi vysoké, ale konkrétní čísla nedokážu odhadnout, záleží na operátorech.
Operátoři se snaží ve stále větší míře prodávat mobilní připojení a zákazníci na promo nabídky reagují. Přizpůsobují však operátoři rozvoj sítě rostoucímu počtu klientů? Nehrozí přetížení?
Nesetkal jsem se nikde na světě s tím, že by růst uživatelů způsobil kolaps sítě. Důvodem je fakt, že operátoři předem plánují investice na základě dosavadního růstu nových zákazníků a jeho další projekce. Občas se může stát, že se síť zahltí, ale od toho je právě ono plánování investic.
Jaký můžeme očekávat vývoj ve FUP u mobilního připojení? Zatím je v ČR poměrně přísný.
Záleží především na tom, jaký operátoři zvolí obchodní model. Je fakt, že nejvhodnější stanovení ceny a vytváření balíčků hledají operátoři po celém světě i v Americe, která je ve využívání mobilního internetu a rozšíření LTE výrazně před námi. V mobilních přenosech postupně převáží data nad hlasem a jejich účtování bude potřeba odlišit – podle rychlosti, ping či dostupnosti. Nepředpokládám, že by se rozlišovala data přenesená různými zařízeními. Myslím si však, že se z hlasu mohou stát služby s přidanou hodnotou. Z dat se stane primární fakturační položka a hovory budou druhotnou službou.
Kompletní verzi rozhovoru naleznete na sesterském serveru ChannelWorld:
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU