Již popáté zveřejnila společnost Cisco svou studii Global Cloud Index (2014-2019). Výsledky studie naznačují, že celosvětový objem dat v cloudu vzroste do konce roku 2019 na více než čtyřnásobek z 2,1 na 8,6 zettabytů (ZB), čímž překoná růst celkového objemu dat v datových centrech, který se ve zkoumaném období pouze ztrojnásobí (z 3,4 na 10,4 ZB). K růstu objemu dat v přenášených, zpracovávaných a ukládaných v cloudu a přechodu na cloudové služby přispěje několik faktorů včetně soukromého využití cloudu spojeného s nárůstem počtu mobilních zařízení, rychle stoupající obliby veřejných cloudových služeb v podnikové sféře a rostoucí měrou virtualizace v soukromých cloudech, která zvyšuje hustotu těchto pracovních zátěží. Rozvoj komunikace mezi stroji (tzv. machine-to-machine, M2M) má rovněž potenciál do budoucna zvyšovat objem cloudového provozu.
„Objem přenesených dat celosvětově stále roste, ani náš region není v tomto směru pozadu. Tahounem růstu jsou jak firmy a veřejné instituce, které se z fáze testování cloudu přesouvají do běžného provozu, ale i koncoví uživatelé. Ti očekávají přístup k obsahu a službám kdykoliv a kdekoliv. To všechno vytváří velkou příležitost pro poskytovatele cloudových služeb,“ uvádí Michal Stachník, generální ředitel společnosti Cisco ČR.
Stranou rostoucího trendu nezůstává ani region střední a východní Evropy. Podle letošního vydání studie Cisco Global Cloud Index vzroste objem přenesených dat v našem regionu do roku 2019 na 523 exabytů (asi půl zettabytu). Za jediný měsíc tak bude přeneseno přes 44 exabytů, ještě v loňském roce to bylo přitom jen 12 exabytů měsíčně. Datový provoz datových center v našem regionu vzroste do roku 2019 třiapůlkrát. Jen mezi roky 2013 a 2014 se objem přenesených dat v datových centrech zvýšil o 30 procent. Objem přenesených dat uživateli v regionu střední a východní Evropy bude tvořit v roce 2019 68 procent veškerých přenosů v datových centrech, v roce 2014 to bylo jen 38 procent.
Internetová infrastruktura v České republice je na nástup cloudu relativně dobře připravena. S průměrnou rychlostí připojení v pevné síti 20,3 Mbps jí patří 10 místo v regionu. Zaostává ale za průměrem střední a východní Evropy, který je 28,2 Mbps. Totéž platí i o rychlosti uploadu, ta je v Česku 11,5 Mbps, zatímco průměr regionu činí 20,9 Mbps. Zajímavé je, že západní Evropa v průměrné rychlosti připojení za naším regionem zaostává – 22,8 Mbps pro download a 7,4 Mbps pro upload. O 0,2 Mbps u download a 5 Mbps u uploadu předstihl region střední a východní Evropy dokonce i Asijsko-pacifickou oblast.
Situace je ale výrazně jiná v případě mobilního připojení. Zde je nejdále severní Amerika s průměrnou rychlostí 16 Mbps pro download. Střední Evropa ale nabízí nejrychlejší upload (7,7 Mbps). V Česku jsou průměrné rychlosti u mobilního připojení 12 Mbps, respektive 7 Mbps.
Internet věcí zvýší objem dat
Vedle uvedených příčin rapidního růstu cloudového provozu společnost Cisco předpovídá, by významný vliv na provoz v datových centrech a v cloudu mohl mít tzv. Internet of Everything (IoE) — propojení lidí, procesů, dat a věcí. Široká paleta aplikací IoE generuje velké objemy dat, které do roku 2019 dosáhnout 507,5 ZB za rok (42,3 ZB měsíčně), což je téměř padesátkrát více než předpovídaný objem provozu v datových centrech v roce 2019 (10,4 ZB). Dnes se pouze malá část těchto dat ukládá v datových centrech, ale to by se mohlo změnit s vývojem požadavků na aplikace a využití analýzy velkých dat (tj. analýzy shromážděných dat jako podkladu pro taktická a strategická rozhodnutí).
Dnes připadá 73 procent dat uložených na klientských zařízeních na osobní počítače. Do roku 2019 se většina uložených dat (51 procent) přesune na jiná zařízení než PC (např. chytré telefony, tablety, M2M moduly apod.) Vzhledem k rostoucímu objemu ukládaných dat společnost Cisco předpovídá růst poptávky po spotřebitelských cloudových úložištích dat. Do roku 2019 bude 55 procent soukromých uživatelů internetu využívat osobní cloudové úložiště (oproti 42 procentům v roce 2014). Studie například odhaduje, že celosvětový datový provoz u chytrých telefonů (201 EB/rok) do roku 2017 přesáhne objem dat na těchto zařízeních uložených (179 EB/rok), což vyvolá potřebu větších kapacit cludových úložišť.
Spotřebitelská cloudová úložiště
Do roku 2019 bude 55 % (přes 2 miliardy) soukromých uživatelů internetu využívat osobní cloudové úložiště, oproti 42 % (1,1 miliardy uživatelů) v roce 2014. Objem dat přenášených mezi koncovými zařízeními a spotřebitelskými cloudovými úložišti v roce 2019 dosáhne v celosvětovém průměru 1,6 gigabytu za měsíc na jednoho uživatele, zatímco v roce 2014 to bylo 992 megabytů za měsíc.
V roce 2014 připadalo 73 % dat uložených na klientských zařízeních na osobní počítače. Do roku 2019 se většina uložených dat (51 %) přesune na jiná zařízení než PC (např. chytré telefony, tablety, M2M moduly apod.).Vzhledem k rostoucímu objemu ukládaných dat společnost Cisco předpovídá růst poptávky po spotřebitelských cloudových úložištích dat. Studie například odhaduje, že celosvětový datový provoz u chytrých telefonů (201 EB/rok) do roku 2017 přesáhne objem dat na těchto zařízeních uložených (179 EB/rok), což vyvolá potřebu větších kapacit cludových úložišť.
Virtualizace datových center
Celková pracovní zátěž datových center se v letech 2014-2019 více než zdvojnásobí, avšak objem cloudové pracovní zátěže ve stejném období vzroste na více než trojnásobek současného stavu.Hustota pracovní zátěže (tj. zátěž na jeden fyzický server) u cloudových datových center v roce 2014 dosahovala 5,1 a do roku 2019 vzroste na 8,4. Oproti tomu konvenční datová centra v roce 2014 vykazovala hustotu pracovní zátěže 2,0 a do roku 2019 se tato hodnota zvýší na 3,2.
Data vznikající v Internet of Everything (IoE)
Objem data vznikajících v internetu všeho dosáhne do roku 2019 celosvětově 507,5 zettabytů za rok (42,3 zettabytů za měsíc) oproti loňským 134,5 zettabytům za rok (11,2 ZB za měsíc). Objem dat, který denně vyprodukuje inteligentní město o 1 milionu obyvatel, do roku 2019 dosáhne 180 milionů gigabytů.
Rozvoj veřejného a soukromého cloudu
Využití veřejného cloudu, kde jsou služby poskytovány prostřednictvím veřejně přístupné sítě, stoupá rychleji než využití soukromého cloudu, kam z hlediska pracovní zátěže spadá cloudová infrastruktura provozovaná jedinou organizací. V celém pětiletém období však u soukromého cloudu poroste rychleji míra virtualizace než u veřejného. Vzhledem k tomu, že podniky stále častěji zkoumají efektivitu nákladů spojených s vlastními IT zdroji a vyžadují větší flexibilitu a akceschopnost, poroste zájem o veřejný cloud.
Zdroj: Cisco
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU