Většina respondentů se shodla na tom, že úloha systémového integrátora zůstává i nadále stejná. „V éře cloud computingu však musí integrátor klást velký důraz především na bezpečnost, správu a vlastnictví dat, jelikož tato problematika vyžaduje řešení procesu v komplexní rovině požadavků – od technických až po legislativní,“ uvádí téma Pavel Dostál, technický ředitel společnosti GEM System.
Petr Sobotka, project manager ve společnosti Komix, se domnívá, že způsob integrace bude možná technologicky a organizačně více či méně odlišný, ale poslání se nemění. Vývoj probíhá v mnoha směrech a je potřeba neztratit krok. Cloud je podle něj pouze jeden z rozměrů.
Petr Schaffartzik, ředitel systémové integrace K2 atmitec, připomíná, že IT infrastruktura provozovaná jako SaaS zůstává pouze jednou z částí celkového řešení firemního IT, a systémový integrátor je tedy prvkem, který má za úkol vyřešit i to, co v cloudu aktuálně optimálně provozovat nelze.
O něco odvážnější je ve své vizi Tomáš Pavlík, CEO společnosti Profinit: „Systémoví integrátoři se v kontextu cloudu změní na cloud service brokery, tj. budou pro své zákazníky integrovat nabídku a poskytování cloudových služeb třetích stran, zajistí jednotný billing, nastavení SLA a přizpůsobení služeb.“
Se zajímavou myšlenkou přichází také Josef Škarda, viceprezident System Integration ve společnosti T-Systems: „V období cloud computingu dochází k transparentnímu srovnání pořizovacích a provozních nákladů na ICT infrastrukturu. Úlohou systémového integrátora je navrhnout a instalovat nejvhodnější aplikace, tak aby pokryly funkční požadavky uživatelů. Přidanou hodnotou integrátora je zajistit optimální poměr ceny a výkonu doporučených aplikací.“
V rámci průzkumu jsme se zajímali o to, s jakými chybami při vyhodnocování nabídky systémových integrátorů se lze nejčastěji setkat.
„Často narážíme na to, že informace v zadávací dokumentaci jsou značně nevyvážené. Na jedné straně některé zbytečné detaily, které spíše odvádějí pozornost od jádra věci, a na straně druhé chybějí zásadní informace. Působí to dojmem, že odborná znalost tvůrců zadání je nevalná, resp. že se jedná o snůšku informací od různých lidí, kterým ale nikdo dohromady nedal hlavu a patu. Určitě jsou situace, kdy informace chybějí záměrně, a šanci vyhrát má pak jen úzký okruh kandidátů,“ varuje Petr Sobotka.
Kvalitní zadání jako podmínku nutnou pro dosažení uspokojivého výsledku zdůrazňuje také Pavel Dostál: „V souvislosti se zakázkami financovanými z evropských fondů jsme se setkávali především s nedostatečně jasným zadáním. U ostatních klientů občas identifikujeme nedostatek nadhledu při přípravě většího projektu. Klient řeší byznys potřebu pomocí jednoho produktu přímo s jeho dodavatelem, ale rozsah řešení už v době finalizace zadání vyžaduje systémový pohled integrátora.“
Třetí oblast našeho výzkumu situace na trhu systémové integrace jsme zaměřili na otázku, zda klienti preferují jednobarevná či duhová řešení.
„Někteří zákazníci jdou někdy i slepě za jedinou technologií, platformou, některým je skoro jedno, co dalšího si do svého IT portfolia nechají zavléci. Rozumná je samozřejmě střední cesta?– nepřehnat to s „duhovostí“, ale nestat se zároveň rukojmím jednoho dodavatele,“ navrhuje Petr Sobotka.
Josef Škarda z T-Systems upozorňuje, že v éře cloud computingu a SaaS bude mít důležitost značek či platforem podstatně klesající tendenci. Pro zákazníka totiž nebude odlišitelné, na jakém HW aplikace poběží nebo jaká SW platforma se využívá. Bude ho však zajímat, zda aplikací poskytovaná podpora jeho procesům a náklady na ni jsou adekvátní.
Plné verze našich rozhovorů s respondenty naleznete na našem webu.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU