V životě každé organizace nastane občas situace, kdy je potřeba pořídit nebo inovovat nějakou stávající aplikaci, případně celý informační systém. Má-li taková aplikace řešit typizovaný problém (účetnictví, řízení výroby apod.), potom obvykle stačí oslovit dostupné dodavatele a za dveřmi se objeví zástupy obchodníků, kteří vám nabídnou červený, modrý nebo zelený systém řešící vaše potřeby. V opačném případě se musíte porozhlédnout po dodavateli softwarových služeb.
Nákup, či chcete-li outsourcing, softwarových služeb v měřítku střední Evropy podléhá několika významným trendům. Tím prvním je konec éry bodyshopů – firmy raději nakupují služby a od pronájmu zaměstnanců-programátorů ustupují, rovněž podíl kontraktorů klesá. Druhou změnou je snížení počtu dodavatelů, které provádějí téměř všechny velké firmy v rámci správy dodavatelských vztahů nejen v IT. Globalizace postupuje a procurementy velkých firem nakupují většinu služeb od menšího počtu strategických dodavatelů. Na řadu tak přichází outsourcing, nemusí se ale hned jednat o přesunutí vývoje do Indie, Pákistánu nebo Číny, v Evropě je mnohem obvyklejší outsourcovat pouze o pár stovek kilometrů směrem na východ.
JAKÉ SOFTWAROVÉ SLUŽBY NAKUPOVAT?
Typickým případem je vývoj software (development), tzn. práce programátorské, analýzu, návrh, kódování, testování, řízení projektu, v němž na rozdíl od dodávek „na klíč“ zákazník kupuje spíše službu než dílo, předpokládá se úzká spolupráce zákazník-dodavatel a na rozdíl od bodyshopů se vztah odehrává na projektové bázi, kdy dodavatel přebírá odpovědnost za termíny a kvalitu. Výhodou je též lepší zastupitelnost zdrojů.
Další oblíbenou oblastí je podpora softwaru kterou dělíme na tři stupně. Tím prvním je uživatelská podpora (1st line support), čili řešení problémů uživatelů s nastavením a obsluhováním aplikace – typicky helpdesk. Druhý stupeň představuje systémová podpora (2nd line support) čili otázky nasazení, hostování, správy, dohledu, upgrade, konfigurace a integrace systému, tedy situace, ve které se obvykle nezasahuje do zdrojových kódů aplikace. Konečně třetím typem je aplikační podpora (3rd line support) neboli hledání a odstraňování chyb ve zdrojovém kódu, implementace drobných úprav či převzetí správy zdrojových kódů.
Třetí typ projektu může následovat po úspěšném nasazení nově vyvinuté aplikace, anebo dojde k převzetí kódu po předchozím (obvykle neúspěšném) dodavateli. Patří sem zejména údržba softwaru (maintenance), tedy dlouhodobé převzetí vývoje a údržby, provádění větších úprav, vývoj nových verzí či implementace vylepšení a odstraňování chyb. Může se také jednat o převod (migraci) starších systémů na nové platformy často spojený s náročným převodem dat a implementací větších nebo menších úprav. Obvykle se jedná o generační obměnu technologií, hardware, operačního systému a někdy i celkovou změnu v architektuře systému (např. mainframe systém na webovou aplikaci). Patří sem také doplňkové služby, jako jsou řízení softwarových projektů, konzultace a školení.
NEJDE JEN O CENU
Ušetřit můžete tzv. offshoringem, tzn. přesunem vývoje do zemí, kde jsou náklady na lidskou práci řádově nižší (Asie, Jižní Amerika), ovšem za cenu všech s tím spojením nevýhod (časový posun, jazyková bariéra, cestování, nízká kvalita práce). Což se obvykle vyplatí až od desítek nebo stovek lidí zapojených do projektu. Nakupování Indů za čtyři dolary na hodinu zní sice lákavě, ale nevyváží značné riziko a outsourcovaný nearshore vývojář vás bude stát vždy více než náklady na vlastního zaměstnance, sleva z množství v tomto oboru zkrátka neplatí.
Skutečným přínosem outsourcingu je nákup know-how, rychlé zajištění potřebných lidských zdrojů, zlepšení kvality, snížení rizik a zkrácení termínů. Všechny tyto důvody v důsledku příznivě ovlivňují návratnost (ROI) projektu a i celkové náklady na pořízení a provoz kvalitnějšího outsourcovaného systému (TCO) budou nižší, nicméně částka na faktuře bude zřejmě vyšší než v případě interního vývoje. Outsourcingové softwarové firmy ale umí lépe spolupracovat jako subdodavatelé systémových integrátorů, disponují větším počtem vývojářů a širším portfoliem znalostí.
Autor pracuje ve společnosti IBA CZ.