Morová epidemie = vznik kapitalistické ekonomiky?

Epidemie černé smrti, která se ve 14. století přehnala Británií, byla jednou z příčin přechodu na jiný typ ekonomiky, už připomínající spíše kapitalismus. Takový názor alespoň ve své knize zastává americký historik a sociolog Norman F. Cantor.

Británie byla na konci 13. století velmi hustě zalidněna, obdělávána byla i půda, která dnes leží ladem nebo se využívá jako pastviny. Kolem roku 1280 měla Británie 6 milionů lidí – počet obyvatel tohoto čísla znovu dosáhl až v polovině 18. století. Pak ale skončilo klimatické optimum, došlo k ochlazení, na počátku 14. století přišlo několik hladomorů a v jeho polovině pak morová epidemie.

Konec nevolnictví
Britská ekonomika prošla v důsledku katastrofy rozsáhlou proměnou. Nevolnický systém přestal fungovat. Vlastníci půdy potřebovali zoufale motivovat rolníky k práci. Mnohá území byla v důsledku epidemií a hladomorů opuštěna, bylo třeba zajistit mobilitu pracovních sil. V britském právním systému byl navíc i pán vázán ke svým nevolníkům mnohými povinnostmi (musel jim například v každé vesnici zřídit mlýn a financovat provoz kostela). Za těchto okolností začalo být výhodnější najímat zemědělské dělníky za peníze, eventuálně jim půdu pronajímat a namísto nevolnické práce za to požadovat finanční náhradu.
Také britská Koruna měla na konci nevolnictví svůj zájem. V tehdejším systému nevolníci neplatili daně, zdaněn byl jejich pán. Bohatí vlastníci půdy měli ovšem dostatek moci a vlivu, aby se placení daňových povinností různě vyhýbali. Svobodní rolníci se naopak rázem stali plátci daní a ukázalo se, že od nich je lze vybírat mnohem efektivněji. Královští soudci se uchylovali i k právní kličce; podle tehdejších zákonů mohl před soudem stanout pouze člověk svobodný. Právníci celý systém poněkud postavili na hlavu a postupovali naopak tak, že člověk, který se zúčastnil nějakého soudu a zaplatil za to příslušný soudní poplatek, byl na základě této skutečnosti zproštěn nevolnických závazků.
Po morové ráně byl také odstraněn systém vlastnictví půdy vázané na rod. Půda se stala zbožím, s nímž se – s určitými omezeními – dalo volně obchodovat. Volný trh a nevolnictví opět nejdou dohromady. Na konci 14. století patřila k nevolníkům již jen velmi malá část obyvatel britského venkova a ekonomika začala spíše než feudalismus fungovat na kapitalistických základech.

Bohaté vdovy
Mimochodem, morová rána také výrazně zlepšila postavení žen v tehdejší britské společnosti. Jejími oběťmi byli přednostně muži (ať už proto, že mají obecně horší imunitní systém, anebo proto, že se častěji vyskytovali ve společnosti mimo domov, a proto se mezi nimi epidemie rychleji šířila). Následkem morové epidemie se tak objevila vrstva bohatých vdov a na ženu řídící panství se začalo pohlížet jako na něco normálního.

Zdroj: Norman F. Cantor: Po stopách moru – Černá smrt a svět, který zrodila, Bbart, Praha 2005


Černá smrt na dobové ilustraci z německého Toggenburgu

zdroj: Wikipedia, licence public domain