Petr Koptík: Optimalizaci procesů nabídneme jako součást ERP

Petra Koptíka, obchodního ředitele a předsedy představenstva společnosti Minerva ČR jsme se při jarním setkání v areálu Krčského zámku ptali na trendy v odvětvích, na která se jeho společnost zaměřuje.

V letošním roce oslavíte dvacet let. Jaké vlastně byly začátky Minervy – proč jste se zaměřili zrovna na výrobní podniky a QAD?

Minervu jsme zakládali coby skupina odborníků na hardware a systémy, která měla zkušenost hlavně s klony, jež se v někdejším východním bloku vyráběly – ať už klony IBM ze Sovětského svazu nebo klony Digital/DEC VACS a Micro VACS vyráběné na Slovensku. Náš první projekt tak byl vlastně obměnou několika desítek klonů DEC, které v té době používaly hlavně výrobní podniky, za „originály“.

Vaše začátky byly tedy „v železe“, jak jste se dostali k softwaru?

To byl jen další logický krok, většina podniků si před revolucí na PDP vyvíjela aplikace svépomocí, a my jsme proto záhy řešili otázku, jak jim se softwarem pomoci – zkusili jsme tři možné cesty, tedy jak vlastní vývoj, tak hledání partnera na českém trhu, a nakonec jsme začali spolupracovat se severoamerickou QAD, která se posléze stala naším jediným velkým softwarovým partnerem a dodavatelem.

Jak se vlastně před dvaceti lety odlišovaly očekávání či požadavky českých uživatelů na funkce a realita podnikových aplikací, jako byly tehdejší QAD?

Ony vlastně tehdejší „tuzemské“ aplikace pokrývaly prakticky všechny oblasti i problémy, ale byl to kus od kusu originál. Nepřinášeli jsme tak něco zcela revolučního, ale spíše nový standard – integrované aplikace a nové prvky či postupy ve výrobě, jako bylo MRP II.

Svým způsobem to byla šťastná volba zaměřit se na průmysl, zejména segmenty, jako je automotive, které se u nás úspěšně rozvíjely. Jaká průmyslová či výrobní odvětví jsou podle vás v Česku nejperspektivnější?

V oblasti automotive vidíme i nadále skvělou budoucnost, je to odvětví, které je u nás stále na vzestupu. Přicházejí sem nové projekty ze zahraničí – například subdodavatelské firmy s „matkami“ v USA požadují nasazení stejných systémů, jako jsou používány za oceánem. Je to ale odvětví, kde může dojít k rychlým změnám a omezování výroby, jak jsme nedávno zažili. Jako zcela stabilní vidím především potravinářství, nápojový průmysl a strojírenství, kde se neobáváme ani případných výkyvů. My se ale vlastně nezabýváme analýzou a výběrem odvětví – díky vazbě na QAD se zaměřujeme na relevantní oblasti, což jsou především automotive, strojírenství a elektrotechnika, potravinářství, spotřební zboží a farmacie.

Kromě Česka a Slovenska, kde též dlouhodobě působíte, jste v posledních letech realizovali také projekty v jiných zemích. Je to součást širší strategie expanze na další trhy, nebo jen realizace jednorázových zakázek?

Expandovat na vzdálenější trhy není součástí naší strategie – jde buď o jednorázové zakázky, nebo například o požadavek společnosti Johnson Controls nasadit naši aplikaci pro čárové kódy celosvětově. Jde též o případy našich tradičních zákazníků, jako jsou Hamé či Hranipex, které v poslední době expandovaly do dalších zemí a chtějí v zahraničí používat stejná řešení, jaká jsme pro ně realizovali doma. Máme proto implementační tým se zhruba deseti konzultanty, zaměřený na mezinárodní projekty – je standardní součástí mezinárodních týmů, které QAD využívá po celém světě. Také jsme například vyvinuli funkcionality v oblasti DMS, které se posléze staly součástí distribucí QAD.

Automobilový průmysl i strojírenství patřily mezi nejdříve a nejvíce postižená odvětví v době finanční krize. Přesto se vám podařilo překonat roky 2009 a 2010 bez větších potíží. Jak je možné, že se vás krize nedotkla?

Měli jsme skutečně stejný počet nových projektů jako v předchozích letech, nicméně nelze říci, že by se nás krize vůbec nedotkla. Například zákazníci omezili výdaje na školení a byla znát i přísná nákladová disciplína, na druhou stranu řada klientů si uvědomila, že může z krize vyjít úspěšně i díky modernizaci informačních systémů. Vše navíc neprobíhalo najednou, ale ve vlnách, kdy se tlak na úspory objevil nejprve v dceřiných podnicích amerických společností.

Změnilo se po oněch dvou letech chování zákazníků, tedy to, podle čeho se rozhodují o investicích, jaké věci požadují u ERP řešení, jejich náročnost?

Nevím, zda to přímo souvisí, nicméně v poslední době zákazníci požadují u ERP balíků širší funkcionalitu než v minulosti, kdy oblasti jako podpora rozhodování, nástroje pro procesní modelování a další moduly byly dodávány jako doplňky třetích stran. Rozdíly jsou pochopitelně i podle odvětví – například zákazníci z oblasti potravinářství, farmacie či výroby nápojů požadují funkce na podporu prodeje, jako je CRM, zatímco strojírenské firmy mají zájem o co nejpropracovanější funkce řízení a plánování ve výrobě. Manažerské systémy jsou také stále častěji využívány středním managementem pro podporu operativního řízení a rozhodování.

Co pokročilé funkce na pomezí BI a CRM, jako jsou prediktivní analýza či modelování možného vývoje na základě zadaných parametrů?

To jsou opět postupy a techniky, které zajímají především naše zákazníky ve výrobě potravin či nápojů.

A co například využívání mobilních zařízení přímo při zakázkové výrobě? Při návštěvách různých výrobních závodů v Německu jsem se setkal například s využíváním iPadu coby digitálního zakázkového listu a kusovníku.

Prozatím ne, ale myslím, že je to jen otázka času. Je to součást změny přemýšlení o podnikových aplikacích – od vývoje v organizacích či standardních oborových řešení, která vyžadovala různě dlouhé zaškolování směrem k dnešním mobilním aplikacím, v nichž se uživatelé rychle zorientují a prakticky okamžitě se mohou zapojit do pracovního procesu.

A co manažerské aplikace na iPadu a mobilních zařízeních, ty již nabízíte. Nakolik je zákazníci skutečně využívají?

Zkušenosti máme v podstatě po prvním roce provozu – někteří klienti je využívají, ale není to zatím masově požadovaná funkce. Je to dané tím, že ředitelé výrobních firem patří mezi konzervativnější uživatele a chytré telefony či tablety tak v tomto segmentu teprve začínají být standardně pořizovány a využívány.

Zmínil jste modelování byznys procesů, to je oblast, která se dostává do popředí zájmu, v minulosti ale vyžadovala poměrně vysoce kvalifikované IT specialisty, schopné je poměrně složitě „kódovat “. Máte již dnes k dispozici nástroje pro vizualizaci a případně i jednodušší úpravu procesů v grafickém .NET rozhraní?

V současné době, respektive v posledních zhruba dvou letech, máme jako standardní součást podnikových aplikací procesní mapy – s jejich pomocí si mohou uživatelé byznys procesy snadno zobrazit a zorientovat se v nich. Samotné modelování ale doposud probíhalo v rámci implementace, kdy náš konzultant a klíčový specialista zákazníka společně modelují a nastavují v systému jednotlivé byznys procesy a jejich mapy. V blízké budoucnosti, tedy v nové verzi QAD, která v letošním roce přijde na světový trh, půjdeme o krok dál – bude možné v systému procesy modelovat, automatizovat, měřit a následně optimalizovat díky procesním technologiím Progress/Savvion, které budou součástí QAD 2012.

Znamená to tedy, že z procesního modelování a optimalizace se časem stane disciplína uvnitř IT oddělení? Respektive bude to disciplína pro IT, nebo pro byznys?

Myslím, že je to přesně ten případ, kdy hranice mezi byznysem a IT postupně mizí a obě oblasti budou více prorůstat a propojovat se.

Co tedy bude vaší nejvýznamnější novinkou v letošním roce? Bude to právě procesní oblast?

Jednoznačně ano, modelování procesů, řízení procesů a jejich automatizace. Troufám si říci, že obdobné řešení nemá v současné době jako standardní součást žádný jiný ERP balík.

Co další významné trendy a jejich dopad na IT ve výrobních podnicích? Mám na mysli především cloud, stále jste k němu v souvislosti s výrobou tak skeptický jako v minulosti?

Ještě před rokem jsem si skutečně jen stěží dokázal představit IT systémy ve výrobním podniku provozované v cloudu. V nedávné době jsem se ale ve Spojených státech setkal s několika cloudovými, tedy on-demand systémy QAD, ve výrobních podnicích. S tím souvisí i projekt internacionalizace celého řešení, které musí podporovat funkce nezbytné ve všech zemích, kde má být on-demand řešení nabízeno. Kupodivu prvními uživateli nejsou noví zákazníci, ale spíše existující uživatelé, kteří například dříve využívali podporu v rámci holdingu, jehož už nejsou součástí, a nechtějí investovat do vlastní infrastruktury a specialistů.

Kdo budou podle vás první zákazníci cloudových či on-demand řešení u nás? Budou to spíše menší a středně velké podniky?

První projekty na našem trhu budou patrně v nadnárodních firmách. Bude to ale s jistým zpožděním daným potřebou dokončit jak projekt internacionalizace, tak nutností překonat nedůvěru konzervativnějších zákazníků. Nicméně jsem přesvědčen, že to půjde a on-demand bude představovat zhruba čtvrtinu až třetinu nově uzavíraných zakázek během příštích pěti let – ostatně první pilotní projekty již dnes běží v Nizozemsku, Francii či Polsku.

Petr Koptík

KDO? Obchodní ředitel a předseda představenstva společnosti Minerva ČR.

KDY? Ve společnosti Minerva ČR působí od jejího založení v roce 1992, od roku 1999 je ve funkci obchodního ředitele a od roku 2008 předsedou představenstva.