Vyplývá to z nejnovější studie Voice and Internet Vital to the City, kterou zpracovala společnost Ericsson. Podle ní je možnost využívat svůj smartphone či tablet bez omezení jedním z nejdůležitějších požadavků, které vedou ke šťastnému životu v městě.
Sledované faktory
Možnosti nakupovat, trhy, restaurace, kavárny, bary a zábava to vše je na předních místech v seznamu nejdůležitějších kritérií kvality života ve městě. Jsou to bezesporu důvody, proč se lidé do velkých měst stěhují. Novinkou však je, že se na tomto seznamu objevuje i kvalita pokrytí mobilním signálem. V uvedeném průzkumu se tento faktor řadí na čtvrté místo těsně před kvalitu a distribuci vody, která uzavírá pomyslnou Top 5.
Z průzkumu také plyne, že nejméně jsou lidé ve městech spokojeni s bezpečností, s množstvím pracovních příležitostí, se špatnou dopravní situací a s problematickým parkováním. Jako nedostatečnou vnímají obyvatelé měst i komunikaci s úřady nebo řešení environmentálních problémů jako je například znečištěné ovzduší.
Mobilita přináší problém
Všeobecně platí, že lidé velkoměst tráví polovinu svého času doma, čtvrtinu v práci nebo ve škole a zbytek na jiných místech. Z této perspektivy je proto důležité, aby komunikační technologie fungovaly zejména v práci a doma.
Průzkum dokazuje, že v průměru je se svými domácími hlasovými a datovými službami spokojeno 70 % obyvatel měst. V práci je to pak 60 % dotázaných.
Jakmile se ale lidé začnou stávat skutečně mobilními a začnou se přesouvat a pohybovat po městě, spokojenost s kvalitou mobilního pokrytí klesá. Jeho úroveň je vnímána jako horší v ulicích, v parcích, v nákupních centrech, v restauracích a kavárnách, na sportovních či kulturních akcích.
Nejvíce zaostává pokrytí v dopravních prostředcích
Nejhorší situace je ale v dopravních prostředcích. Právě po dobu přesunů je nejvíce městských obyvatel nespokojených s kvalitou mobilního pokrytí, pokud vůbec nějaká je, přičemž nejhůře je hodnoceno metro. Situace je v tomto ohledu nejhorší v New Yorku, Londýně, Paříži, ale z vlastní zkušenosti víme, že i v Praze a ostatních středoevropských městech.
Lépe dopadly hlasové služby a to především v MHD a v lokálních vlacích. Úroveň internetového pokrytí byla přesto všeobecně hodnocena špatně a to bez ohledu na typ dopravního prostředku.
Na hlasové i datové služby „v pohybu“ je přitom vyvíjen velký tlak. Právě v tu dobu, cestou do práce a z práce, si většina lidí pročítá e-maily, telefonuje, posílám SMSky a je aktivní na sociálních sítích. Také proto se předpokládá, že právě tato oblast mobility se bude v budoucnosti rapidně rozvíjet.
Hlasové služby vítězí nad internetem
Studie Ericssonu potvrzuje, že s výjimkou domovů, kde je spokojenost s datovými a hlasovými službami porovnatelná, je pokrytí internetu hodnoceno vždy hůře než hlas. Největší rozdíl je v ulicích měst, kde je to až 14 %, v těsném závěsu pak jsou parky, nákupní centra, autobusy a tramvaje, kde je rozdíl ve spokojenosti okolo 12 %.
A co mimo město?
Citovaný průzkum se této oblasti nevěnoval, ale podle mne by bylo zajímavé sledovat, jestli má kvalita mobilního pokrytí vliv na kvalitu života na venkově, a to především u datových služeb. Jsem městský člověk a využívám ve svém městě především pevné připojení k Internetu. Možnost mobilní datové komunikace je tak pro mne (prozatím) okrajová.
Jakmile ale vytáhnu paty z města, tak teprve pak pro mne začíná být mobilní pokrytí internetem tím důležitým faktorem kvality života. A pokud mi monitor připojení ukazuje střídavě nulu a střídavě nějaké směšné číslo, je mi jasné, že soutěžím o jeden volný GPRS slot s jiným nešťastníkem s mizernou kvalitou života.
A jaká je vaše zkušenost? Podělte se o ni v diskusi pod článkem.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU