V roce 2014, rok před uvedením Windows 10 a jejich výchozího prohlížeče Edge, Microsoft oznámil, že bude od uživatelů Windows vyžadovat instalaci vždy nejnovější verze IE, a když pak tento požadavek vstoupil v platnost, zrušil podporu všech ostatních verzí. Tohle, v kombinaci s pomalým tempem vývoje IE, otevřelo dveře konkurenci. Miliony uživatelů Windows tehdy byly postaveny před prakticky nutnost změny prohlížeče, a tak se rozhodly přejít z IE na Chrome namísto přechodu z jedné verze IE na druhou.
Od ledna 2016, kdy tohle rozhodnutí vstoupilo v platnost, do konce roku Microsoft přišel o ohromujících 22 procentních bodů uživatelského podílu, spočítala analytická firma Net Applications. To představovalo téměř polovinu kombinovaného podílu IE a Edge v té době. Žádný jiný prohlížeč tak rychle nespadl v pouhých 12 měsících. A ačkoliv v roce 2017 nebyly ztráty tak velké, přišly prohlížeče Microsoftu toho roku o 35 procent svého zbývajícího podílu.
IE tedy upadl v nemilost, ale Edge z toho těžit nedokázal. U uživatelů Windows 10 se nikdy příliš neuchytil. V „nejlepších letech“ si prohlížeč zvolila asi třetina z nich, ale v listopadu 2018 se podpora smrskla na zhruba deset procent.
Microsoft měl na výběr: mohl to zabalit a odmítnou se zabývat stavbou prohlížeče. Mohl se dál snažit, ale přitom sledovat úpadek relevantnosti Edge jako celku. Nebo se mohl pokusit vstoupit do mainstreamu přijetím vykreslovacího jádra Chromu. Poslední varianta byla asi nejlepší ze tří špatných.
„Naším záměrem je sblížit webovou platformu Microsoft Edge současně s (a) webovými standardy a (b) ostatními prohlížeči založenými na Chromiu,“ oznámil Belfiore. „To přinese vylepšenou kompatibilitu pro každého a vytvoří to jednodušší testovací matrici pro vývojáře.“
Krok Microsoftu však znamená více než jen to.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU