CIO Business World: Výše firemních investic (včetně oblasti podnikových informačních systémů) je úzce spjata s vývojem ekonomiky v České republice, potažmo celé EU. Jaká je Vaše predikce hospodářského vývoje ve střednědobém horizontu, tedy v následujících cca pěti letech?
Ladislav Šíma: Asi nejsem ten správný člověk na prognózy, nicméně v nejbližších 5 letech neočekávám v České republice žádné dramatické změny v ekonomickém vývoji.
Analýzy trhu ukazují, že firmy, i organizace z veřejné sféry, jsou v současnosti - s ohledem na stagnaci ekonomiky - v otázce investic do ERP spíše opatrné. Jaké argumenty je mohou přesvědčit, aby aktuální situaci pojímaly jako příležitost a nikoliv hrozbu?
Je paradoxem, že největší zájem o ERP byl v době tzv. „krize“. Každý hledal řešení, jak mít vše pod kontrolou a kde by mohl ušetřit. Faktor nedostatku zapracoval i v myšlení, bohužel často bez skutečné odezvy. Naše argumentace, proč investovat, však zůstala stejná. Co tedy může firmy přesvědčit? Naše zkušenost ukazuje, že je to především forma, jakou ERP zákazníkovi nabízíte. Mám tím na mysli možnost využívat ERP formou služby. Optimalizace investice je v takovém období zásadní.
Do jaké míry je český trh ERP ovlivněn dotacemi EU? Došlo v minulých letech skutečně k masivnímu "předinvestování" kvůli možnosti čerpání evropských peněz?
Je pravdou, že otázka dotací byla velmi častým tématem při jednáních. Nicméně jsme ji alespoň u našich potenciálních zákazníků necítili jako zásadní faktor. Navíc dotace měly často svá oborová či regionální omezení. Myslím si, že v moha případech naopak vidina dotací zhoršovala vnímání podstaty investice do ERP.
Pokud ano, kdy - či za jakých okolností - předpokládáte, že se situace na českém ERP trhu vrátí do normálu?
Otázkou je, co je to vlastně normál. Při pohledu na čísla, která ukazují, jak často dochází ve firmách ke změnám systému, je celkem logické, že budou existovat určité investiční vlny. Pokud se však bavíme o průběžných investicích do existujících ERP, tak vidíme stále setrvalý stav nedostatečných investic zejména v oblasti konzultací a vzdělávání uživatelů. Možná to jen odráží přístup naší společnosti k otázce vzdělávání.
Jak by podle Vašeho názoru měla probíhat volba dodavatele ERP v ideálním případě?
Určitě tak, aby si zákazník vybral řešení, které nebude postaveno pouze na tom, kolik otázek z předloženého dotazníku dokáže poskytovatel zodpovědět kladně. Jde o dlouhodobý oboustranný vztah. Je potřebné hledat skutečného partnera a přitom být i sám partnerem. Partnera, který má vizi a dokáže ji realizovat. Jedině tak může dojít k synergickému efektu. Ideální určitě není určitě ani volba na základě ceny.
Pokud zákazníci pořádají výběrová řízení na výběr nového (nebo udržení stávajícího) dodavatele ERP, jaké jsou jejich nejčastější požadavky?
Určitě abychom zvládli přechod ze starého systému na nový. Díky negativní zkušenosti potenciálních zákazníků u nich často vznikají tak obrovské psychické bloky, že dokáží potřebnou změnu skutečně dlouhé roky odkládat.
Kolik procent výběrových řízení, kterých se Vaše firma zúčastnila v roce 2012, poptávalo ERP na bázi SaaS, nebo PaaS?
Přiznám se, že výběrová řízení, zejména ta moderovaná poradenskými společnostmi garantujícími získání dotací, nejsou tím, co vyhledáváme. Takže z hlediska výběrových řízení asi nebudou naše čísla zajímavá. Ale v rámci běžných jednání, v nichž jsme zpracovávali nabídky na ERP, jsme se zhruba v 80 % případů dohodli i na zpracování alternativní nabídky formou SaaS.
Lze odhadnout jak velké procento zákazníků vyžaduje mobilní přístup k ERP, ať již na základě webového rozhraní nebo specifické mobilní aplikace?
Plnohodnotná mobilita je u našeho řešení od začátku jeho přirozenou vlastností. Za těch deset let, kdy již na trhu fungujeme, bych spočítal potenciální zákazníky, kteří tuto vlastnost nepřivítali či dokonce brali jako samozřejmost, maximálně na prstech obou rukou.
O co se podle vás připravují organizace, které pracují s letitým podnikovým informačním systémem a obávají se jakékoliv změny (která by mohla být ještě k horšímu)?
Přicházejí zejména o nové výzvy, a tím i nové obchodní příležitosti. Firma, která nové výzvy nemá, podle mě nežije. Pokud je na druhé straně má, musí na ně umět zareagovat. K tomu ale potřebuje nástroje, aby je mohla začít realizovat. Například výrobní firmy mohou díky modernizaci strojů zdokonalit výrobu, inovovat produkty a zefektivnit nebo dokonce zvýšit produktivitu práce. U softwaru je to stejné. Neustálý pokrok v ICT se tak stává klíčovým pro udržení konkurenceschopnosti dané firmy na českém nebo světovém trhu.
Je možné popsat pozitivní ekonomické aspekty přechodu ze zastaralého podnikového informačního systému na moderní ERP software?
Samozřejmě ano. Nejdůležitější je už samotná implementace systému a správná komunikace a organizace týmu lidí jak na straně dodavatele, tak i na straně zákazníka. Co se týče okamžité návratnosti investic do pořízení IS, dle zkušeností našich zákazníku to bývá zpravidla do jednoho roku od zavedení ostré verze. Přínosy moderního ERP systému jsou ale hlavně dlouhodobé a spočívají v nastavení správných procesů firmy, které zefektivní organizaci práce. To samozřejmě vede k již zmiňované větší konkurenceschopnosti firmy, a tím i k zajímavějším obchodním příležitostem.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU