Kdo podvádí a kdo ho oznámí

Výsledky průzkumu společnosti Ernst & Young mezi českými zaměstnanci velkých firem ukazují, že společnosti nesplňují jejich představy v oblasti prevence či vyšetřování podvodů, úplatkářství a korupce.

Zaměstnanci očekávají ochranu práv osob, které ohlásí podezření z podvodu, podle jejich názoru však společnosti tato práva nerespektují. Z toho logicky vyplývá, že zaměstnanci se obávají případné podezření hlásit.

Oddělení vyšetřování podvodů a řešení sporů společnosti Ernst & Young provedlo průzkum mezi 1 300 zaměstnanci nadnárodních společností ze 13 evropských zemí včetně České republiky. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak vnímají zaměstnanci situaci v oblasti podvodů, úplatkářství a korupce.

OHLÁSIT PODEZŘENÍ, ČI NIKOLI?

Pouze čtyři z deseti Čechů by se nebáli ohlásit podezření z páchání trestné činnosti; na Slovensku je to 67 % respondentů a v Maďarsku 63 %. 15 % českých zaměstnanců by neohlásilo podvod, úplatek nebo korupci. Důvodem jsou obavy z odvetných opatření ze strany nadřízeného nebo zaměstnavatele.

Na otázku, komu by ohlásili případné podezření, 51 % českých zaměstnanců (což je více než průměrný počet ve střední Evropě) uvedlo na prvním místě přímého nadřízeného. Pouze 2 % zaměstnanců by se obrátila na vyšší management podniku a nikdo by nekontaktoval personální oddělení nebo právního zástupce, jak je běžné v západní Evropě. Na Slovensku by se obrátilo na svého nadřízeného pouze 27 % respondentů a na rozdíl od ČR by 7 % respondentů kontaktovalo policii. Většina Maďarů (67 %) by se obrátila na svého nadřízeného.

NEEXISTUJE OCHRANA INFORMÁTORŮ

K rozporům dochází mezi očekáváním zaměstnanců v oblasti ochrany zaměstnanců nebo metod vyšetřování. Více než 90 % Čechů souhlasí s tím, že společnosti by měly chránit práva informátorů, pouze polovina se domnívá, že by tak postupoval jejich zaměstnavatel. Více než 80 % respondentů se domnívá, že v případě vyšetřování zaměstnance by o tom měl být dotčený informován, ale jen 57 % si myslí, že by to jejich společnost skutečně učinila.

Ještě větší rozpor se týká otázky, zda by zaměstnanci měli mít možnost reagovat na vyšetřovací zprávu: zatímco 93 % se domnívá, že na to mají právo, pouze 60 % si myslí, že by to jejich společnost dovolila.

Průzkum ukázal, že zaměstnance velice zajímá, co se v jejich společnosti děje: každý čtvrtý zaměstnanec v ČR si myslí, že v loni došlo v jejich firmě k podvodu. V tomto ohledu stojí Češi nad průměrem střední a východní Evropy. Zdá se, že podvody jsou běžnou součástí života podniků.

Podvodné jednání - profil typického pachatele

Většinu podvodů páchají členové vedení společností, kteří jednají samostatně a ve firmě jsou šest a více let. To jsou některá zjištění průzkumu Profile of a Fraudster Survey 2007, který provedla forenzní oddělení poradenských společností sítě KPMG. Studie zabývající se reálnými případy podvodného jednání jednoznačně ukázala, že pachatelé podvodů ve svůj prospěch využívají především nedostatečných vnitřních kontrol.

Typický pachatel podvodného jednání je muž ve věku od 36 do 55 let. V okamžiku, kdy mu jeho nezákonné jednání začíná přinášet prospěch, je většinou u dané společnosti zaměstnán šest a více let. Většinou pracuje ve finančním oddělení a podvod provádí samostatně. Ke spáchání zločinu ho přivede touha po penězích a příležitost.

Analýza reálných případů podvodného jednání

Tento profil je výsledkem studie typických pachatelů finančních podvodů. Studie analyzovala 360 skutečných případů, které byly svěřeny forenzním oddělením KPMG v Evropě, na Blízkém východě a v Africe.

"Více než 60 % pachatelů jsou členové nejvyššího vedení. Senior manažeři mají přístup k důvěrným informacím a vzhledem k jejich postavení je pro ně snadné obejít vnitřní kontroly a způsobit celé společnosti větší škodu," upozorňuje Jimmy Helm, partner a vedoucí oddělení forenzního šetření v KPMG ve střední a východní Evropě.

Studie dále ukazuje, že pachatelé své činy obvykle opakují. V 91 % šetřených případů spáchají před svým odhalením několik trestných činů. Obvykle se tak děje během delšího časového období - u 76 % případů trvá trestná činnost více než šest měsíců a u 33 % případů tři a více let. Analýza výchozí situace podvodů ukazuje, že ve většině případů pachatelé využívají slabých vnitřních kontrol. Proto není překvapivé, že tyto činy jsou většinou odhaleny až díky anonymním udáním a jen zřídka pomocí vnitřních kontrol.

Veřejné mínění a reputace společnosti

Citlivost dané oblasti je zřejmá i z reakcí postižených společností. Dvě třetiny z nich o incidentu uveřejní neúplné nebo žádné informace. Zaměstnanci, úřady a média většinou nejsou informováni, a to kvůli obavám, že společnost bude vnímána negativně a utrpí její pověst a dobré jméno. Ze stejného důvodu není většina podvodů předmětem trestního stíhání. Nezávislá šetření se většinou provádí, aniž by o nich byla informována policie nebo státní úřady. Finanční škody způsobené pachateli podvodů jsou značné. Postižené společnosti ve většině případů nesou ztrátu samy.

Další zjištění studie

Ačkoliv jsou z 85 % pachateli muži, ženy jsou častými spolupachatelkami - jsou zapleteny v každém čtvrtém případu, kde figuruje nějaký komplic.

Každý třetí pachatel svůj čin zopakuje nejméně 50krát, než je odhalen.
Mezi nejčastější typy ekonomické kriminality v Evropě patří korupce, krádež hotovosti, zfalšované finanční výkaznictví, krádež jiných aktiv, podvod, porušení obchodního tajemství, praní špinavých peněz a padělání.