Lukáš Erben, CIO: Unicorn je ve světě podnikového IT známé jméno. Co bychom si pod ním ale měli představit? Co je váš typický či kmenový produkt nebo služba?
Jiří Mráz, Unicorn: Na to je jednoduchá odpověď: Informační systém s přidanou hodnotou, to je to, čemu se Unicorn tradičně věnuje.
Tedy nikoliv konkrétní řešení, ale spíše filozofie či koncept?
Na konci je vždy konkrétní řešení. Pomáháme podnikům zvýšit přidanou hodnotu a získat konkurenční výhodu pomocí špičkových informačních systémů. Naše portfolio není závislé na softwarových řešeních, které jsme někdy v minulosti vytvořili, ale je odvozeno od potřeb podniků, od požadavků na zajištění funkčního ICT.
Dobrá, ale lze z toho vytvořit nějakou univerzální definici?
Jistě, aby podnik mohl efektivně využívat ICT, musí vyřešit čtyři základní oblasti: ICT strategii, jeho řízení a podporu, informační systémy a ICT infrastrukturu. Když říkáme, že stavíme moderní a rozsáhlé informační systémy s přidanou hodnotou, lze to přirovnat k práci developera, který dokáže nejen stavět rodinné domy, ale celá města – tedy administrativní centra, ulice, metro, komplexy či satelitní městečka.
Přesto ale máte řadu takříkajíc hotových produktů a platforem. Co třeba Damas?
Ano, máme řadu produktů pro konkrétní obory, jako jsou energetika a utility – ať už je to zmíněný Damas nebo platforma ECP pro komunikaci a výměnu dat v energetice, ale také řešení pro bankovnictví a pojišťovny.
V poslední době se stále častěji hovoří o IT jako komoditě, standardizaci řešení (a tedy i omezení oné konkurenční výhody), vy přesto zdůrazňujete význam systémů šitých na míru. Vyhrají tedy řešení na míru, nebo standardní balíky?
Poptávka po takzvaných krabicových řešeních v poslední době určitě stoupla, naše zkušenost je ale taková, že samotný proces nasazení hotového systému nebo příprava řešení na míru jsou velice podobné. Představa, že si koupím od Oraclu CD, vložím ho do serveru, nainstaluji a druhý den již používám, je zcela lichá. I hotové řešení je třeba nastavovat, propojit, upravovat, ladit a testovat. My dodáváme informační systémy tak, že se podíváme, jaký problém či zadání potřebuje zákazník vyřešit, a protože jsme technologicky nezávislí, hledáme na trhu vhodné softwarové a hardwarové komponenty – od vývojových prostředí či platforem po hotová „balíková“ řešení, jako jsou třeba CRM aplikace od Oraclu, Microsoftu, naše Unicorn Universe nebo, není-li nic z toho vhodné, řešení vytvořené na zakázku. Výběr komponent závisí pochopitelně též na dosavadním prostředí a aplikacích, které zákazník má. Při výběru balíkových řešení si však musí klient uvědomit, že bude možná muset své současné procesy přizpůsobit těm „balíkovým“.
To je v poslední době často diskutovaná otázka: tedy zda na něco takového přistupovat, případně zda úprava procesů na standardizovanou podobu podporovanou balíkovým řešením (ta často vychází z ověřených postupů a praktik) bude mít negativní či dokonce pozitivní dopad.
To také záleží na velikosti, růstu a strategii podniku. Organizace, které se rychle a organicky rozvíjejí, často uvítají již hotový procesní model, protože žádný vlastní nemají. Na druhou stranu úspěšné podniky mívají procesy jako významnou konkurenční výhodu, které se vcelku pochopitelně nechtějí vzdát. A právě pro ně mají velkou přidanou hodnotu informační systémy šité na míru. A pro mnoho oblastí lidské činnosti žádná balíková řešení nejsou, takže je stále prostor vymýšlet nová, chytrá a inovativní řešení.
Jakou roli by tedy měl hrát „cloudový“ Unicorn Universe?
Unicorn Universe je informační systém pro řízení podniků a organizací a má pro nás obrovský růstový potenciál. Podstatou je odlišný způsob poskytování formou služby a díky tomu i užívání – nejste závislí na konkrétní infrastruktuře ani administrátorech, máte informace dostupné kdekoliv a kdykoliv a mění se tak možnosti i dynamika řízení podniku.
Očekáváte, že díky tomu oslovíte zcela nové skupiny zákazníků?
Určitě, již dnes jej využívají například pro řízení svých zakázek podniky ze sektoru stavebnictví nebo odpadového hospodářství.
Krizi, nebo přinejmenším její první dva roky, jste přečkali bez zásadního propadu tržeb. Jaký je váš recept na její bezpečné proplutí?
Myslím, že podstatou není bezpečně proplout, ale být dlouhodobě úspěšný. K tomu je třeba mít „všech pět“ pohromadě: vize, lidé, systém, konat a věřit. Myslím, že máme jasnou vizi, skvělé lidi, dobrý systém, no a makáme a věříme.
Přesto se ještě zeptám, nakolik vám v posledních letech pomohly zahraniční zakázky, například již zmíněný Damas či platforma ECP?
Energetika a vstup na nové zahraniční trhy nám určitě pomohly. Právě v energetickém sektoru byly dopady krize, která mimochodem nebyla globální, protože například Asii prakticky nepostihla, jen velmi mírné. To nám určitě pomohlo. Máme také stále více zakázek v oblasti systémové integrace, auditu IT prostředí nebo převzetí vývoje a rozvoje informačních systémů v podnicích, které se v minulosti pokoušely budovat své informační systémy svépomocí či cestou bodyshoppingu. To je asi, když se vrátím k oné analogii se stavebnictvím, jako byste se rozhodli stavět dům a rovnou zavolali do Metrostavu, zda by vám mohli pronajmout pár zedníků.
Za posledních deset let jsme se setkali s několika „vlnami“ – mezi nejvýraznější patřily Web 2.0, SOA a aktuálně cloud. Mění se díky nim podstata disciplíny systémová integrace, nebo naopak zůstává stejná bez ohledu na aktuální módní trend?
Podniky mají a stále budou mít spousty informačních systémů. Podstatou systémové integrace je rozhodovat se, zda (a jak) budu rozvíjet současné systémy nebo přidávat nové a propojovat je s těmi existujícími. Sami jsme důkazem, že i podnik s obratem 1,3 miliardy lze řídit pomocí jediného informačního systému, kterým je v našem případě pochopitelně Unicorn Universe.
Jakou roli tedy bude hrát cloud? Bude místem pro provoz nekritických systémů, nebo do něj jednou přemigrují celé informační systémy?
Bude to o poměru mezi cenou a výkonem. Možnost vyhnout se budování nákladných datových center je pro podniky velmi atraktivní a například firmy v USA se už dnes běžně nebojí provozovat v hostovaném režimu formou SaaS ani klíčové aplikace obsahující zákaznická data. Sdílení zdrojů znamená jednoznačnou úsporu a kvalitní smlouvy a SLA mohou často nabídnout lepší zabezpečení a služby než vlastní infrastruktura a IT útvar. Významnou roli budou hrát i rostoucí mobilita a potřeba přistupovat k informačním systémům z různých zařízení, jako jsou tablety a chytré telefony, které mohou cloudová řešení snáze podporovat, protože jsou náklady na jejich vývoj rozděleny mezi mnoho zákazníků.
O Unicornu se traduje, že nabíráte mladé lidi bez zkušeností, které si pak sami formujete a trénujete. Jak to tedy doopravdy je? Změnilo se to v posledních dvou letech, snažili jste se například o udržení zkušených zaměstnanců?
My v podniku odlišujeme operační a projektovou organizační strukturu. Operační struktura jsou manažeři, obchodníci a administrativní pracovníci (key support roles), tedy ti, kdo společnost řídí, získávají zakázky, realizují je a pečují o klienty. Projektová část je stukturovaný pool specialistů nasazovaných na jednotlivé projekty. V něm jsou zaměstnanci organizováni podle technologických znalostí, rolí a oborových znalostí. Zaměstnance pro projektovou strukturu nabíráme neustále – a může se jednat jak o zkušené, tak o mladé a talentované lidi. Noví zaměstnanci musí projít nejprve měsíčním programem Hatchery („líhně“), kde pracují na simulovaném projektu a učí se systémovému přístupu k práci.
Součástí našeho systému je také způsob alokace volných lidí na jednotlivé projekty – ty si totiž ředitelé streamů kupují na naší interní burze práce. Každý projektový pracovník má v systému kartu, kde je zapsána jeho odbornost, historie účasti na projektech a pochopitelně též hodnocení a v neposlední řadě hodinová cena. Všechno probíhá skutečně formou burzy, kdy jsou nabízeni zaměstnanci, kterým v následujících dvou měsících končí nasazení na současném projektu. Je-li o někoho velký zájem, může stoupnout jeho cena, a tedy i mzda, v opačném případě si musí zaměstnanec zvýšit kvalifikaci, zlepšit se, přistoupit na nižší ohodnocení nebo odejít. Je to efektivní, transparentní a spravedlivé. Naproti tomu pro operační strukturu dnes nedokážeme nabírat lidi mimo firmu a ani se o to nepokoušíme.
Všichni ve vedení tedy nejprve začínali na projektech přímo v Unicornu?
Ano. Průměrná délka práce manažera v Unicornu je 9 let. Já sám jsem dobrý příklad – ve společnosti jsem 13 let (viz rámeček, pozn. red). Podobnou kariéru mají za sebou prakticky všichni ve vedení společnosti. Ve všech činnostech společnosti se uplatňuje tzv. 10 klíčových principů, jedním z nich je Průběžné hodnocení, to například znamená, že v každém projektu, divizi a streamu vzniká jednou týdně dokument Status Assessment s informacemi o stavu zakázek, projektů a řešených činností – ten musí každý manažer odprezentovat. Pro někoho, kdo do takového systému práce vstoupil zvenčí, to bylo velmi obtížné říkat před ostatními, na čem pracuji a v jakém je to stavu – nebyli na to prostě z jiných firem zvyklí. V celé firmě se snažíme vytvářet transparentní a spravedlivé prostředí.
Transparentnost, efektivita a spravedlivost souvisejí s mou poslední otázkou. O Unicornu se hodně hovořilo v souvislosti s vaší stížností na průběh výběrového řízení na dodavatele informačních systémů pro právě probíhající sčítání. Změnila se podle vás situace v oblasti veřejných zakázek za onen rok a půl k lepšímu?
Myslím, že nejlépe to ilustruje, kolik zakázek máme právě z oblasti státní správy. Velmi pečlivě vybíráme, do jakých tendrů se přihlásíme – za poslední rok a půl to byla pouze dvě významná výběrová řízení a obě byla nakonec zrušena. Podíl nových státních zakázek na našem obratu lze s trochou nadsázky označit za korupční index. Příčin je jistě mnoho, počínaje odborností, výší a způsobem odměňování ve státní správě až po míru přerozdělování peněz. Co ale můžeme všichni udělat, je začít sami u sebe: chovat se správně a vychovat k tomu své děti.
Jiří Mráz
— Kdo? Generální ředitel Unicorn Systems
— Kdy? Do společnosti Unicorn nastoupil v roce 1997 s plánem vydělat si na cestu do Indie coby prodejce softwaru. Poté pracoval jako tester, programátor, analytik, projektový manažer, pět let působil ve vedení společnosti po boku Vladimíra Kováře a nakonec v roce 2009 převzal vedení společnosti Unicorn Systems.