Vladimír Králíček z J.K.R.: Jeden z největších vynálezů lidstva je podvojné účetnictví

CIO BusinessWorld: V jakém stavu je podle vás tuzemský trh podnikových informačních systémů po finanční krizi a krátkém oživení nyní – dost možná na počátku další recese?

Vladimír Králíček z J.K.R.: Myslím, že hlavní problém v našem odvětví je stejný jako v celé společnosti – narušily se vztahy i komunikace. Zmizely příležitosti k setkávání, jako byly výstavy či veletrhy, a stále častější je orientace na okamžitý úspěch a zisk. Navíc z naší pozice a při naší velikosti můžeme svými vlastními aktivitami jen stěží něco ovlivnit, neboť na trhu jsou rozehrány mnohem větší partie s nejasnými pravidly a cílem – tím narážím například na Evropskou unii.

Vždyť ale právě snaha o okamžitý úspěch a zisk byla často uváděna jako jedna z příčin finanční krize, znamená to, že dnes je situace ještě horší?

Zjevně jsme se nepoučili.

Jak moc například dotační programy ovlivnily situaci na trhu ERP? A jak ji ovlivní jejich konec?

Tady sám musím nabídnout dva pohledy – první je pohled manažera a druhý je můj názor, tedy co si o tom myslím v obecné rovině. Když už něco jako dotační program existuje, je pro dodavatele ERP nezbytné se v této oblasti pohybovat – a pravdou je, že byť jsme se do dotačních programů zapojili s jistým zpožděním, v této oblasti jsme byli společně s našimi zákazníky poměrně úspěšní. Nicméně takovéto přerozdělování peněz narušuje konkurenční prostředí, soutěžení a dravost.

Dotace jsou v případě zdravého, dynamického a moderního odvětví prostě nesmysl. Co bude po roce 2013, dnes nikdo s jistotou neví – záleží na tom, zda budou na naši oblast k dispozici další peníze. Každopádně se na něco jako dotace nehodláme do budoucna spoléhat, musíme v tom ale i nadále umět plavat.

Může podle vás konec dotací znamenat i konec některých dodavatelů?

Jestliže se někdo od začátku nepřipravoval na to, že dotace jednou skončí, může na to pochopitelně doplatit. Stejně tak ale na dotace tvrdě doplatili ti, kdo se rozhodli se vůbec nezapojit.

V poslední době se doslova raketovým tempem mění legislativa v daňové oblasti. Nakolik to prodražuje například vývoj či provoz a údržbu systémů u zákazníků?

Nejsem si jistý, zda lze jednoduše vyčíslit náklady, které jsou s těmito změnami spojené. Horší ale je, jak narušují časté změny legislativy vztahy mezi dodavateli a uživateli. Abyste novou legislativu zabudovali do systému, potřebujete adekvátní čas a prostor pro naprogramování, nastavení a doladění. V dnešní době jsou ale zákony schvalovány na poslední chvíli zejména na sklonku roku s platností za dva či čtyři týdny. To nedává dodavatelům dostatek prostoru na jejich korektní zanesení do aktualizací, což posléze vede k chybám a nespokojenosti zákazníků. Nemluvě o kvalitě takových zákonů, které následně doplňují vyhlášky a vysvětlení ministerstev, jež ale nemají platnost zákona.

A můžete s tím ze své pozice něco dělat?

Z naší pozice asi ne, ale významnější dodavatelé, jako je například Microsoft, by určitě mohli účinně lobovat za uzákonění rozumných lhůt – například tři měsíce od schválení zákona do jeho uvedení v platnost.

S Microsoftem jste v poslední době navázali užší spolupráci. Čeho se týká, bude to o vaší cestě do cloudu?

Používáme tradičně technologie Microsoftu – ať už jde o databáze či programovací jazyky. Sledujeme samozřejmě i trendy a strategii Microsoftu v oblasti cloudu, což je budoucnost, na kterou se také připravujeme, byť v našem segmentu je po těchto řešeních momentálně pouze informativní poptávka. Nicméně chceme mít připravené prostředí tak, abychom mohli rychle reagovat v okamžiku, kdy bude ze strany našich zákazníků skutečná poptávka po realizacích v oblasti cloudu či softwaru jako služba.

V jakém horizontu by to mělo být, rok či dva?

V našem případě bych řekl spíše tři až pět let. Cloud je samozřejmě již dnes zajímavý pro některé skupiny zákazníků, zejména začínající firmy, nebo pro některé typy aplikací, jako je CRM či řešení pro komunikaci a spolupráci. Nicméně pro středně velké či větší podniky je z nákladového hlediska dražší a především je tu řada legislativních a bezpečnostních otázek, které prozatím nejsou adekvátně dořešeny.

A jejich řešení je podle vás spíše v oblasti technologií, nebo legislativy?

Obě sféry pochopitelně souvisejí, nicméně myslím, že změny budou třeba zejména v legislativě a myšlení lidí.

V oblastech, jako jsou BI, CRM nebo řešení pro spolupráci, se na trhu objevují noví hráči. Dokážete si představit, že by se dnes objevil nový úspěšný dodavatel ERP systémů?

Představit si to nedovedu. To, co zmiňujete, jsou okrajové či dílčí oblasti, kde se noví hráči mohou objevit – otázka ovšem je, jak dlouho zůstanou samostatní a nezávislí. V případě komplexních systémů, jako je ERP, by šlo o velmi rizikovou investici s nejistou návratností.

Jak moc se tedy ERP mohou dále rozvíjet, budou se podnikové informační systémy za pět či deset let nějak výrazně lišit od toho, co nabízejí dnes? Máte nějakou dlouhodobou vizi či představu?

Nedávno jsem slyšel citát Goetheho, který prý prohlásil, že jeden z největších vynálezů lidstva je podvojné účetnictví – k čemuž došlo ve dvanáctém století v klášteře kdesi ve střední Itálii. Na této podstatě ERP se asi nic zásadního nezmění, určitě se ale budou měnit třeba způsoby pořizování dat a dokladů například pomocí mobilních zařízení, automatická výměna dat a podobně.

Uvažujete o expanzi na sousední trhy?

Rozhodně ne ve smyslu klasického nabízení našich produktů v jiných zemích – taková expanze je v případě ERP velmi nákladná a nenapadá mě ani tuzemský dodavatel, kterému by se to dlouhodobě podařilo. Uvažujeme spíše o tom, že bychom framework budoucího projektu připravili tak, abychom jej mohli poskytnout pro budování řešení třetím stranám.