Hledají se tvrdá čísla
Přestože lidé mají právo na své vlastní názory na kvalitativní přínosy BYOD, mělo by být možné určit určitý typ ROI na základě čísel. Je ale složité získat data o celkových nákladech. Je to proto, že k BYOD existuje nepřehledná směska různých přístupů. Některé společnosti umožňují zaměstnancům používat svá vlastní zařízení, ale podporují také zařízení vlastněná společností; jiné zase zcela přetrhly šňůru a po svých zaměstnancích vyžadují, aby si v případě, že chtějí být mobilní, nakoupili své vlastní smartphony a tablety. Některé společnosti platí za tarify, jiné nikoliv. Jiné společnosti zase zaměstnancům proplácejí jejich náklady na volání a data pouze částečně.
Podle analytiků se náklady liší podle modelu, ale obecně mezi dva hlavní náklady BYOD programu patří plány služeb a podpora. Na dalším místě e pak umístila nutnost dodržování určitých obecně platných norem.
Hyoun Park, analytik společnosti Nucleus Research tvrdí, že u 50 až 75 procent implementací BYOD nabízejí zaměstnavatelé svým zaměstnancům určitou náhradu nákladů za jejich tarif. Problém je, že společnost za tyto náhrady často platí více, než by platila, pokud by využila množstevních slev a interní správy těchto nákladů.
A dokonce i když zaměstnavatel svým zaměstnancům „přihraje“ korporátní slevy, nemusí to být pro zaměstnavatele příliš výhodný obchod, říká David Schofield, partner Network Sourcing Advisors, firmy, která společnostem pomáhá evaluovat tarifní plány v oblasti telekomunikací a vyjednávat s jejich poskytovateli.
„Společnosti si vždycky myslí, že dostávají nejlepší slevu, jaká je k dispozici,“ říká. „To většinou není pravda. Jde o nejlepší slevu, kterou vidělo jejich finanční oddělení; ne nejlepší slevu, kterou jsme viděli my.“ Na druhou stranu zaměstnanci často platí z vlastních kapes, pokud překročí limit svého tarifu – dokonce i tehdy, když limit překročí z důvodů spojených s prací – což je dost špatné pro jejich morálku.
Skryté náklady na podporu?
Dále tu máme náklady na podporu. I když společnost omezí typy zařízení, které bude podporovat, na iOS, Android a BlackBerry, mají tyto operační systémy různé verze. „Pak taky potřebujete lidi, kteří všem těmto operačním systémům rozumějí,“ říká Schofield.
A potom, každou chvíli se na trhu objeví nějaký nový smartphone, tablet nebo operační systém. „Pokud jsme viděli nějaký trend v mobilitě, pak je to ten, že nikdo nemá trvalou, prominentní pozici,“ říká Park. „Takže pravý BYOD přístup znamená, že se musíte každých pár let naučit pracovat se zcela novou platformou.“
Dosud nebyly náklady na podporu problémem ani v Ciscu, ani v ADP. Ve společnosti Cisco Jordanová hlásí, že náklady na podporu šly dolů. Pokud jde o ADP, Capone říká: „Nárůst [nákladů] jsme nezaznamenali. Četli jsme spoustu předpovědí pádů a zkázy, ale zatím si vedeme celkem dobře.“
ADP po léta vydávala korporátní BlackBerry a za služby platila; před zhruba dvěma lety však začala povolovat zaměstnancům, aby si na pracoviště přinášeli svá vlastní zařízení. Zaměstnanci za svá zařízení i za tarify platí sami, přičemž ADP zařízení spravuje a zabezpečuje. Dodnes si vlastní zařízení (většinou smartphony) na pracovišti zvolila zhruba polovina z 9 tisíc mobilních uživatelů ve společnosti, druhá polovina zůstala u firemních BlackBerry.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU