;

ICT v peněžnictví a pojišťovnictví

3. 7. 2012
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: © Sergej Khackimullin - Fotolia.com
V dlouhodobých trendech využití ICT v peněžnictví a pojišťovnictví se odráží vývoj české ekonomiky s až několikaletým zpožděním.

Peněžnictví a pojišťovnictví je prvním uceleným odvětvím české ekonomiky, v němž byly zjišťovány aktuální stav a trendy využití informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT) v průběhu uplynulých dvanácti let již čtyřikrát. Celkem osmadvacet finančních institucí, jež se na přípravě této analýzy podílely počátkem tohoto roku již počtvrté, tak bylo dotazováno poprvé již v období od listopadu 1999 do konce roku 2001 (viz tabulka).tabulka č. 1

Díky periodickému dotazování těchto subjektů, kdy byly v minulosti tázáni i jejich další přímí předchůdci, jejichž postupným vývojem, transformacemi a fúzemi se aktuální podoba této skupiny opakovaně dotazovaných finančních institucí zrodila, se tak přímo nabízí unikátní možnost analýzy dlouhodobých trendů využití ICT v tuzemském peněžnictví a pojišťovnictví – a to na základě porovnání aktuálních údajů o využití ICT v těchto institucích s údaji zjištěnými od týchž komerčních finančních institucí či jejich přímých předchůdců před cca třemi až čtyřmi lety, sedmi až osmi lety a poprvé pak také před lety jedenácti až dvanácti.

Jelikož v této skupině finančních institucí přitom byly již od počátku zastoupeny velmi reprezentativně také nejvýznamnější tuzemské banky a komerční pojišťovny, podílejí se všechny opakovaně dotazované subjekty na celkovém počtu všech pracovníků v tuzemském peněžnictví a pojišťovnictví a vesměs i na dalších souhrnných ekonomických ukazatelích cca třemi pětinami.

graf č. 1Ve stínu krize

Podle aktuálně platné klasifikace ekonomických činností CZ-NACE se finanční instituce z odvětví peněžnictví a pojišťovnictví zabývají především aktivitami, jež spadají do sekce označované kódem K a zejména pak do dvou jejich dílčích oddílů. Těmi jsou jednak tzv. finanční zprostředkování (oddíl 64), jímž se zabývají zejména banky a stavební spořitelny, a dále též aktivity ve sféře komerčního pojištění a penzijního financování (oddíl 65).

Zatímco celkový počet pracovníků institucí, jež byly dotazovány již počtvrté, se na počátku nového tisíciletí snížil a poté mírně rostl, zaznamenávalo toto odvětví po jeho opožděné privatizaci především do rukou zahraničních vlastníků během téměř celého minulého desetiletí bouřlivý ekonomický rozvoj, jenž se odrazil mj. i v postupně narůstající ziskovosti přesahující v přepočtu na jednoho pracovníka v tomto odvětví až více než milion Kč (viz graf 1).

Tuzemské peněžnictví a pojišťovnictví poskytují služby v drtivé většině tuzemským podnikům a fyzickým osobám – a jako takové tak i přes své jistě úctyhodné ekonomické výsledky určitě nejsou (na rozdíl od exportně orientovaných odvětví českého průmyslu) „tahouny“ české ekonomiky, jako spíše jejími stabilními oporami.

Zejména v posledních „krizových“ letech se přitom tuzemské peněžnictví a pojišťovnictví stávají díky svým stabilním ziskům také jedněmi z menších, avšak o to spolehlivějších opor nadnárodních finančních skupin a jimi financovaných problematických částí evropské i globální ekonomiky.

Virtualizace na postupugraf č. 2

Jedním z klíčových pilířů prudkého růstu produktivity práce ze zisku v tuzemském peněžnictví a pojišťovnictví bylo v minulém desetiletí narůstající využití pokročilých řešení na bázi ICT – a to zdaleka nejen při podpoře interních procesů, nýbrž také při prudkém rozvoji elektronické komunikace s klienty prostřednictvím internetu, mobilních telefonů, víceúčelových bankomatů, bezobslužných zón či on-line platebních terminálů u obchodníků.

Zatímco v minulém desetiletí tak ve struktuře koncových stanic informačních systémů tuzemských komerčních finančních institucí, jež jsou provozovány přímo těmito institucemi, narůstal spolu s podílem notebooků zejména podíl bankomatů, elektronických pokladních systémů a ostatních koncových stanic využívaných pro podporu komunikace s klienty, pak na počátku druhého desetiletí začal být další růst podílu ostatních koncových stanic akcelerován zejména rozvojem využití grafických terminálů pro provozování virtuálních desktopů (viz graf 2).

graf č. 3Klíčovou bariérou pro to, aby grafické terminály ruku v ruce s dalším rozvojem využití technologie virtuálních desktopů v tuzemských finančních institucích vytlačily na okraj dosud dominující technologii „tlustých“ klientů provozovaných na stolních PC či noteboocích, je však i zde zatím stále ještě ne vždy jednoznačná ekonomická návratnost investic do takovýchto řešení – a to především v menších finančních institucích.

Za situace, kdy většina tuzemských finančních institucí již zahájila nebo právě zahajuje výraznou „postkrizovou“ vlnu obnovy koncových stanic svých informačních systémů, spjatou s přechodem od využití operačního systému Windows XP k využití operačního systému Windows7 (poté, co operační systém Windows Vista v tomto ohledu žalostně neuspěl), je tak na dodavatelích technologií virtuálních desktopů, aby dokázali zatraktivnit svou licenční politiku tak, jako tomu bylo o pár let dříve na poli virtualizačních technologií serverových (viz graf 3).

Náklady vs. přínosy

To, že nadnárodní finanční skupiny využívají v nynější éře neutuchající globální finanční krize zisky svých tuzemských odnoží ve stále větší míře k sanování svých narůstajících ztrát, se totiž promítá i do celkové výše a zejména pak struktury výdajů tuzemských finančních institucí na pořízení a provoz ICT (viz graf 4).

Při aktuálně klesající ochotě vrcholového managementu tuzemských finančních institucí a jejich zahraničních vlastníků schvalovat větší investice do rozsáhlejších ICT projektů je zde totiž ve sféře dalšího rozvoje využití ICT upřednostňována spíše další postupná evoluce než velké investiční projekty.

ICTS24

Poté, co s výrazným růstem počtu logických serverů začaly po první vlně virtualizace serverové infrastruktury narůstat také náklady na jejich správu, již přitom začíná v tuzemských finančních institucích zjevně opadávat také počáteční nekritické nadšení z možností redukce nákladů na ICT cestou budování center sdílených služeb. Právě v tomto odvětví je totiž jedním ze zvlášť tíživých negativních důsledků přesunu kompetencí do center sdílených služeb omezení schopností flexibilní reakce na změny v dílčích segmentech cílových trhů.

Právě tato skutečnost společně s další zvláštností odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, v němž jsou pro banky a pojišťovny coby neplátce daně z přidané hodnoty takřka jakékoliv externí dodávky zatíženy ještě navíc daní z přidané hodnoty, jsou tak hlavními příčinami toho, proč zde ve sféře využití ICT došlo v posledních letech k dalšímu výraznému růstu aktivit zaměřených na interní analýzu, vývoj a řízení projektů – a to souběžně s růstem podílu aktivit ICT specialistů podřízených dočasně nebo nepřímo, což jsou zejména pracovníci center sdílených služeb pracovníci externích dodavatelů (viz graf 5).
graf č. 4graf č. 5