Počítačové dovednosti, říkat jim můžeme také digitální kompetence, určují základní schopnosti práce s počítačem. Dlouhodobé odhady říkají, že ČR na tom v tomhle ohledu není příliš dobře a uživatelům chybějí i základní znalosti. Jaká je skutečnost? Potvrzují to tvrdá data?
Bohužel ano, ale je velmi pozitivní, že mezi mladými lidmi s vysokoškolským vzděláním je běžná práce se softwarem a internetem velmi rozšířená. Se stoupajícím věkem a klesajícím vzděláním se ale situace hodně zhoršuje.
Ajťáků je hodně, ale zdaleka to nestačí
Drtivý rozdíl nalezneme třeba u práce s tabulkovými procesory u osob se střední školou bez maturity, kde „pouze základní funkce“ zvládne 26,9 % z nich, zatímco u střední s maturitou a VOŠ jde o 66,1 (!) %. U vysokoškoláků jde o 85 %. Podobně obří rozdíl je i u pokročilých funkcí, které zvládá jen 5,2 % osob se střední školou bez maturity, ale už 28,7 % jedinců s maturitou nebo VOŠ a krásných 50,4 % absolventů vysoké školy. Data se týkají jedinců, kteří v posledních 12 měsících použili internet.
Vzdělání a věk tak zůstává nejviditelnějším rozlišovacím prvkem. Třeba takové jednoduché kopírování souborů celkově ale v posledním roce uskutečnilo jen 51 % osob starších 16 let, což není úplně pozitivní číslo z celoevropského hlediska.
Viditelný rozdíl je ale také mezi pohlavími. Programování používá 10,2 % pracujících mužů oproti 3,3 % pracujících žen.
Teď se na chvíli podívejme na ajťáky. Za 12 let vzrostl počet IT odborníků na dvojnásobek, z 1,8 % zaměstnaných osob v roce 2006 na 3,9 %, což je nesmírně pozitivní trend, jenž bude, doufejme, pokračovat. Firmy přesto hlásí, a to celých 80 % v roce 2018, problém s nalezením IT expertů s dostatečnými schopnostmi. To jsou čtyři pětiny všech oslovených společností, což je v souladu s celosvětovým trendem.
V roce 2019 se programování v práci či volném čase věnovalo 6 % populace starší 16 let, z toho 7 % pracujících a 16 % studentů. Studenti celkově jsou v současnosti výkladní skříní ČR v rámci EU v souvislosti s počítačovou gramotností – ač, bohužel, až od střední školy s maturitou výše.
Iluze všudypřítomnosti Facebooku
Tak schválně – sociální sítě se dnes zdají všudypřítomné, obzvláště pro ty, kteří s internetem pracují neustále, novináře nevyjímaje. Jak to je ale ve skutečnosti? Data Českého statistického úřadu mluví jasně: jde „jen“ o lehce přes polovinu obyvatel ČR, kolem 54 % neboli 4,7 milionu jedinců starších 16 let (66,7 % z těch, kteří v posledních třech měsících použili internet).
Mluvíme o jakýchkoliv sociálních sítích, část uživatelů jich bude mít více. Za deset let (první data pochází z roku 2009, kde mělo sociální sítě 5 % jedinců) se podíl navýšil obrovsky. Dominantní jsou samozřejmě mezi mladými lidmi, v kategorii 16–24 let je má celých 96 % jedinců. Oslovování mladých lidí na Facebooku či Instagramu se také proto stalo primární snahou marketérů firem, které cílí na sotva dospělé.
S rostoucím věkem podíl klesá rychle. Ve skupině 45–54 let jde o 56 % lidí a při pohledu na 65+ už jen pouhých 9 %. Jsou to očekávaná data, a vzhledem k poměrně početné skupině seniorů v ČR už dává celkové číslo 56 % uživatelů smysl.
Sociální sítě všudypřítomné jsou, ale u mladších generací
Pro pracovní účely (údaje z 2018) využívá sociální sítě 12 % uživatelů, nejčastěji podnikatelé se zaměstnanci (31 %) a OSVČ (20 %); zaměstnanci pak méně, jen z 10 %. K prodeji zboží je využívá jen 16 % uživatelů, nejčastěji ženy na mateřské dovolené.
Využití sociálních sítí k hledání dočasného či dlouhodobého ubytování nebo spolujízd zůstává v řádu jednotek procent, nejčastěji u studentů.
Co se týče porovnání s ostatními zeměmi EU, ČR stojí (tradičně) někde uprostřed. Nejvíce uživatelů sociálních sítí je v Dánsku, skoro 80 %, nejméně pak ve Francii s 42 %. Statistika o věkových skupinách ale napovídá, že Česko bude v tomto ohledu poněkud specifické: zatímco s 97 % uživatelů v nejmladší věkové skupině stojí na děleném prvním místě s Dánskem, u starších 55+ (19 %) je ve spodku žebříčku (průměr EU činí 27 %).
Zajímavé jsou firemní statistiky a jejich komunikace. Kontakt přes Facebook či podobnou sociální síť udržuje se zákazníky 45 % s 10 a více zaměstnanci, což ukazuje, že i v ČR firmy na tento populární způsob komunikace postupně přecházejí a rozumějí, jak důležitý pro jejich pověst je. Statistiky u malých e-shopů bohužel ČSÚ neuvádí, což je škoda – zrovna to by byl jeden z nezajímavějších údajů.
Co se týče vzdělání, ve všech zemích shodně platí, že čím vyšší vzdělání, tím větší šance, že daná osoba má sociální síť. Rozdíly jsou vysoké, v ČR má sociální síť 40,6 % osob se základním vzděláním, s vysokoškolským už jde ale o 75,5 %. Drtivý rozdíl je třeba v chudším Bulharsku. Tam má jen 24 % uživatelů se základním vzděláním sociální sítě, zatímco u vysokoškoláků je to celých 78,5 %, tedy ještě vyšší číslo než u nás.
Statistickou odchylkou je Nizozemí, kde jsou čísla poměrně vyrovnaná a osoby se středoškolským vzděláním mají internet v 70,9 % případů, zatímco vysokoškolsky vzdělaní jen v 67,3 %. Liší se též Estonsko, kde je velmi vysoký podíl uživatelů i u těch se základním vzděláním. V takto digitalizované zemi to ovšem příliš nepřekvapí.
Přes internet nakupují mladí a vzdělaní
A ještě jedna zajímavá statistika: nakupování přes internet. Dlouhodobě populární forma nákupů je na vzestupu a dokazují to i statistiky, byť Česko je pořád pod průměrem EU. V posledních 12 měsících (k listopadu 2019) nakoupilo na internetu celých 5 160 000 osob, tedy kolem 72 % osob z těch, které v posledním roce použily internet.
Nákupy jsou překvapivě stabilní a populární mezi věkovými skupinami. Pokud už internet vůbec v posledním roce použili, jde o celých 32,7 % jedince. Pokud však zahrneme i ty, kteří na internetu v posledním roce nebyli, jde jen o 6,4 %. Celkový vzorek však činí pouze přibližně 50 tisíc osob.
Opětovně, oblíbenost nákupů rychle roste s mírou vzdělání, tradičně vítězí vysokoškoláci. Z ekonomického hlediska však dává smysl, že v této oblasti nedominuje věková skupina 16–24 let (81,4 % ze všech, opětovně za posledních 12 měsíců), ale 25–34 (86,5 %).
Nejčastěji on-line nakupují uživatelé z Prahy, nejméně v Ústeckém kraji. To je opětovně primárně ekonomický ukazatel bohatství jednotlivých krajů bez významných výkyvů.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU