Hlavním motivem pro pořízení nového ERP systému by mělo být posílení konkurenceschopnosti

Procesní a diskrétní výroba vyžadují každá odlišný přístup k implementaci a provozu ERP systémů. V čem se oba typy výroby z hlediska ERP nejvíce liší a jaké mají požadavky na ERP systém?

Členění výroby na procesní a diskrétní je příliš hrubé a možná dostačovalo ještě před deseti lety. Dnes je přece jen kladen důraz na to, že každý obor má svá specifika. Chceme-li řešit farmacii, musíme prokázat mnohem hlubší znalost oboru a doložit reference. V případě, že budeme řešit potravinářskou výrobu, platí totéž, přestože obě branže spadají do kategorie procesní výroby. Zákazník nehledá ERP systém pro procesní výrobu, ale systém pro výrobu léčiv, betonu nebo transformátorů. Splnění obecných požadavků na zvládnutí procesní a diskrétní výroby se u ERP systémů očekává automaticky a každý ERP systém, který tvrdí, že umí výrobu, by měl zvládat oba typy výrob.

Jakou roli hraje podle vašeho názoru správa změn (change management) při implementaci ERP systému?

Naprosto zásadní. Implementace nového ERP systému by měla být vždy spojena s důležitými procesními změnami, ať už se jedná o automatizaci řízení výroby, WMS systém, bezpapírový oběh dokumentů, bezobslužný průchod objednávky z e-shopu až do skladu nebo dílčí automatizace. Správná komunikace je často podceňována a místo podpory zaměstnanců a budoucích uživatelů nového ERP tak přichází v lepším případě nezájem a v horším případě otevřený boj proti změnám. Ve výsledku se tak nemusí dostavit očekávané užitky. V některých firmách řízení změn pomáhá správně nastavená firemní kultura a práce s motivací lidí. V jiných firmách, které jakoby zamrzly někdy v roce 1989, je tomu přesně naopak. Jestli máte pocit, že change management máte ve firmě zvládnutý, tak se zeptejte svých manažerů, jaký je rozdíl mezi řízením změn a změnovým řízením. Možná budete překvapeni, jak jasno v tom mají. 

Jaká jsou dnes z hlediska zákaznické firmy největší rizika plynoucí ze zrušení projektu implementace ERP systému?

Hlavním motivem pro pořízení nového ERP systému by mělo být posílení konkurenceschopnosti. Automatizací, procesními změnami, mobilitou, sjednocením roztříštěných SW nástrojů a podobně by zákazník měl získat prostor pro růst efektivity, snižování nákladů nebo třeba expanzi. Zrušení implementace ERP systému tak může naopak znamenat rychlejší nebo pomalejší ztrátu konkurenceschopnosti. To si uvědomili mnozí už v první vlně omezení díky COVID-19, kdy nebyli připraveni na přechod do on-line prostředí a práci z domu. Svět se kolem mění docela rychle a dojet rozjetý peloton stojí vždy hodně sil a také se to nemusí vůbec podařit.

Jak může robotická automatizace procesů RPA oživit starší ERP systémy? Na co by si podniky při jejím nasazování měly dát pozor?

Před nedávnem jsem někde četl, že určité systémy ve státních strukturách jsou prakticky nevyměnitelné, což prý už bylo i dokázáno neúspěšnými pokusy o jejich výměnu. V takovém případě snad RPA může něco vyřešit. Obecně ale u zastaralých systémů RPA považuji za nový lak na staré auto. Naoko to bude možná vypadat zajímavě, skutečné problémy to nevyřeší. V době, kdy tvrdíme, že prožíváme Průmysl 4.0 a v každém vystoupení na libovolné SW konferenci zazní aspoň jednou slovní spojení umělá inteligence, mně investice do udržování starých systému při životě nedává smysl. Snad jen jako dočasná náplast. RPA má své místo jinde, třeba v odstraňování komplikovaných rutin s vazbou na více systémů. Vždy bych v takovém případě doporučil srovnat alternativní řešení.

Na co by se měly organizace především zaměřit při implementaci a provozu ERP systému využívaného zaměstnanci vzdáleně? Jaká jsou největší úskalí tohoto režimu?

Klíčovou vlastností, na kterou je dobré myslet už při výběru ERP systému, je jeho mobilita. Nejlepším řešením je plnohodnotný webový přístup, který zaměstnance neomezuje po technické stránce. Z pohledu firmy je velmi důležitá správně vyřešená otázka bezpečnosti. Ta začíná už v nastavení politiky hesel. Přidat můžete dvoufaktorové ověřování identity známé třeba z bankovních aplikací. Podstatné je také to, jakým způsobem jsou spravovány uživatelské role a tím přístupy k datům a třeba dokumentům uloženým v DMS.

Největší úskalí vidím, pokud pominu dostupnost a bezpečnost, ve špatné organizaci práce. Zaměstnanec není schopen dokončit práci, protože pro to nemá informace nebo kompetence. To, co v kanceláři vyřeší šanon se smlouvami, zavolání přes stůl na kolegu nebo ústní domluva o dalším postupu, při práci vzdáleně najednou nelze. Papír není k dispozici, kolega krmí děti a domluva více než dvou lidí může být neskutečně složitá. Pokud je ERP systém zaveden opravdu jako systém, firma ctí pravidla a definuje postupy pro řešení výjimek, neměla by vzdálená práce přinášet úskalí. Aspoň ne na straně ERP systému.