;

Historie Netscape Communications Corporation

22. 9. 2008
Doba čtení: 21 minut

Sdílet

Když Tim Berners-Lee v roce 1989 představil svou koncepci World Wide Webu, nemohl předpokládat, že toto hypertextové řešení promění svět. V krátké době se tak zpřístupnil internet milionům uživatelů, jejichž počet rok od roku exponenciálně narůstal.

Když Tim Berners-Lee v roce 1989 představil svou koncepci World Wide Webu, nemohl předpokládat, že toto hypertextové řešení promění svět. V krátké době se tak zpřístupnil internet milionům uživatelů, jejichž počet rok od roku exponenciálně narůstal.

Značnou zásluhu na tom měl také Mosaic, první prohlížeč s grafickým rozhraním. Na jeho základě vznikl úspěšný Netscape Navigator od společnosti Netscape Communications, první z firem, jejichž zakladatelé rozpoznali komerční potenciál celosvětové počítačové sítě.

Britský fyzik Tim Berners-Lee koncem 80. let pracoval v CERNu, Evropském středisku jaderného výzkumu nedaleko Ženevy. Už jako stážista zde vypracoval systém Enquire, který se stal později základem pro jeho World Wide Web. V roce 1989 se rozhodl, že pomocí svého konceptu vytvoří na počítačové síti CERNu systém pro sdílení informací mezi vědeckými pracovníky. Od počátku využil myšlenku hypertextu: lineární texty rozdělil na menší celky (stránky) a vzájemně je provázal odkazy, přičemž vymyslel jednoduchý způsob jejich programování (HTML, Hyper Text Mark-up Language) a adresného umístění na síti (HTTP, HyperText Transfer Protocol). Před tím, než naprogramoval svou první webovou stránku, existovaly sice hypertextové dokumenty, v nichž značky umožňovaly pohyb po určitých částech textu, ale dosud nebyl rozšířen způsob, jak jej provázat odkazy i na jiné dokumenty. Na základě své představy vytvořil Berners-Lee hypertextový editor World Wide Web a první prohlížeč neboli „browser“. Ten byl součástí editoru, jmenoval se tudíž rovněž World Wide Web, ale později jej Berners-Lee oddělil a přejmenoval na Nexus.

Stejně jako řada jiných vynálezců učinil Tim Barners-Lee převratný objev tím, že v pravou chvíli důmyslně spojil dvě myšlenky. Myšlenku hypertextu s možnostmi jednoduchého a snadno programovatelného metajazyka. Tyto myšlenky navíc spojil s potenciálem, který v sobě skrývala celosvětová počítačová síť. Na začátku srpna 1991 zprovoznil v CERNu první webovou stránku. V úvodu, který zde umístil, popsal, k čemu World Wide Web slouží, jak sehnat prohlížeč a jako jej nainstalovat. Zároveň zde začal umísťovat linky na stránky spolupracovníků, takže zde vznikl i první jednoduchý webový katalog. Klíčovým rozhodnutím, jež umožnilo prudký rozvoj této internetové služby, bylo, že Berners-Lee si svou technologii nenechal patentovat, ale poskytl ji zdarma všem zájemcům.

Internet v té době využívalo zhruba 100 tisíc uživatelů. Všichni se potýkali s problémem, jak na síti efektivně vyhledávat požadované informace. Timova koncepce byla geniálně jednoduchá, a co víc, využitelná pro všechny platformy. Navíc v sobě obsahovala myšlenku hypertextového vyhledávání, které umožňovala rychlou orientaci v dosud zcela nepřehledném světě internetu.

Technologie se začala šířit neuvěřitelnou rychlostí. Ve Finsku vznikl Erwie, prohlížeč pro systémy na bázi Unixu, zatímco Timovi kolegové z CERNu naprogramovali Sambu, browser určený pro Macintoshe. Pei Wei z kalifornské univerzity v Berkeley vytvořil prohlížeč Viola. Skutečnou lavinu ale spustil Marc Andreessen a jeho spolupracovníci, kteří v Národním středisku pro superpočítačové aplikace na univerzitě v Illinois stvořili Mosaic.

NÁPAD Z KAVÁRNY

Tim Berners-Lee úmyslně nezabudoval do koncepce World Wide Webu schopnost práce s grafikou či se zvuky. Obával se totiž, že grafické a audio soubory by vedly k zahlcení dostupných přenosových kanálů. Když se pak v roce 1992 objevily klientské programy služby Gopher, vybavené schopností zobrazovat i ikony, zdálo se, že Gopher se na úkor WWW stane nejpoužívanější službou internetu.

Možná by tomu tak bylo, kdyby se neobjevil prohlížeč Mosaic. Na myšlenku vytvořit prohlížeč s grafickým rozhraním přišli dva postgraduální studenti, Marc Andreessen a Eric Bina, už na konci roku 1992. Jejich nápad se údajně zrodil jedné noci v kavárně v univerzitním kampusu Champaign-Urbana ve státě Illinois. Oba v té době byli na stáži ve středisku NCSA (National Center for Supercomputing Applications), kde vyvíjeli programy pro 3D vizualizaci. Té noci je napadlo, že hypertext v prostředí služby WWW by se dal obohatit prvky, které by jednoduše pracovaly i s grafickými soubory. To vedlo k úvaze, že kdyby k tomu poskytli i vhodný prohlížeč, fungující na základě grafického rozhraní, mohlo by jít o zajímavou věc.

Rozhodli se, že svůj nápad zkusí realizovat. Výsledkem tříměsíční práce byl webový prohlížeč NCSA Mosaic. Jednalo se o poměrně jednoduchý program, obsahující asi 9 tisíc řádků zdrojového kódu. Podle zvyklostí střediska NCSA, spadajícího pod univerzitu v Illionis, byl volně šiřitelný. Marc Andreessen a Eric Bina si však ani v nejodvážnějších snech nepředstavovali, že jejich výtvor získá takovou popularitu. Mosaic umožnil zpřístupnit obrovské bohatství internetu způsobem, který byl jednoduchý, srozumitelný a snadno použitelný i pro laické uživatele. To byla obrovská výhoda, kterou jejich předchůdci nedokázali využít.

ZÁLEŽÍ NA RYCHLOSTI PŘIPOJENÍ

Na konci roku 1993 Marc Andreessen úspěšně zakončil studium na univerzitě v Illionis. Poté mu ředitel NCSA nabídnul, že může ve středisku nadále pracovat, ale za jedné podmínky. Že se již nebude podílet na projektu Mosaic. S tím Anderessen, jenž si uvědomoval možnosti rozrůstajícího se World Wide Webu, nemohl souhlasit. Vlastně je to tak dobře, řekl si posléze, sbalil kufry a vypravil se do Kalifornie, do Silicon Valley, kde hodlal najít vhodného investora a založit firmu, která se zaměří na vývoj webového prohlížeče.

Jenomže najít vhodného partnera nebylo snadné. Internet byl ještě mnohými chápán jako akademická záležitost, sice užitečná pro vědu, ale poněkud odtržená od reálného světa, o byznysu nemluvě. Zklamaný Andreessen se nechal zaměstnat jako programátor ve společnosti Enterprise Integration Technologies, když se krátce nato stalo něco, co patří spíše do pohádek nebo špatných románů. Obdržel e-mail od Jima Clarka, zakladatele společnosti Silicon Grafics, který hledal nové podněty pro podnikání v IT. Andreessen si byl vědom toho, že sotva mohl připadnout na vhodnějšího člověka. Clark byl už tehdy v počítačovém světě celebritou a plány na vybudování komerční internetové firmy ho nadchly, i když se chtěl původně zaměřit na vývoj interaktivní televize. Po krátkém vyjednávání se dohodli. Novou společnost, do níž Clark investoval 3 miliony dolarů, si nechali v roce 1994 zaregistrovat pod jménem Mosaic Communications. Záhy se jim podařilo získat i Erica Binu, a tak práce na dalším vývoji prohlížeče Mosaic mohla začít.

Problém, který nedlouho po založení firmy nastal, se dal očekávat. Firma byla nařčena, že zcizila intelektuální vlastnictví Národního střediska pro superpočítačové aplikace. Andreessen s Binou se však žalobě vyhnuli tím, že změnili strategii; společnost přejmenovali na Netscape Communications a nový prohlížeč začali programovat od začátku, pochopitelně s využitím cenných zkušeností, které v NCSA načerpali. Mělo to ostatně i své přednosti. Mosaic byl narychlo napsaným programem, který vznikal v prostředí velmi dobrého připojení na síť. Nyní se jeho autoři naopak snažili přizpůsobit běžným podmínkám domácího uživatele, jenž vlastní modemovou přípojku (o tehdejší obvyklé rychlosti 14,4 kilobitu za sekundu). Výsledný produkt jménem Netscape Navigator zpřístupnili ve dvou verzích – zkušební, která byla zadarmo, a plné, určené pro komerční uživatele za několik desítek dolarů. Prohlížeč Navigator se zakrátko stal nezbytným vybavením každého surfaře po internetu. Do roka firma Netscape Communications získala 70 procent veškerého trhu klientských programů pro World Wide Web i WWW serverů.



NETSCAPE NA VRCHOLU

V srpnu roku 1995 vstoupil Netscape Communications úspěšně na burzu. Původně se jeho akcie měly prodávat za cenu 14 dolarů, ale nabídka byla zdvojnásobena. Odvážný tah se osvědčil, neboť už první den se cena za akcii vyšplhala na 75 dolarů. Hodnota firmy pak v dalších dvou letech závratně rostla.

Marc Andreessen, jemuž toho roku bylo dvacet čtyři let, se tak stal jedním z prvních podnikatelů (pokud vůbec ne prvním), kteří díky celosvětové počítačové síti vydělali desítky milionů dolarů. Není se co divit, že tím přilákal zájem médií.

V témže roce se ovšem objevila silná konkurence. Microsoftu, největší světové softwarové firmě, úspěch Netscapu samozřejmě neunikl. Připomeňme si, že Microsoft v roce 1995 uvedl nový operační systém Windows 95. Představení nových „woken“ doprovázela velkolepá celosvětová reklamní kampaň. Ruku v ruce s tím, ačkoli s daleko menší pompou, vstoupila korporace Billa Gatese do oblasti webových prohlížečů uvedením prohlížeče Internet Explorer (IE). Jeho první verze zprvu nebyla součástí raných Windows 95, ale objevila se zakrátko s uvedením Plus Packu. Prohlížeč byl součástí balíku s názvem Internet Jumpstart Kit (později známý jako Internet Connection Wizard). Samotný program vykazoval ovšem řadu nedostatků, vyznačoval se primitivním uživatelským rozhraním a neuměl zobrazit grafiku.

Že Microsoft potenciál internetu zpočátku značně podcenil, je známou věcí. Nyní potřeboval rychle dohnat to, co zaspal. Z tohoto důvodu Microsoft odkoupil od společnosti Spyglass zdrojové kódy vylepšeného prohlížeče Mosaic. Internet Explorer tedy vznikal na obdobném základě jako Netscape Navigator.

Měl se Netscape konkurence obávat? Zprvu k tomu nebyl důvod. Vždyť v té době patřilo Netscape Navigatoru přes 80 % trhu v oblasti webových prohlížečů. Společnost nadto představila verzi 2.0, která obsahovala kromě samotného browseru i e-mailového klienta Netscape Mail. Balík funkcí se postupně rozšiřoval v produkt, který mohl nabídnout všechny potřebné služby v rámci jednoho řešení. Navigator určoval směr vývoje – pracoval již s rámy, Javou i JavaScripty a pluginy.

V té době se také čím dál více objevovaly hlasy, že prohlížeč bude zakrátko jedinou aplikací operačního systému a vše ostatní bude dostupné prostřednictvím této aplikace. Netscape se nijak netajil tím, že právě jeho produkt bude tímto zázračným nástrojem, a Microsoft se začal obávat, že by tak jeho systém mohl být odsunut na vedlejší kolej.

I když šlo o fantastické scénáře, jedno bylo jisté: schylovalo se k válce prohlížečů. Netscape byl stále ještě klidný, technologický vývoj zajišťoval on, ale Microsoft měl v záloze tajnou zbraň či spíše taktiku, jíž byla integrace prohlížeče přímo do systému.

VÁLKA PROHLÍŽEČŮ

V polovině roku 1996 byl uveden Netscape Navigator 3.0 – přinesl uživatelům užitečné inovace, jako například nové plug-iny, barvu pozadí v tabulkách či nastavení typu písma. Konkurenční Internet Explorer verze 3.0 začínal být ovšem takřka srovnatelný, měl vylepšené uživatelské prostředí, částečně podporoval kaskádové styly, uměl zobrazovat obrázky ve formátu GIF a JPEG a také přehrávat zvuky formátu MIDI či streamované audio. A co víc, byl již součástí operačního systému Windows 95.

Stačil rok a původní náskok Netscapu se začal rozplývat. Teprve teď se rozhořela skutečná bitva o uživatele. Bylo zřejmé, že nestačí samotný prohlížeč; obě firmy se proto snažily nabídnout kompletní balík aplikací. V červnu 1997 spatřil světlo světa Netscape Communicator 4.0. Změna v názvu mimo jiné zdůrazňovala, že nejde pouze o prohlížeč, ale o celý balík programů, díky nimž zákazník plně využije možnosti internetu. Kromě prohlížeče Navigator to byl e-mailový klient Messenger, news klient Collabra, adresář Adress Book, HTML editor Composer, firemní kalendářový klient, multiuživatelský komunikační program Conference a také Netcaster (jednalo se o technologii, která byla podobná pozdějším kanálům či dnešnímu RSS, server posílal uživatelům informace na přání, ale velmi brzy byl systém zneužit k reklamě, a tak Netcaster záhy zašel na úbytě).

Snaha vytvořit kompletní balík aplikací společnost nezachránila. Naopak. Bylo zřejmé, že Netscapu dochází dech. Prohlížeč – nejdůležitější součást Communicatoru – byl v pozdějších verzích poměrně pomalý a nestabilní. Zatímco Netscape tehdy ještě firmám svůj produkt prodával, Microsoft si mohl dovolit nabízet Internet Explorer zdarma. Navíc, jak je u silné společnosti zvykem, využil různých bonusů a nátlakových metod – Microsoft například za poskytovatele připojení uhradil dluhy vůči Netscapu, pokud tento poskytovatel přešel na Internet Explorer. Jiný příklad: v roce 1997 podepsal Microsoft smlouvu o investici ve výši 150 milionů dolarů se společností Apple Computer, která obsahovala i článek, podle něhož Apple musel v nových systémech Mac OS explicitně nastavovat Internet Explorer…

Důsledkem tohoto chování byla soudní žaloba. Netscape a další firmy obvinily Microsoft ze zneužití dominantního postavení na trhu, jehož se měl dopustit integrací webového prohlížeče do operačního systému Windows. Žaloba přirozeně odliv uživatelů nezastavila, byla spíš příslovečným stéblem, jehož se chytá ruka tonoucího. Další snahou, jak se udržet nad vodou, bylo založení open source projektu Mozilla. (Mozilla byl původně jakýsi maskot firmy, název vycházel ze spojení slov Mosaic killer, přičemž současně odkazoval na japonské filmové monstrum Godzilla.) Původním cílem projektu bylo vytvořit novou generaci balíku webových aplikací pro Netscape. Nicméně ani tento projekt Netscape Communications nezachránil. Společnost koupil ke konci roku 1998 telekomunikační gigant AOL (dříve America Online) za 4,2 miliardy dolarů. Nový vlastník sice pokračoval ve vývoji prohlížeče (založeném na jádru Mozilla), ale již bez výrazného úspěchu.

Microsoft ve „válce browserů“ nakonec zvítězil na celé čáře. Že jej to stálo stovky milionů dolarů, to pro softwarového giganta zřejmě nehrálo roli. Zatímco v roce 1995 mu na trhu prohlížečů náležela necelá 3 procenta, od roku 1999 se přehoupl přes 50 procent a o čtyři roky později dosáhl již podílu 90 procent mezi používanými prohlížeči. Pokud jde o soudní spor, který převzala společnost AOL, došlo k mimosoudnímu vyrovnání, kdy Microsoft zaplatil AOL 750 milionů dolarů. A k tomu poskytl licenci na bezplatné používání Internet Exploreru po dobu sedmi roků. (Microsoft nakonec vybojoval s americkým ministerstvem spravedlnosti i bitvu o nerozdělení společnosti, když se dohodl na řadě kroků, které měly vést k nápravě.) Mimosoudní vyrovnání mezi Microsoftem a AOL bylo také posledním hřebíkem do rakve samostatného vývoje webového prohlížeče; po ukončení sporu totiž AOL propustil většinu vývojářů projektu Mozilla. Někteří z nich v roce 2003 založili nadaci Mozilla Foundation, ale to už je jiná kapitola (viz rámeček).

Netscape Communications Corporation

Americká počítačová společnost (známá pod zkráceným názvem Netscape), která se prosadila výhradně díky svému webovému prohlížeči Netscape Navigator. V polovině 90. let mu patřilo více než 80 % na trhu prohlížečů. Společnost byla založena 4. dubna 1994 Marcem Andreessenem a Jimem Clarkem a existovala do konce roku 1998, kdy byla koupena společností AOL. Jméno Netscape však nezaniklo a je používáno dodnes pro webový prohlížeč Netscape Browser, založený na Mozilla Firefoxu (prohlížeč používá méně než 1 % uživatelů World Wide Webu) a webový portál (netscape.aol.com), provozovaný společností AOL.

Osobnosti Netscape

Marc Andreessen (1971), americký softwarový inženýr a podnikatel, spoluzakladatel společnosti Netscape Communications Corporation. Vystudoval University of Illinois, při práci v National Center for Supercomputing Applications (NCSA) se seznámil s World Wide Webem; společně se svými spolupracovníky vytvořil první prohlížeč s grafickým rozhraním NCSA Mosaic. Na základě těchto zkušeností založil s J. Clarkem společnost Mosaic Communications, později přejmenovanou na Netscape Communications Corp. Po akvizici Netscapu krátce působil ve společnosti AOL; později byl ředitelem softwarové společnosti Opsware (akvírována společností Hewlett-Packard). V roce 2005 založil společně s Ginou Bianchini internetovou sociální síť Ning (www.ning.com), kde působí dodnes.

James H. Clark (1944), americký počítačový vědec a podnikatel, spoluzakladatel společnosti Netscape Communications Corporation. Vystudoval fyziku a počítačovou vědu na University of New Orleans a University of Utah. V letech 1979–1982 přednášel na Stanfordově univerzitě. V roce 1982 založil společně s Abbeyem Silverstonem a několika studenty společnost Silicon Graphics – společnost se zaměřila na vývoj softwaru a hardwaru určeného pro akceleraci trojrozměrného zobrazení; nyní se prosazuje zejména v oblastech nejnáročnějších výpočtů, jako je například zpracování obrazu při mozkové chirurgii, účinné vyhledávání naftových pramenů, studium globálního klimatu, poskytování technologií pro bezpečnost a obranu apod. V letech 1994–1998 prezident Netscape Communications Corporation. Po úspěchu Netscapu na burze se jeho pozornost obrátila k biotechnologiím, v letech 1996–2000 byl prezidentem Healtheon/WebMD. Od roku 2000 je ředitelem spolčenosti DNA Sciencis a od roku 2001 předsedou správní rady společnosti Neoteris.

Eric Bina (1964), americký programátor, jeden z prvních zaměstnanců Netscape Communications Corporation. Vystudoval počítačovou vědu na University of Illinois; společně s Markem Andreessenem vytvořili Mosaic, první široce využitelný webový prohlížeč. Později řídil práci na vývoji Netscape Navigatoru.

Brendan Eich (1961), americký programátor, tvůrce skriptovacího jazyka JavaScript. Absolvoval obor počítačová věda na University of Illinois. Svoji kariéru začal ve společnosti Silicon Graphics, kde pracoval jako programátor od roku 1986; později pracoval v Netscape Communications Corporation, kde v roce 1995 vytvořil JavaScript pro prohlížeč Netscape Navigator. V roce 2003 spoluzakládal Mozilla Foundation, kde nyní – po založení Mozilla Corporation – působí jako CTO (Chief Technical Officer).

Z historie společnosti Netscape Communications

1989 První návrh World Wide Webu.

1991 Gopher, systém pro procházení textových uspořádaných informací přes internet.

1993 Zveřejněna první verze prohlížeče NCSA Mosaic; Microsoft spouští projekt pro vývoj Microsoft Network.

1994 Marc Andreessen a Jim Clark založili Mosaic Communications, později přejmenována na Netscape Communications; Netscape Navigator je zdarma pro jednotlivce, výzkum a školství.

1995 Společnost Netscape Communications vstoupila na burzu; vznikl website Netscape; představen prohlížeč Netscape Navigator 1.1; Microsoft spolu s Windows 95 uvádí Internet Explorer 1.0, ten je již po několika měsících nahrazen v listopadu Internet Explorerem 2.0.

1996 Netscape Navigator 2.0 – obsahoval podporu rámů, Javy, JavaScriptu a řady plug-inů; Netscape Navigator 3.0.

1997 Netscape Communicator 4 – CSS.

1998 Netscape oznamuje, že jeho prohlížeč bude zdarma a uvolňuje zdrojový kód; počátek vývoje prohlížeče Mozilla. Je to reakce na stále silnější postavení Internet Exploreru; zahájen soudní proces s Microsoftem ohledně zneužívání monopolního postavení kvůli integraci prohlížeče do systému; společnost AOL koupila Netscape Communications Corporation.

2000 AOL představila Netscape 6.0 založený na jádru Mozilly.

2001 Internet Explorer 6.0 – Microsoft má dominantní postavení na poli prohlížečů.

2003 Založena Mozilla Foundation.

2004 Představena první ostrá verze prohlížeče Mozilla Firefox.

2005 Nadace Mozilla Foundation založila společnost Mozilla Corporation.

2007 Představena nová verze Netscape Browser 9.0, založená na Mozilla Firefoxu.

ICTS24

Dvě generace

Netscape Navigator, označovaný krátce jako Netscape, byl proprietární webový prohlížeč, který si získal velkou popularitu v průběhu 90. let. Jednalo se o vlajkový produkt společnosti Netscape Communications Corporation a o dominantní webový prohlížeč na trhu do té doby, než jej společnost Microsoft vytlačila integrací prohlížeče Internet Explorer do svého operačního systému Windows. Navigator byl nahrazen balíkem Netscape Communicator. Netscape Navigator byl číslován od verze 0.9 až po konečnou verzi 4.08.

Netscape Communicator byl proprietární balík webových aplikací. První vydání přišlo v červnu 1997 a jednalo se o nástupce webového prohlížeče Netscape Navigator, který byl doplněn o groupwarové funkce. Byl k dispozici v několika edicích jako „Personal“ či „Complete“. Součástí balíku byly programy pro prohlížení webových stránek, e-mailový klient, aplikace pro využití diskusních skupin, adresář kontaktů, editor HTML stránek apod. V roce 1998 vyšla verze 4.5, která přinesla řadu vylepšení. Ve stejný čas Netscape odstartoval projekt Mozilla. Poslední verzí Communicatoru je 4.8, která byla uvolněna v srpnu 2002. Nástupcem je balík Netscape, který byl založen na balíku Mozilla Suite.

Netscape Browser je webový prohlížeč pro operační systém Windows vydávaný společností AOL, ale vyvíjený společností Mercurial Communications. Jedná se o pokračovatele řady prohlížečů Netscape. Na rozdíl od Netscape 6 a 7, které byly založeny na balíku Mozilla Suite, je Netscape Browser založen na Mozilla Firefoxu. Jako celá řada produktů od AOL podporuje AOL Instant Messenger. Prohlížeč je též zajímavý svou schopností přepínat se mezi renderovacím jádrem Gecko, které používají prohlížeče postavené na Mozille, a jádrem Trident, který používá prohlížeč Internet Explorer.

Mozilla Foundation

Nezisková organizace, která podporuje a řídí open source projekt Mozilla. Byla založena 15. července 2003, krátce poté, co se společnost AOL rozhodla, že již dále nebude tento projekt finančně podporovat. 3. srpna 2005 byla touto nadací založena společnost Mozilla Corporation, která je touto nadací plně vlastněna; společnost nadále zajišťuje vývoj produktů Mozilla, přičemž nadace nyní zajišťuje pouze technické zázemí a vlastní ochranné známky. Prezidentkou nově vzniklé společnosti je Mitchell Baker. Cílem společnosti je přinášet inovace do oblasti webu. Produkty jsou poskytovány zdarma včetně zdrojového kódu.

Mozilla Firefox, webový prohlížeč, který je k dispozici pro řadu platforem. V současné době se jedná o druhý nejpoužívanější webový prohlížeč po Internet Exploreru. Jeho první finální verze byla vydána 9. listopadu 2004 a své uživatele si získala svou jednoduchostí a nabízenými funkcemi – například blokování pop-up (vyskakovacích) oken, tzv. prohlížení v panelech (tabbed browsing) několika stránek ve stejném okně prohlížeče a systém rozšiřování pomocí speciálních modulů, které obsahují doplňující funkce, případně upravují chování prohlížeče. Poslední verze Firefoxu přímo zobrazují vektorovou grafiku ve formátu SVG. Ačkoliv některé podobné vlastnosti byly dříve obsaženy i v jiných prohlížečích (jako Mozilla Suite a Opera), Firefox je první, který si vydobyl širší uživatelskou oblibu. V současnosti podíl Firefoxu v Evropě již přesahuje 20 % (v Německu dokonce rekordních 39 %).

Mozilla Thunderbird, klient pro správu elektronické pošty, je přímým konkurentem Outlooku Express, který je integrován v systému Windows. Uživatelům nabízí řadu užitečných funkcí a velký důraz klade na otázku bezpečnosti.

Autor článku