Zajímala je elektronika a oba navštěvovali nepovinný předmět programování. Zatímco Wozniak, řečený Woz, se vyznačoval výrazným technickým nadáním, Jobsovy zájmy byly o něco rozmanitější. Kromě elektroniky se zabýval východními náboženstvími a rekreačně experimentoval s LSD. Jobs i Woz začali později studovat univerzitu, ale po absolvování jednoho semestru ji opustili, aby se mohli věnovat počítačům u slibně se rozvíjejících firem v Silicon Valley, Woz u Hewlett-Packard, Jobs u Atari. Oba se také shodli na tom, že nastal čas, aby počítače opustily obří klimatizované sály a začaly se ve zmenšené podobě ucházet o pozornost běžných uživatelů.
V roce 1975 začal Woz pracovat v jednom zájmovém klubu s počítačem Altair 8800. Napadlo ho, že by si mohl podobný stroj postavit sám doma. Jobs byl nadšen, když spatřil podomácku sestavený počítač svého přítele, a přišel s myšlenkou, že by mohli společně založit firmu, která by podobné stroje vyráběla a prodávala. Nápad to nebyl špatný, a třebaže ho zpočátku nebrali příliš vážně, pustili se do montáže malých počítačů. Zpočátku pracovali v pokoji Jobsovy sestry, pak jim Jobsův otec uvolnil garáž, kde sestavili prvních padesát kusů modelu Apple I. Právě v této dnes již legendární garáži v Cupertinu se začala psát historie jedné z nejpozoruhodnějších počítačových společností.
Firma Apple Computer byla založena 1. dubna 1976. Vedle Jobse a Wozniaka se třetím společníkem stal o generaci starší Ron Wayne, ale ten brzy společnost opustil. Název Apple prosadil Jobs, ovlivněný východními naukami. Jablko symbolizuje přírodní dokonalost, poučil své společníky, ale Woz později poznamenal, že kromě jeho návrhu je tak jako tak žádný vhodnější název nenapadl. Společnost začala s kapitálem 1 300 dolarů, který z převážné části utržili za prodej Jobsova ojetého volkswagenu a Wozovy programovatelné kalkulačky. Jak už bylo předznamenáno, Ron Wayne z firmy odešel, a to už po dvanácti dnech. Kromě toho, že nesouhlasil s Jobsovým finančním plánem, v něm převážil pocit, že je se jedná o bláznivý projekt, který nemá šanci na úspěch. Svůj podíl prodal svým dvěma společníkům za částku 800 dolarů. (Kdyby byl počkal pouhé čtyři roky, získal by za něj šest miliard, což jej staví na pomyslný piedestal největších IT smolařů…).
Apple I, nepříliš vzhledná dřevěná krabice, sice z dnešního pohledu osobní počítač příliš nepřipomíná, ale v polovině 70. let minulého století se jednalo o zajímavou novinku. Stroj, který lze označit za předchůdce osobního počítače, byl poprvé představen v kalifornském Klubu počítačových kutilů. Nejen zde se našla řada mladých technických nadšenců, kteří za něj neváhali zaplatit částku 666,66 dolarů. Celkem se jich prodalo na dvě stovky. Což nebyl zas až tak špatný výsledek, ale Jobse zdaleka neuspokojil. Wozniakovi to bylo celkem jedno, plně ho již zaměstnávala práce na konceptu modelu Apple II.
Nástup osobních počítačů
Když se Apple II objevil v únoru 1977 na pultech obchodů s elektronikou, byla to senzace. Dřevěný kryt nahradila plastová skříňka a počítač disponoval barevným monitorem, což byl naprosto revoluční prvek. Není divu, že se z něj zakrátko stal prodejní hit. Osmibitový Apple II byl první skutečný osobní počítač, jehož koncepce si brzy našla řadu následovníků v modelech jiných výrobců.
Jobs ani Wozniak ovšem neměli zkušenosti s řízením firmy a s marketingem. Jobs si uvědomoval, jak velký potenciál tkví v jejich firmě. Z tohoto důvodu přemluvil Mikea Markkulu, marketingového manažera Intelu, aby navštívil jejich pracoviště. Markkulovi bylo sice jen třiatřicet, ale měl již za sebou veleúspěšnou kariéru. Projekt, který spatřil v garáži, v něm vyvolal nadšení. Okamžitě investoval do společnosti Apple Computer 90 tisíc dolarů a další dvě stovky tisíc přislíbil, navíc vytvořil podnikatelský plán a sehnal další investory. Po rozjezdu firmy se stal předsedou správní rady.
V roce 1980 vstoupila společnost na burzu – ve dni, kdy se tak stalo, stouply její akcie o 32 %. Jobs, majitel největšího podílu akcií, na prudkém vzestupu vydělal 217 milionů dolarů, Mike Markkula 203 miliony dolarů. Milionáři se ovšem nestali pouze zakladatelé firmy, ale i čtyřicet zaměstnanců. Díky modelu Apple II si společnost získala jméno a mohla expandovat. V roce 1980 zaměstnávali v Cupertinu několik tisíc pracovníků. Apple se stal nejrychleji rostoucí společností v historii amerického byznysu a Steve Jobs kultovní postavou nastupující počítačové generace. Čím více rostlo jeho sebevědomí, tím méně byl tolerantní k jiným názorům, a to nejen názorům svých konkurentů, ale i spolupracovníků.
V roce 1981 ovšem uvedlo IBM svoje první PC a síla Big Blue (jak je IBM označována) začala dominovat na trhu. Apple odpověděl uvedením modelu Apple Lisa (Lisa bylo jméno Jobsovy dcery). I když šlo o značně vyspělý počítač, který disponoval grafickým uživatelským rozhraním (Graphical User Interface, GUI), na trhu neuspěl – a to především kvůli přemrštěné ceně – základní model se prodával za 10 tisíc dolarů!
Společnost se po prudkém vzestupu dostala do problémů. Jobs si díky tomu uvědomil, že do vedení musí dostat schopného marketingového odborníka a manažera, který by vnesl do chaotického řízení řád. Dostal radu, aby oslovil Johna Sculleyho, třiačtyřicetiletého prezidenta firmy PepsiCola. Scully se mu nejprve vysmál. Apple mu nic neříkalo, ale odmítnutí nedal najevo a nechal se přemlouvat. Do historie vstoupila Jobsova otázka, se kterou se Scullyho snažil přesvědčit: „Chceš strávit zbytek svého života prodáváním slazené vody, nebo chceš měnit svět?“ Scully nakonec nabídku přijal. Své nepochybně sehrály i podmínky vyjednaného přestupu, které ho finančně zajišťovaly do konce života: vedle milionu dolarů ročního platu obdržel další milion za příchod do společnosti plus akcie v hodnotě pět milionů dolarů.
AHOJ, JÁ JSEM MACINTOSH!
Jobsovou předností bylo, že měl jasné vize, které dokázal sledovat. Když koncem 70. let navštívil vývojové středisko společnosti Xerox PARC, spatřil tam něco, v čem okamžitě rozpoznal budoucnost počítačů – graficky řešené rozhraní. Lisa jej již nabízela, ale byla pro běžného uživatele nedostupná. Z tohoto důvodu Jobs soustředil veškerou energii do vývoje zbrusu nového stoje, který dostal název Macintosh. Do práce na tomto počítači zaangažoval nejschopnější inženýry společnosti, ale jak je u něj zvykem, nakonec osobně rozhodoval o každé maličkosti, přičemž zvláštní důraz kladl na design.
Prvního Macintoshe představil sám. Slavnostní prezentace se odehrála v lednu roku 1984. Když před zaplněným sálem vyjmul z tašky nový model počítače, Macintosh elektronickým hlasem pozdravil: „Hello, I am Macintosh...“ Zahájení prodeje prvních Maců doprovázela rozsáhlá marketingová kampaň, její součástí byla i televizní reklama „1984“, kterou natočil britský režisér Ridley Scott (v té době již proslavený především svým snímkem Vetřelec). Mac zaznamenal fenomenální úspěch, ale ten bohužel netrval dlouho. Již v následujícím roce jeho prodej začíná váznout. Důvodem je nedostatek softwaru a nekompatibilnost. Ačkoli byl Mac technicky nejvyspělejším osobním počítačem, který se uplatňoval zejména v grafickém odvětví, běžní zákazníci, a těch bylo stále více, dávali přednost systému PC od IBM, neboť byl levnější a zejména kompatibilní s počítači ostatních výrobců.
Čtěte také:
→ Steve Jobs se dostává na plátna kin
Steve Jobs - vizionář, génius, nelítostný manažer, nesnesitelná osobnost? Posuďte sami. Spoluzakladatel společnosti Apple, od jehož smrti letos na podzim uplynou dva roky, ožívá nyní na filmovém plátně.
→ Největší akvizice v historii Applu? Beats za 3 miliardy USD!
Největší nákup, kterou uskuteční společnost Apple, jí přinese značková sluchátka a službu Beats Music, která streamuje hudbu za předplatné.
Váznoucí prodej Maců nebyl jediným problémem, s nímž se společnost v polovině 80. let musela potýkat. John Scully se ji pokoušel reorganizovat, ale neustále narážel jak na řevnivost mezi jednotlivými divizemi, tak Jobsův odpor. Jobs jej nadto napadal, že za dobu, co ve firmě působí, nepochopil dosud nic o počítačovém průmyslu. Za této situace z Applu odchází znechucený Wozniak. Konflikt mezi Jobsem a Sculleym vyvrcholil v Jobsově pokusu o tajné převzetí kontroly. Pokusil se Sculleyho poslat na smyšlenou obchodní schůzku v Číně a za jeho nepřítomnosti uspořádat valnou hromadu, ale Sculley se o tomto plánu na poslední chvíli dozvěděl. Po krátké ostré hádce byl Jobs zproštěn svých povinností a nato rezignoval a opustil firmu, kterou sám zakládal. Neobešlo se to bez soudního sporu, neboť se netajil tím, že prostřednictvím své nové firmy Apple zničí, a navíc si s sebou odnesl nejen know-how, ale odvedl i pár zaměstnanců. Jeho nová společnost NeXT Computer, zaměřená na vývoj počítačů pro školství, se výrazného úspěchu nedočkala. Počítač NeXT, navržený pro akademické prostředí, patřil sice k naprosté špičce, ale jeho cena byla neúnosná. Daleko více se Jobsovi dařilo ve filmovém průmyslu, ale to už je jiná kapitola.
Po odchodu Jobse měl tedy Scully konečně volné ruce. Podařilo se mu úspěšně uvést Macintosh II a přijít s řadou revolučních zlepšení, čímž udržel Apple v roli technologického lídra v odvětví výpočetní techniky. Ale to nestačilo. Začátkem 90. let byl trh zaplaven klony IBM PC. Jejich prosazení výrazně napomohl i operační systém Microsoft Windows, který přinášel grafické rozhraní – ze značné části převzaté z macovských systémů. Scully se jednak pustil do soudního sporu s Microsoftem, který se ovšem pouze řadu let vlekl do ztracena, jednak se pokusil zachránit situaci prodejem licencí Mac OS, ale i to mělo jen minimální úspěch. Na počátku 90. let představila společnost populární laptop PowerBook, ale další produkty firmy už tolik úspěšné nebyly, a to i přesto, že z technického hlediska šlo o zajímavé přístroje. Digitální fotoaparát Apple QuickTake z roku 1994 byl obchodním propadákem a ani osobní digitální asistent Newton, si mnoho zájemců nezískal. Scully v roce 1993 rezignoval. Vedení se v první polovině 90. let několikrát obměnilo, ale společnost se čím dál víc propadala do krize – hovořilo se dokonce o bankrotu.
Digital hub
Způsob, jímž došlo k oživení společnosti, by dokázal předpovědět jen málokdo. Na konci roku 1996 oběhla světem zpráva, že Apple Computer za 400 milionů kupuje Jobsovu firmu NeXT. A co víc, znovu zaměstnává Steva Jobse jakožto „prozatímního ředitele“, jehož úkolem je dostat Apple znovu na výsluní. Tento krok měl ryze pragmatické pozadí: společnost nutně potřebuje nový systém, jehož základem se měl stát Jobsův NeXTStep.
A tak tomu skutečně bylo. Na principech NeXTStepu, postaveném na unixovém základu, vznikl Mac OS X, nejvyspělejší uživatelský operační systém začátku nového století, který postupně pronikl do všech Macintoshů. Ale ještě než se tak stalo, dokázal Steve Jobs dostat společnost konečně z červených čísel. Největší zásluhu na tom má iMac, který zahájil novou generaci Macintoshů. Jobs ho osobně představil v roce 1998 – a byl to opět fenomenální úspěch.
Jobs v krátké době vypracoval ucelenou obchodní strategii firmy, zaměřenou zejména na vyspělé digitální technologie. Operační systém Mac OS doplňuje sada pěti aplikací iLife, která je dodávána zdarma s každým novým počítačem společnosti a která plně pokrývá potřeby digitální domácnosti.
Skutečným symbolem návratu Applu na výsluní se stal především hudební přehrávač iPod, jehož první verzi firma uvedla na trh v roce 2001. Od té doby se podařilo Applu prodat desítky milionů iPodů. Po uvedení iPodu na trh akcie vzrostly ze 7,44 dolaru v roce 2001 až na průměrných 85 dolarů minulý rok. Díky iPodu a internetovému obchodu s hudbou iTunes dokázal Apple ovládnout trh osobních hudebních přehrávačů. Úspěch iPodu společnosti umožnil provést i tak riskantní krok, jakým byl přechod Applu z PowerPC procesorů na procesory Intel. Když jej Jobs v roce 2005 na konferenci pro vývojáře oznámil, byl to šok. Díky procesorům Intel ale dnes počítače Apple mohou nabídnout to, co žádná jiná firma: systémy Mac OS X a Windows XP na jednom stroji. Z riskantního kroku se stal triumf a prodej osobních počítačů Apple vzrostl v roce 2006 o 30 %.
25. srpna 2011 oznámil Steve Jobs rezignaci na post CEO společnosti Apple a zemřel 5. října 2011. Nahradil jej Tim Cook.
Čtěte také:
→ Steve Jobs se dostává na plátna kin
Steve Jobs - vizionář, génius, nelítostný manažer, nesnesitelná osobnost? Posuďte sami. Spoluzakladatel společnosti Apple, od jehož smrti letos na podzim uplynou dva roky, ožívá nyní na filmovém plátně.
→ Největší akvizice v historii Applu? Beats za 3 miliardy USD!
Největší nákup, kterou uskuteční společnost Apple, jí přinese značková sluchátka a službu Beats Music, která streamuje hudbu za předplatné.
----------
Apple Computer, Inc.
Společnost založená roku 1976 v Cupertinu (Silicon Valley). Jako první uvedla na trh osobní počítače (řada Apple II), čímž výrazně napomohla jejich nástupu. Dnes patří k nejznámějším firmám v oboru informačních technologií, výrobky s logem nakousnutého jablka jsou již tři desítky let nejen známkou technické vyspělosti, ale i určité výlučnosti. Těžiště obchodu společnosti leží ve vývoji a výrobě počítačů, které jsou od počátku částí integrovaných systémů – softwaru a hardwaru. V současné době se společnost čím dál více zaměřuje na širší spektrum spotřební elektroniky. Vedle počítačů, serveru a softwaru vyvíjí, vyrábí a prodává MP3 přehrávače, mobilní telefony, monitory, Z tohoto důvodu v lednu 2007 oznámil Steve Jobs, zakladatel a CEO společnosti, že se mění její název na Apple, Inc.
----------
Z historie Apple Computer
1976 Steve Wozniak, Steve Jobs a Ron Wayne založili Apple Computer, společnost prodává počítač Apple I.
1977 Do Apple Computer investuje Mike Markkula, zahájen prodej modelu Apple II.
1980 Uveden Apple III, jeden z prvních multiprocesorových desktop počítačů. Apple vstupuje na burzu.
1983 Uveden model Apple Lisa, přinesl řadu převratných novinek, ale komerčního úspěchu se nedočkal, především kvůli vysoké ceně. Prezidentem společnosti se stává John Sculley.
1984 Zahájení prodeje počítače Macintosh, který doprovází velkolepá marketingová kampaň.
1985 Steve Jobs odchází kvůli neshodám s vedením z Apple Computer a zakládá počítačovou společnost NeXT. Firma Aldus Corp. uvedla PageMaker pro Mackintosh – počátek DTP.
1987 Uveden Macintosh II s řadou významných inovací.
1987 Steve Jobs představuje NeXTStep – operační systém NeXTu, později se stal základem Mac OS X.
1991 Oficiálně potvrzeno spojenectví Applu a IBM, obě firmy vyrábějí počítače založené na procesorech PowerPC. Apple uvádí PowerBook, notebook s řadou předností, které společnosti získávají nové zákazníky.
1996 Apple kupuje Jobsův NeXT. Díky tomu se Jobs vrací do společnosti, nejprve jako poradce.
1997 Uveden operační systém Mac OS 8. Microsoft investuje 150 milionů dolarů do akcií Applu, zaplatí Applu nezveřejněnou částku a zaváže se vytvářet Office a Internet Explorer po dobu dalších nejméně pěti let. Činnost zahajuje síť on-line prodejen Apple Store.
1998 Představen PowerMac G3, PowerBook G3 a především iMac, který slaví ohromný celosvětový úspěch.
2000 Jobs se stává CEO společnosti Apple.
2001 Uveden nový operační systém Mac OS X. Jobs představuje strategii Digital Hub (v tomto rámci je představen např. iTunes – software na vytváření, přehrávání a vypalování MP3 a řada dalších aplikací). Další novinkou, která si rychle získá množství příznivců, je přehrávač MP3 iPod.
2003 Spuštěn iTunes Music Store (dnes iTunes Store), on-line prodej hudby v digitalizovaném formátu.
2005 Jobs oznamuje, že počítače Apple budou osazovány procesory Intel.
2007 Uveden mobilní telefon iPhone a Apple TV
2010 Představen tablet iPad
2013 Apple stal nejhodnotnější značkou světa
----------
Osobnosti Applu
Steven Jobs (*1955, zemřel 2011), spoluzakladatel a současný CEO Apple Computer. V roce 1986 založil společnost NeXT Computer (kterou od něj Apple o deset let později odkoupila). Téhož roku koupil od režiséra a producenta George Lucase počítačové animační studio The Graphics Group, záhy přejmenované na Pixar (v roce 2006 jej akvizovala The Walt Disney Company). V Pixaru vznikly filmové kasovní trháky, jako např. Příběh hraček, Hledá se Nemo či Úžasňákovi.
Stephan „Woz“ Wozniak (*1950), spoluzakladatel Apple Computer. Zcela v jeho režii probíhala konstrukce prvních počítačů Apple I a Apple II. Dnes působí jako učitel informačních technologií a štědrý sponzor nejrůznějších vzdělávacích programů zaměřených většinou na moderní technologie. Od amerického prezidenta obdržel Národní medaili za technologický rozvoj.
Mike Markkula (*1943), investor a první předseda správní rady Apple Computer. Marketingový manažer společností Intel a Fairchild Semiconductor. V roce 1977 se seznámil s dvěma zakladateli Apple Computer a koupil si od nich třetinový podíl ve firmě. Bez jeho podpory a investice by rozjezd Apple Computer nebyl možný.
Michael Scott (*1943), manažer, první CEO Apple Computer (1977–1981). Předtím pracoval jako ředitel výroby ve společnosti National Semiconductor.
John Sculley (*1939), manažer, tvůrce úspěšných marketingových strategií v prodeji osobních počítačů. V 70. letech minulého století byl prezidentem společnosti PepsiCo, v letech 1983–1993 CEO Apple Computer.
Jef Raskin (1943–2005), počítačový vědec, významně se podílel na vývoji prvního modelu osobního počítače Macintosh. Později navrhl Canon Cat, počítač, který vycházel z jeho koncepce PITS (Person In The Street) a návrhu Macintoshe.
Andy Hertzfeld (*1953), programátor, v Apple Computer pracoval v letech 1979 – 1984 a podílel se na vývoji operačního systému pro Macintoshe. Po odchodu ze společnosti založil několik softwarových firem, od roku 2005 působí ve společnosti Google. Vydal vzpomínkovou knihu Revolution in the Valley: How The Mac Was Made (2004).
Bill Atkinson (*1951), počítačový vědec, v Apple Compuer pracoval v letech 1978 –1990. Autor řady inovací a programů pro počítače Macintosh: HyperCard, MacPait, QuickDraw. V současnosti se věnuje digitální fotografii.
Randy Wigginton (*1947), programátor, jeden z prvních zaměstnanců společnosti Apple Computer. Vytvořil textový procesor MacWrite.
Susan Kareová (*1956), designérka, pracovala v týmu, který vyvíjel operační systém pro Macu. Vytvořila pro Mac OS ikony a fonty. V roce 1985 následovala Steva Jobse a stala se jedním z prvních zaměstnanců jeho nové firmy NeXT. Od roku 1988 je nezávislou designérkou, pracovala pro řadu prestižních společností (IBM, Logitech, Microsoft atd.)
William V. Campbell (*1949), předseda rady ředitelů Apple Computer. Do společnosti nastoupil v roce 1983. Současně působí jako prezident a CEO softwarové společnosti Intuit.
Jonathan Rubinstein (*1956), počítačový vědec, řídil práci na vývoji multimediálního přehrávače iPod, který se stal nejpopulárnějším přehrávačem tohoto druhu na světě.
(Aktualizováno 20.6.2014, --ali)
Čtěte také:
→ Steve Jobs se dostává na plátna kin
Steve Jobs - vizionář, génius, nelítostný manažer, nesnesitelná osobnost? Posuďte sami. Spoluzakladatel společnosti Apple, od jehož smrti letos na podzim uplynou dva roky, ožívá nyní na filmovém plátně.
→ Největší akvizice v historii Applu? Beats za 3 miliardy USD!
Největší nákup, kterou uskuteční společnost Apple, jí přinese značková sluchátka a službu Beats Music, která streamuje hudbu za předplatné.
Zaujal vás tento článek?
Zaregistrujte se k odběru našeho e-mailového newsletteru. Každý týden tak pohodlně získáte přehled o důležitých událostech v IT branži.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU