;

Evropa stále pociťuje nedostatek finančních odborníků

19. 5. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Nalézt zkušené finanční a účetní odborníky je v Evropě stále velký problém. A to i navzdory současné ekonomické situaci. Shodne se na tom plných 60 procent respondentů ze společností podnikajících na starém kontinentě.

V samotné České republice je situace jen o málo lepší. Najímání finančních a účetních expertů u nás považuje za velmi komplikovaný úkol 51 % společností. Napříč Evropou se navíc o jeden až dva týdny prodloužila doba potřebná pro nalezení nejvhodnějšího kandidáta. Výsledky přinesl výzkum „Global Finacial Employment Monitor" společnosti Robert Half International mezi více než 4 800 finančními a HR manažery zodpovědnými za nábor nových zaměstnanců v 21 zemích světa.

Ukázalo se, že globální zpomalení ekonomiky na nedostatku zkušených odborníků nic nemění," zdůrazňuje Aleš Křížek, ředitel české pobočky Robert Half International. „Společnosti ve většině zemí světa stále trápí problémy s hledáním zkušených lidí. Jedinou, za to opravdu velkou výjimkou jsou Spojené státy. Zatímco vloni tu mělo s hledáním kvalifikovaných zaměstnanců do oblasti financí a účetnictví potíže 72 procent společností, letos už jich je pouhých 32 procent."

Pro evropské společnosti je nejsložitější hledání finančních ředitelů, senior controllerů a analytiků. V České republice se respondenti výzkumu shodli na tom, že vedle těchto profesí u nás do seznamu nejžádanějších specializací patří ještě hlavní a mzdoví účetní. Rozhodují zkušenosti - čím více praxe firmy od svých nových zaměstnanců očekávají, tím obtížněji je shánějí.

 

Osmitýdenní čekání

Hledání nového zaměstnance na specializovanou pozici ve financích a účetnictví se tak v Evropě v průměru protáhne až na dlouhých osm týdnů. Pokud má mít manažerské povinnosti, bývá výběr ještě o dva týdny delší. Vůbec největší péči věnují náboru nových zaměstnanců v Lucembursku a v Nizozemí, kde obsazení řadové pozice ve financích trvá deset týdnů. V České republice pak podle výsledků výzkumu firmy na obsazení řadových pozic potřebují týdnů šest, na manažerské pozice sedm.

Finanční odborníci jsou na pracovním trhu vyhledávaným artiklemPrůměrně ve všech 21 zemích světa zastoupených ve výzkumu zabere hledání nového zaměstnance do účetnictví a financí celkem 7 týdnů, týden navíc je pak nutný pro nalezení vhodných kandidátů na manažerské pozice. Nejrozvážnější jsou právě společnosti z Lucemburska a Nizozemí, naopak nejrychlejší nábory probíhají v Kanadě, Irsku, Novém Zélandu, Spojených arabských emirátech a USA, kde si vystačí s pouhými pěti týdny.

 

 

Stresující krize

V České republice se respondenti výzkumu shodli na tom, že se specialisté pracující ve financích a účetnictví musejí kvůli zpomalení globální ekonomiky v prvé řadě připravit na větší pracovní zátěž a na víc stresu. Víc napětí očekává 38 procent respondentů, větší pracovní zátěž 58 procent. A to je spolu se Singapurem nejvyšší podíl v celém výzkumu. Naopak nejrelaxovanější jsou zaměstnanci v Dubaji - 69 procent tamních společností nemá pocit, že by je finanční krize jakkoli zasáhla a pouze jeden z deseti oslovených finančních manažerů očekává víc práce nebo větší stres.

V Evropě se s vyšším stresem čtyřicet procent společností vyrovnává pečlivějším rozdělováním pracovních povinností mezi zaměstnance, necelá třetina pak přiznává, že se snaží vylepšit komunikaci mezi managementem a zaměstnanci.

Celkem se krize podle výsledků výzkumu nějakým způsobem podepsala na fungování finančních oddělení v každé druhé společnosti podnikající v České republice. V celé Evropě je takových společností výrazně méně, a to jen 41 procent. Polovina zaměstnanců napříč Evropou si tak musí zvykat na změny v popisu práce, 36 procent respondentů potvrdilo zastavení náboru zaměstnanců a třetina se rozhodla propouštět.

ICTS24

Výzkum ovšem ukázal, že firmy podnikající v České republice řeší zpomalení globální ekonomiky výrazně jinak, než jinde ve světě. Pouze devět procent respondentů z ČR potvrdilo zastavení náboru zaměstnanců, celosvětový průměr je však plných 38 procent. S 24 procenty je v celosvětovém srovnání nízký i podíl firem, které se rozhodly propouštět," uzavírá Křížek.