Cílem by mělo být odstranění byrokratických překážek, kdy skupina podniků, sídlící na území více států EU, dnes musí vyjednávat s několika různými regulačními úřady (jež se od sebe liší svými požadavky) a následně pak pomocí mnoha kompromisů složitě hledat jednotné řešení. Za celou iniciativou stojí Viviane Redingová, viceprezidentka Evropské komise, která v minulosti vešla ve známost například regulací roamingových poplatků za telekomunikační služby. Detaily o jednotném přístupu k regulaci by měly být zveřejněny na počátku roku 2012.
Redingová se nechala slyšet, že by ráda prosadila standardy, které by „zajistily potřebnou ochranu dat a zároveň umožnily jejich volný přechod v rámci jedné skupiny mezi státy evropské sedmadvacítky“. Poté, co způsob nakládání s citlivými daty v podniku schválí jeden regulační úřad na území EU, by tak již neměly stát v cestě žádné další překážky pro jejich legální přesun do dalších zemí EU. Jako důvod pro změnu Redingová označila skutečnost, že původní direktiva pochází z roku 1995, a nepostihuje tak reálie dnešního světa IT, který již není fyzicky limitován hranicemi jednotlivých států.
Některé společnosti, operující na území více států EU, si již podobné podmínky dokázaly vyjednat samostatně – příkladem mohou být Bristol-Myers Squibb nebo General Electric (GE). Celý proces však označují za extrémně nákladný a zdlouhavý – musejí totiž vyhovět často zcela protichůdným požadavkům jednotlivých lokálních regulátorů. Když například společnost Bristol-Myers Squibb vyjednávala podmínky s francouzskou Národní komisí pro IT a svobodu, zabral celý proces více než osm měsíců – uvedla to Caroline Cavaillierová, pověřená ve společnosti Bristol-Myers Squibb ochranou dat na území EU.
Ve společnosti GE práce na panevropském konceptu nakládání s daty započaly již v roce 2001 – konkrétních výsledků se společnost dočkala až v roce 2003 ve Francii a v roce 2005 v Německu. S pomocí úřadu Informačního komisaře ve Velké Británii se podařilo najednou vyjednat podmínky pro nakládání s daty v dalších deseti zemích, s nimiž existovala dohoda o vzájemném uznávání. „Stále se však jedná o pouhých 12 zemí z 27,“ uvedl Christian Pardieu, pracovník pověřený ve společnosti GE ochranou dat na území EU, a pokračuje: „V rámci EU máme takové množství entit rozmístěných v tolika různých zemích, že je pro nás získání právní jistoty v oblasti převodu dat doslova noční můrou.“
Elektronické občanky pro celou EU
Evropská komise v prvním pololetí příštího roku představí návrh, podle něhož by se elektronické občanské průkazy (eID) mohly stát klíčem pro přístup k elektronickým službám ve všech členských státech EU. Jde o výsledek 6. ministerské konference na téma e-governmentu, jež se za účasti představitelů Ministerstva vnitra ČR uskutečnila 17. a 18. listopadu 2011 v polské Poznani. Elektronické občanské průkazy, které se v Česku začnou vydávat od ledna příštího roku, by tak mohly být využívány například k založení firmy ve Slovinsku přes tamní internetový portál veřejné správy jak pro občany Slovinska, tak i z České republiky.
Podrobnosti o připravované legislativě přibližuje v praxi Jiří Průša, ředitel odboru koncepce a koordinace ICT ve veřejné správě, který říká: „Pokud členské státy umožňují přihlášení k on-line službám pomocí národního elektronického občanského průkazu, budou muset toto přihlášení umožnit i pomocí eID jiných členských států EU. Jedním z příkladů takové služby pak může být např. informační systém datových schránek.“
Přeshraniční e-government
Tzv. přeshraniční služby e-governmentu se staly hlavním tématem konference. Jejich rozvoj má přispět k vybudování jednotného digitálního trhu a umožnit občanům i podnikatelům, aby mohli využívat on-line služby veřejné správy spojené např. se studiem, prací či správou firmy odkudkoliv z Evropy. Součástí konference bylo rovněž neformální setkání zástupců členských států. Právě v této souvislosti Evropská komise oznámila, že jejím cílem bude zajistit vzájemné uznávání elektronických občanských průkazů pro přihlašování ke službám e-governmentu.
Zdroj: www.mvcr.cz