Kam došel "EGON"

Možnost získat například snadno a rychle nejrůznější výpisy údaje prostřednictvím kontaktních center Czech Point je pochopitelně jen špičkou ledovce eGovernmentu. Dokumenty jsou (či budou) v rámci tohoto systému nejen v elektronické podobě předávány, ale i uchovávány, měl by se snížit byrokratická náročnost pro občany, místa k podávání i vyzvedávání dokumentů mu mají být blíž, v krajním případě prostřednictvím počítače přímo doma či ve firmě. Uchována a předávána není jen běžná komunikace, ale i údaje o občanech a firmách. V tomto prvním článku ze série o eGovernmentu vám představíme doposud realizované projekty, legislativu a projekty jejichž realizace právě probíhá či se teprve chystá.

Pod eGon spadají tyto čtyři hlavní projekty:

- Czech POINT (spuštěno v březnu 2007)
- KIVS – Komunikační infrastruktura veřejné správy (realizováno od roku 2006)
- Zákon o eGovernmentu, zahrnuje datové schránky (patří sem datové schránky, spuštěny 1. 7. 2009)
- Základní registry veřejné správy (spuštění provozu od příštího roku)

Zásadní pro zavedení eGovernmentu do praxe je zrovnoprávnění elektronických dokumentů s těmi papírovými, aby se nestávalo jako doposud, že sice můžete s úřadem komunikovat elektronicky, nicméně všechny dokumenty jsou ve výsledku duplikovány v tištěné písemné podobě, protože jejich elektronická podoba nemá plnou platnost.

Czech POINT

Projekt Czech POINT byl uveden do provozu v březnu 2007 a jde bezesporu o nejviditelnější výsledek snahy o elektronizaci a zjednodušení komunikace se státní správou, vždyť logo Czech POINT najdeme skoro v každém městě.

Za zkratkou Czech POINT je plný název „Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál“. Cílem projektu je jedno univerzální místo pro komunikaci občanu se státem, kde je možné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi a podat podání pro zahájení řízení správních orgánů. Smyslem je tedy maximální využití údajů ve vlastnictví státu tak, aby byly minimalizovány požadavky na občany.

Počet aktivních Czech POINTů k 12.7.2009 dosáhl 3660 pracovišť, na začátku roku to bylo 3334, v lednu 2008 jen 1162. Nejvíce míst je na obecních a krajských úřadech (2299 - 62,81 %), následují pobočky umístěné na poštách (858 - 23,44 %), 413 je u notářů (11,28 %), 51 provozuje Hospodářská komora a 39 lze najít na českých zastupitelských úřadech v zahraničí.

Czech POINT místa vydávají tyto dokumenty:

- Výpis z Rejstříku trestů
- Výpis z Katastru nemovitostí
- Výpis z Obchodního rejstříku
- Výpis z Živnostenského rejstříku
- Výpis z bodového hodnocení řidiče
- Přijetí podání podle živnostenského zákona (§ 72)
- Žádost o výpis nebo opis z Rejstříku trestů podle zákona č. 124/2008 Sb
- Vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů
- Podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH
- Výpis z insolvenčního rejstříku
- Autorizovaná konverze dokumentů a datové schránky (služby podle zák. č. 300/2008 Sb.)

V červnu 2009 bylo takto poskytnuto 124953 výpisů, bezkonkurenčně nejžádanější je se 48,62 % výpis z rejstříku trestů (údaje opět k 12.7.2009), což je pochopitelné, tento dokument je zároveň často vyžadován veřejnými i soukromými osobami, přitom jeho vydávání bylo před otevřením Czech POINTů velmi obtěžující záležitost vyžadující cestu na rejstříkový soud. 25,52 % vydání jsou  výpisu z Katastru nemovitostí, 15,97 % z Obchodního rejstříku, 8,56 % dopravní body a 1,78 %  Živnostenský rejstřík.

Czech POINT při svém vzniku i spuštění vyvolal bouřlivé diskuze, hodně kritiky se sneslo už i na samotnou volbu názvu, který je anglicky, což nedává v českém prostředí valného smyslu. Podstatnější než samotný název je, že projekt úspěšně funguje a že ulehčuje život statisícům lidí.

Zákon o eGovernmentu

Zákon o eGovernmentu, přesněji o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, vytváří právní rámec pro elektronickou komunikaci jak mezi občany a úřady, tak mezi úřady navzájem, a to včetně monitorování toho, jak se věci vyvíjejí uvnitř jednotlivých státních institucí. Jeho příprava a schválení byly pro další rozvoj eGovernmentu naprosto klíčové a lze jej proto také považovat za zásadní milník. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 19.8.2008 jako zákon č.300/2008 Sb.

Hlavním a nejviditelnějším projevem zákona jsou datové schránky, což je nový systém komunikace veřejností s úřady i s úřady mezi sebou. Jejich provoz byl spuštěn 1.7.2009, nicméně skutečně naostro začne fungovat 1.11.2009, kdy ho budou muset začít používat všechny určené osoby. Více se budeme datovým schránkám věnovat v samostatném článku.

KIVS, čili Komunikační infrastruktura veřejná správy je projekt realizovaný od roku 2006 usnesením vlády ČR č. 1270 a dále usnesením č.1453 „O průběhu realizace koncepce rozvoje KIVS“. Jeho smyslem je propojit jednotlivé dosud izolované informační systémy státních institucí na jednotném standardizovaném základě. Je to logickým předpokladem pro to, aby mohly fungovat jak datové schránky, tak CZECH Pointy. Dříve se tento projekt označoval také jako „intranet státní správy“.

Základní registry jsou, jak již název napovídá, centrálním úložištěm dat. Podobně jako KIVS propojuje komunikaci, jsou základní registry jediným místem pro uložení dat z rozdrobených databází jednotlivých veřejných úřadů. Centralizují data, čímž urychlují jejich zpracování, zabraňují duplicitám, umožňují snadnější kontrolu nepřesností.

V rámci vytvoření legislativního rámce pro fungování centrálních registrů je připravován obecný zákon, který umožní vytvoření konkrétních a pečlivě vymezených centrálních registrů veřejné správy, v návaznosti na něj budou připraveny speciální zákony. Jsou navrhovány čtyři základní registry veřejné správy:

- Registr obyvatel
- Registr osob (všech osob s právní subjektivitou)
- Registr územní identifikace, adres a nemovitostí
- Registr práv a povinností (uchovává informace o právech a povinnostech osob a obyvatel)

Vzhledem k charakteru registrů centralizujících velké množství dat o občanech se jedná o citlivou oblast, konkrétní postupy a návrhy zákonů jsou pečlivě sledovány médii a odbornou i laickou veřejností. Nicméně je to proces, kterému se ani naše země nevyhnou, vždyť mnohé státy na západ od našich hranic takové centrální databáze mají mnoho let.

Zákony musí ošetřit nejen samotný vznik a technické specifikace registrů (do rozumné úrovně), ale hlavně určit možnosti bezpečného sdílení a čerpání dat veřejnými orgány pro potřeby informačních systémů, v nichž jsou tato data potřebná, a zároveň umožnit veřejnosti oprávněný přístup k datům těchto registrů. Tedy aby nedocházelo k neoprávněným přístupům k datům, aby byla zajištěna kontrola přístupu, aktualizace a validace dat.

Úspěšný start a první kolo

Prestože je "Egon" doposud v dětských letech, má za sebou první úspěšné legislativní i funkční krůčky. Svědčí o tom mimo jiné i vyjádření zahraničních odborníků, jako je například Dr. Vishanth Weerakkody z Brunel University (UK), host letošního E-government expert fóra, které se uskutečnilo v předvečer letošní konference ISSS. Weerakkody mimo jiné ocenil právě legislativní rámec i míru v jaké se do projektu e-Governmentu v Česku zapojuje státní správa jako celek.