;

Drahá e-špionáž

18. 1. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: © tiero - Fotolia.com
Kyber kriminalita stojí ročně 7,6 bilionu korun.

Podle odhadů Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) počítačová kriminalita a e-špionáž stojí svět ročně až 400 miliard dolarů. Jen pro srovnání, celková globální ekonomika dosahuje roční výše kolem 70 trilionů dolarů.

V kontextu americké ekonomiky je to například srovnatelné se ztrátou 500 tisíc pracovních míst. Podle CSIS měl výzkum za úkol vyčíslit negativní efekty kyber kriminality s využitím něčeho víc než pouze obvyklých průzkumů poskytovatelů bezpečnostního softwaru. Ti si je totiž mnohdy upravují a používají je jako marketingové nástroje na podporu prodeje svých produktů. Pochopitelně realita je mnohdy výrazně odlišná.

Podívejme se na tuto problematiku trochu jinak. Jaké další negativní jevy sto-
jí ekonomiku peníze? Co třeba automobilové havárie? Ty připraví americkou ekonomiku ročně o 100 až 170 miliard dolarů. Záleží na tom, jaké výzkumy bereme v úvahu. Když se podíváme na odhady škod způsobených užíváním drog, dostaneme číslo 600 miliard dolarů v globálním měřítku. V porovnání s těmito čísly se nezdají újmy způsobené kyber zločinem výrazně alarmující. V případě autohavárií nebudou všechny škody čistou ekonomickou ztrátou. Oprava auta generuje příjem pro autoservis, koupě nového vozu přináší zisk jeho dealerovi. Oba platí daně. V případě počítačové kriminality je to však podstatně horší. Žádné vedlejší pozitivní produkty nepřináší. Kromě prodeje bezpečnostních řešení. Hlavní, původně nezamýšlený benefit pro globální ekonomiku, je velký rozmach světového bezpečnostního průmyslu. Tato problematika by vydala na samostatné téma.

Půlmilion pracovních míst v USA v ohrožení

Podle CSIS byl tento výzkum velkým oříškem. Přijít s přesnými čísly je téměř nemožné. Modelovat přímé efekty dopadu počítačové kriminality je poměrně obtížné, natož modelovat ty nepřímé. Využití selektivních odhadů založených na výzkumech vlád jednotlivých zemí je vždy téměř jistě zavádějící.

„Pevně věříme, že výzkum CSIS je první svého druhu, jenž používá aktuální ekonomické modelování, ze kterého se dají určit relevantní data pro stanovení ztrát spojených s kyber zločinností,“ říká Mike Fey, viceprezident a šéf technologie ve společnosti McAfee. „Všechny ostatní odhady, které byly léta k dispozici, neměly takovou úroveň. Politici, podnikatelé a průmyslový lídři, kteří se snaží postavit se kyber kriminalitě, potřebují validní informace, jež jim pomohou nasměrovat jejich snažení správným směrem,“ dodává Mike Fey. CSIS doporučuje podívat se na počítačovou kriminalitu ze stejného úhlu pohledu, jako obvykle posuzujeme škody z ostatní aktivit. Něco, co je tolerováno a má vedlejších benefity. Například již zmiňované autohavárie. Podle CSIS je potřeba nesoustředit se pouze na finanční efekt škod. Poškození způsobené kyber kriminalitou, je jak psychologické, tak hmotné. Například čínská e-špionáž a krádeže duševního vlastnictví nezpůsobí samy o sobě americkému trhu obrovské škody. Můžou ale poměrně výrazně deformovat jejich ekonomickou výkonnost v dlouhodobém horizontu.

„Využili jsme údaje amerického ministerstva obchodu, založené na poměru exportu a počtu pracovních míst v USA. Přišli jsme se závěrem, že v důsledku kybernetické e-špoináže je v potenciálním ohrožení 508 tisíc pracovních míst,“ vysvětluje James Lewis, spoluautor studie a ředitel CSIS. „Pochopitelně je to odhadová studie. Tato čísla mohou ukazovat pouze část celého příběhu. Pokud ale jde o ztráty technicky vyspělých pracovních pozic, které byly v důsledku krádeží duševního vlastnictví přestěhovány mimo území USA, negativní ekonomický efekt může být ještě mnohem vyšší,“ dodává Lewis.

ICTS24

Kyber zločinnost ještě před 15 lety téměř neexistovala. Je více než jasné, že její rychlý růst má v globální ekonomice čím dál větší efekt. S obrovským nárůstem mobilních technologií, které mají ještě pořád se zabezpečením skluz, se bohužel budou škody způsobené kyberkriminalitou v budoucnu pravděpodobně výrazně zvyšovat.