;

Datová analytika: Nové příležitosti v době pandemie

8. 4. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Pandemie koronaviru zviditelnila potřebu analytických výstupů zejména v marketingu, řízení financí a v podpoře zákazníků. Současné se otevírá prostor pro nové příležitosti. Některé podniky se je snaží identifikovat a využít intuitivně, většina zjevně sází na analytické výstupy. Zvýšený zájem o datovou analytiku se projevuje především ze strany menších podniků.

V dubnu letošního roku zjišťovala společnost Sisense, nakolik se v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 změnil přístup podniků k nasazení a využití datových analýz. Výsledky dotazování naznačily, že období ekonomické nejistoty nemělo na související firemní činnosti nijak negativní dopady.

Výzkumníci naopak zaznamenali zvýšený zájem o datovou analytiku ze strany menších organizací. Stejný efekt se projevil také v některých hospodářských oborech. Podle autorů studie lze předpokládat, že datová analytika v mnoha podnicích generuje a dodává podklady pro přijímání důležitých rozhodnutí. Díky intenzivnější a z části vynucené digitalizaci v podstatě veškerého dění se také zvyšuje dostupnost potřebných dat a přesnost výstupů.

Samotní respondenti výzkumu, kterými byli tzv. datoví profesionálové, o pozitivních výhledech své profese příliš nepochybují. Polovina z nich má za to, že význam datových analýz se v období pandemie nijak nesnížil, spíše naopak vzrostl. Širšího či intenzivnějšího nasazení a využití došly především v oblasti zvyšování efektivity, zákaznické podpory a predikce výsledků. Ve druhém sledu figurují redukce nákladů, identifikace nových zdrojů příjmů a maximalizace tržeb. Bez ohledu na současný hospodářský vývoj existuje podle respondentů pro nasazení analytiky ještě celá řada dosud opomíjených oblastí a situací.

Neměnná role datové analytiky

Krizové situace nutí dnešní organizace, aby ve zvýšené míře spoléhaly na data v rámci řízení změn a zvyšování odolnosti. Platí to i pro současnou pandemii onemocnění COVID-19. Přesně polovina respondentů výzkumu Sisense State of BI & Analytics Report 2020: Special
COVID-19 Edition využívá analytická řešení intenzivněji než před jejím vypuknutím. 45 procent s nimi pracuje zhruba stejně často, pět procent méně. Mírně nadpoloviční většina dotazovaných se domnívá, že jejich organizace disponuje adekvátními zdroji pro poskytování datových rozborů v současném období ekonomické nejistoty. Necelé třetině chybí a 17 procent si není v tomto ohledu jisto odpovědí.

Přínosy datové analytiky pro současný byznys by podniky mohly zohlednit v posílení relevantních investic. 55 procent respondentů dubnového výzkumu uvedlo, že jejich organizace neplánuje v objemu výdajů žádné změny. 14 procent chce ušetřit, deset procent rozpočet na analytická řešení a služby naopak posílí. Zhruba pětina respondentů si reakcí své organizace není jistá.

Pandemie onemocnění COVID-19 s sebou nepřináší pouze nejistotu, ale generuje také nové příležitosti pro byznys. Shoduje se na tom téměř polovina respondentů dubnového výzkumu. 34 procent organizací hodlá navýšit investice do datových zdrojů a analytických nástrojů. Pro 28 procent dotazovaných podniků představuje datová analytika způsob či cestu, jak využít potenciál příležitostí, které se objevují v důsledků pandemie koronaviru.

Strukturální nerovnosti

Reakce jednotlivých hospodářských odvětví na aktuální hospodářskou situaci se odlišují. Průmyslové podniky chtějí prostřednictvím analytických nástrojů hledat zejména příležitosti pro další růst a produktové inovace. Zástupci zdravotnictví mají zájem na posílení digitalizace svých agend. Veřejná správa se hodlá zaměřit na transformační aktivity, efektivitu, digitalizaci a růstové příležitosti. Otázkou je, co v jejím případě růst znamená. A transformaci byznysu se bude nebo chce věnovat také cestovní ruch, jenž v současnosti prochází zjevně zcela novou zkušeností.

Uvedeným zájmům či přístupům jednotlivých odvětví odpovídá také relevantní investiční výhled. Nejčastěji úspory v oblasti datové analytiky indikují respondenti z cestovního ruchu, zdravotnictví a maloobchodu. V případě posledního uvedeného odvětví ale podobně velká část respondentů předpokládá posílení investic. Nulové změny ve výdajích na datovou analytiku očekávají zástupci stavebnictví a dopravy. Navýšení příslušných rozpočtů nejčastěji uvádějí respondenti z veřejné správy, již zmíněného maloobchodu a mediálního byznysu. Část těchto podniků nejspíše dohání náskok či pokrok konkurence, která již potřebné kroky podnikla v minulosti.

Změny financování ovšem nemusejí vždy přesně vypovídat o reálném stavu datové analytiky v daném oboru. V některých odvětvích došlo k silnému nárůstu využití příslušných řešení, ale ochota do nich více investovat je minimální. Jde například o podnikové služby, zdravotnictví nebo marketingové činnosti. Podle autorů studie tyto podniky již v minulosti vytvořily dostatečně robustní systémy, jež dokážou podporovat jejich činnosti i v krizových obdobích.

Menší lídři

Autoři studie prověřovali míru či intenzitu nasazení analytických řešení v osmi funkčních oblastech. Jde například o zákaznickou podporu, zajištění provozu, řízení financí, lidské zdroje, obchod nebo marketing. Mimo jiné si povšimli, že u menších podniků v rámci dubnového výzkumného šetření došlo k nárůstu využití analytických nástrojů ve všech oblastech, a to bez ohledu na hlavní obor činnosti. Předpokládají, že jde o jednu z reakcí na změny, které přinesla pandemie a její důsledky.

K lídrům ve využívání datové analytiky se v rámci jarního průzkumu zařadily organizace s 51 až 200 zaměstnanci. Nejčastěji ji provozují v marketingových činnostech, podpoře zákazníků a v řízení financí. Také malé firmy s 10 až 50 zaměstnanci v mnoha disciplínách, resp.
v míře nasazení analytických řešení napříč organizací, překonávají větší konkurenty.

Menší podniky podle tvůrců studie častěji využívají dostupná a pružná cloudová řešení. Mohou je rychle nasadit i škálovat. Díky své velikosti si navíc běžně vystačí s jedním centralizovaným řešením business intelligence, které rozšíří na celou organizaci. V tomto ohledu jim velké společnosti povětšinou nemohou konkurovat. Stále u nich přetrvávají problémy s agilitou a s dědictvím minulosti v podobě datových sil a zastaralých systémů.

ICTS24

Nejvyšší míru saturace analytických řešení napříč organizačními útvary a činnostmi vykazují podniky s 51 až 200 zaměstnanci. Následují je společnosti s 501 až 1 000 zaměstnanci, třetí příčku drží malé subjekty s 10 až 50 pracovníky. Na opačném konci srovnání stojí největší podniky s více než jedním tisícem zaměstnanců. Neznamená to, že by pro ně datové analýzy představovaly okrajovou záležitost. Pouze je, často z historických nebo organizačních důvodů, nedokážou nebo nechtějí rozšířit i mimo vybraná pracoviště.

Pandemie koronaviru zviditelnila potřebu analytických výstupů zejména v marketingu, řízení financí a v podpoře zákazníků. Podle tvůrců studie to platí zejména pro menší podniky, které v těchto činnostech vykázaly nejvyšší přírůstky nasazení relevantních řešení. Relativně nově je využívají pro zvyšování efektivity a predikci změn. Jde o činnosti, jimž se doposud nevěnovaly v tomto detailu. Změnu jejich přístupu si vyžádaly vnější vlivy.