„Kryptoměny jsou zcela jinou záležitostí, a akce podnikané čínskou vládou odrážejí dvě samostatné obavy. Tou první je odliv měny, který dělal čínské vládě takové starosti, že čínská centrální banka nejprve zkontrolovala a následně zregulovala směnárny bitcoinu v zemi za účelem redukce odlivu kapitálu, načež byly všechny takové směnárny v září 2017 zakázány,“ řekl Holden. „Zároveň vláda zakázala domácí obchodování skrze stránky mimo pevninskou Čínu, jako je Bitfinex sídlící v Hongkongu.“
Počátkem srpna zakázal čínský úřad pro kyberprostor veškeré komerční aktivity související s kryptoměnami, píše na Twitteru Dovey Wanová, výkonná ředitelka kalifornského venture kapitálového fondu Dhanua Capital.
Tencent Holdings, mateřská firma WeChatu, vydala k tématu zákazu médií oficiální tiskové prohlášení, v němž se píše, že [tato média] byla „podezřelá ze zveřejňování informací souvisejících s ICO… a spekulacemi při obchodování s kryptoměnami,“ ale zároveň společnost píše, že dodržuje regulace zavedené počátkem tohoto měsíce. Tyto nové regulace nejsou úplně konkrétní a konkrétně o kryptoměnách ani technologii blockchainu nehovoří.
Díky levné elektřině bývala Čína útočištěm pro energeticky náročné serverové komplexy, realizující algoritmické zpracování bitcoinu a dalších sítí virtuálních měn postavených na blockchainu. V poslední době si ovšem země na tuto aktivitu zasedla.
V loňském roce Čína zakázala ICO, což je v podstatě crowdfunding kryptoměn, a později ukončila obchodování v elektronických měnách. V poslední době pak vláda začíná utahovat kohoutky (elektrické energie) prostorům, v nichž se těží bitcoin, či velkým serverovým farmám, provádějícím zpracování kryptoměn.