To je zcela logický závěr, který vyplývá z červnové zprávy bezpečnostních expertů společnosti Verizon. Studie tohoto severoamerického telekomunikačního operátora se zabývá zhruba pěti sty případy úniku dat, vyšetřovanými v průběhu více jak čtyř let.
Výsledky rozdělil Verizon do čtyř skupin: finanční služby, technologické služby, maloobchod a stravovací řetězce. Dělení do zmíněných oblastí je pro lidi zabývající se bezpečností informačních technologií velice užitečné a bezpochyby přináší pozoruhodné závěry. Například ve finančních a technických službách přichází téměř 40 % útoků zevnitř systému - to je mnohem více než v ostatních oblastech. Zajímavé je i zjištění, že maloobchodníkům a restauračním řetězcům trvá odhalit útok celé měsíce, na druhé straně v technologických firmách jde jen o týdny a v případě finančního sektoru je napadený systém odhalen řádově během několika dní. Technika útoku je také závislá na druhu odvětví. Podvody a jiné klamavé techniky byly hojně rozšířeny v oblasti finančních společností, zatímco u maloobchodu a restauračních řetězců dominuje hacking.
Ale i tak se u všech skupin objevuje několik společných znaků. Zdaleka nejvyhledávanější kořistí zmíněných odvětví byla data z kreditních a debetních platebních karet. Ve většině případů útok provedla třetí osoba, tedy nikdo zevnitř postižené společnosti. Všechny popsané praktiky samy o sobě nahánějí dost strachu. Podle Bryana Sartina, který ve Verizonu řídí vyšetřovací operace a zároveň je spoluautorem zmíněné zprávy, lze ale vysledovat mnohem znepokojivější trend.
Ukazuje se, že útoky - speciálně ty vedené organizovanými skupinami, přichází ve vlnách. Například zhruba okolo roku 2001 se útočníci zaměřili na bezpečnostní díry v maloobchodních a restauračních platebních terminálech. Často byly jejich cílem specifické společnosti, na které zkoušeli různorodé útoky, dokud některý z nich nezafungoval. Ať už se jednalo o prolomení sítě, bezdrátovou válku nebo jen fyzický vstup do nepovolených prostor.
Pak, v roce 2003, se jejich styl razantně změnil. Najednou se objevila celá řada automatizovaných útoků na sítě. Šlo zejména o skenování dat a SQL injekce, často ovládané prostřednictvím zahraničních serverů.
V současné době podle Sartina přichází útočníci s novou strategií. Podvodníci se zaměřují na společnosti, které používají určitý typ softwarového vybavení - řekněme například specifický pokladní systém. Poté, co objeví bezpečnostní díru, vyslídí ostatní společnosti, které využívají stejné programové vybavení - mnohdy k tomu stačí letmý pohled do zákaznických referencí na webových stránkách výrobce programu. Útočníci tak mohou stejným způsobem hromadně nabourat do mnoha firem v daném odvětví.
Už je vám jasné, kam to všechno směřuje? Pokud používáte stejné aplikace, jako napadená konkurenční firma, existuje možnost, že se vám dříve či později stane něco obdobného. Když se povedlo prolomit systém u nich, půjde to nejspíše i u vás. A pokud se něco takového stane konkurenci některého z vašich blízkých obchodních partnerů, s nímž sdílíte citlivá data, nebudete na tom o nic líp. A protože odhalení bezpečnostní díry může trvat klidně i měsíce (jak ukazují studie, obvykle ji odhalí někdo zvenčí), je pravděpodobné, že v okamžiku kdy jste se o incidentu dozvěděli, byl už váš systém napaden.
Samozřejmě ne vždy víte, jaký software používá konkurence. Takže pokud uslyšíte o jakémkoliv útoku na jejich systém, neztrácejte čas škodolibou radostí a raději okamžitě zkontrolujte své logy.