To, že je v USA poměrně vysoká kriminalita, ví většina diváků akčních filmů. To, že téměř 70 % vražd je spácháno střelnou zbraní, je údaj, který poskytli samotní američtí statistici. V některých případech je pachatelem využita pistole napadeného, občas dokonce i zbraň zasahujícího policisty. O to, aby k podobným věcem nedocházelo, by se mohla postarat zabezpečovací elektronika zabudovaná do střelné zbraně i do těla majitele zbraně.
Americká firma Applied Digital Solutions (http://www.adsx.com) se zabývá výrobou identifikačních čipů (pod značkou Verichip) již delší dobu. Malá skleněná kapsle (průměr 2,1 mm, délka 12 mm) s elektronikou vpravená do těla označené osoby nevyžaduje žádné napájení, takže její životnost je v podstatě neomezená. Aktivní část zařízení představuje elektromagnetický vysílač a snímač, který snímá jedinečný identifikační kód uložený v implantátu.
Veričipy se prozatím používají například k ověřování přístupu v zabezpečených místnostech a budovách, k ověřování totožnosti klienta v bance nebo ke sledování pohybu mentálně postižených lidí. Nově také může policie využívat veričipy ke značkování účastníků pouličních násilností nebo jiných podezřelých osob. K tomuto účelu slouží speciální odstřelovací puška, která čip vpraví do těla podezřelého - na dálku a bez jeho vědomí. A pokud ADS uspěje se svou nabídkou státním orgánům, mohl by být veričip v budoucnu používán k ověřování vlastníka střelné zbraně.
Malý čip by měl být ukryt v paži policisty, jehož zbraň by byla vybavena elektronickou pojistkou. Zbraň by přitom byla zablokovaná v okamžiku, kdy by se dostala z bezprostřední blízkosti identifikačního čipu, tedy z dosahu toho, komu byla přidělena. Oprávnění používat konkrétní zbraň by měl pouze její majitel, eventuálně i jeho nejbližší kolega a jeho nadřízený. V praxi by to znamenalo, že z policejní pistole by mohli střílet opravdu pouze policisté a nikoliv lidé z druhé strany pomyslné barikády.
Američtí policisté pracující v terénu přistupují však k nové technologii prozatím opatrně. Namítají například, že může nastat situace (třeba v případě vážného zranění paže s implantátem), kdy by byl policista nucen střílet druhou rukou. Potom není jisté, že by mu to bezpečnostní mechanismus povolil, třeba i proto, že by čip mohl být v souvislosti s poraněním tkáně zničen. Bojí se také selhání řídící elektroniky, která by v případě poruchy zbraň zablokovala i v oprávněných rukou - a to možná v tom nejnevhodnějším okamžiku.
Zástupci ADS se tyto názory a připomínky pokusí zohlednit v dalším vývoji a vylepšování svých produktů. Firma ADS již ve spolupráci se zbrojovkou FN Manufacturing připravila funkční prototypy, které průběžně testuje a zdokonaluje. Oba podniky předložily společnou nabídku na zbraně nové generace zástupcům policie v několika státech USA, vše je však prozatím ve stádiu jednání. Případné nasazení nových zbraní představuje poměrně složitý proces, který trvá několik let. Pokud se nový systém zabezpečení střelných zbraní prosadí – a osvědčí – u policie, mohl by být samozřejmě postupně zaveden také u zbraní prodávaných na běžném trhu.