Časopisy z bitů a bajtů

Ještě před masovým nástupem internetu se zrodily elektronické časopisy ve formě CD a disketových magazínů. Když se před rokem na trhu objevil iPad, byla jednou z prvních aplikací i elektronická verze časopisu iPad, na jejímž technickém řešení coby nadstavbě Creative Suite pracovala společnost Adobe. Grega Rewise, oficiálního „misionáře“ (evangelist) Adobe Creative Suite, jsme se proto při jeho nedávné návštěvě v Praze vyptávali právě na toto téma.

S masivním nástupem tabletů ožil i fenomén digitálních publikací. Jedná se podle vás o zcela novou publikační formu, nebo spíše o cestu, jak zachránit tradiční formát časopisů v digitální podobě?

Abych na to mohl jednoznačně odpovědět, potřeboval bych asi křišťálovou kouli. Nicméně když se podívám na svou kariéru ve vydavatelském odvětví, tak již počátkem devadesátých let v Dánsku jsme přemýšleli o tom, jak odlišně pracovat s obsahem a distribucí namísto tradičního papíru. Tehdy se oním novým médiem zdálo být CD-ROM.

To období si dobře pamatuji, sám jsem v polovině devadesátých let začínal psát právě pro jeden z takových digitálních magazínů distribuovaných na CD s herním časopisem. Jenže „diskmagy“ se ukázaly být slepou uličkou a internet je postupem času zcela vytlačil.

Přesto to ale ukazuje, že ona myšlenka nového formátu či podoby pro klasické magazíny není nová. Velký rozdíl je ale v tom, že díky tabletům a všudypřítomnému internetu může digitální distribuce časopisů oslovit masu zákazníků. Vaši rodiče či prarodiče se asi s časopisy na CD nikdy nesetkali, nejspíš proto, že před patnácti lety neměli počítač s CD mechanikou – iPad se ale stal fenoménem, který oslovuje prakticky všechny generace a skupiny potenciálních čtenářů. Z tohoto pohledu tedy digitální distribuce opravdu může zachránit časopisy a já doufám, že se právě to stane, protože je mám rád.

Lze si představit, že se lidé začnou díky tabletům vracet od čtení webu zpět k časopisům a novinám, ovšem v digitální podobě? Jsou to přece jen odlišné způsoby práce s informacemi na straně jedné a jejich konzumací na straně druhé.

Myslím, že ano. Vidím to nejlépe na své rodině – když se ženou večer uleháme, každý si vezme svůj tablet a čteme časopisy, které nás zajímají. V takovou chvíli je prostě magazín lepší než internet – netoužím po plnohodnotné interakci, nechci skrolovat a čekat, až se stránky kompletně nahrají, chci kvalitní čtení s elegantní grafickou úpravou, a to internetové klasické stránky prostě většinou nedokážou nabídnout.

Podívejme se tedy blíže na vaši Creative Suite 5.5 a především digitial publishing suite, určenou právě pro zpracování a distribuci digitálních publikací. Co by mělo být její hlavní výhodou oproti do jisté míry podobným produktům konkurence?

Podstatou je jednoduchá myšlenka: v magazínech je vlastní obsah vytvářen kombinací informací, designu a grafické úpravy. K tomu dnes většina vydavatelů využívá nástroje od Adobe, takže je jen logické tyto doplnit či rozšířit o funkce pro podporu tabletů.

Takže vaší hlavní výhodou je, že se jedná o rozšíření současného produkčního procesu?

Ano, rozšíření či jeho uzpůsobení.

Prvními, kdo s vámi začal na DPS pracovat, byl vlastně ještě před uvedením iPadu Wired. Kdo byli další vydavatelé (z oborového hlediska), kteří se zapojili do testovací fáze programu nejaktivněji?

To je prakticky nemožné říci, protože se jednalo o rozsáhlý celosvětový pilotní provoz, do nějž se zařadilo obrovské množství vydavatelů. Nicméně obecně lze říct, že se jedná zejména o časopisy, které využívají bohatou vizuální formu, jež může na nových tabletech výtečně vyniknout a lze ji doplnit o další typy médií, videa a podobně. Stejně pokud například pracuji s obsahem, jako jsou kuchařské recepty a postupy, mohu zvolit formu, která se čtenářem komunikuje mnohem lépe než tištěná kniha. Víte, já hodně vařím, takže si takových věcí asi více všímám.

To naprosto chápu, iPad ležící na kuchyňské lince je při vaření ideální zdroj inspirace. Přesto, nepodléháme v současné době tak trochu pocitu okouzlení z nového, který pomine? Nebo naopak předpokládáte obrovský boom digitálních časopisů v nadcházejících letech.

Souhlasil bych s obojím. První přichází ono okouzlení. Dnes je řada časopisů pouhou digitalizovanou verzí klasických stránek, pak jsou tu ale ty, které využívají možnosti tabletů v plné míře – a ty dokážou většinu čtenářů okouzlit nebo nadchnout. Náhle je zajímavé podívat se na reklamu, protože v ní můžeme modelem auta otáčet nebo provádět jiné aktivity, které jsme doposud s časopisem neměli spojeny. To je samozřejmě výtečné pro inzerenty, nicméně časem se mnohé okouká a bude třeba najít nové originální nápady, které opět čtenáře zaujmou. Je možné, že to budou i nové technologie, jako je stereoskopické 3D v tabletech.

Jak složité bude do budoucna, právě v souvislosti s technickým rozvojem, vytvářet digitální publikace pro různá zařízení s odlišnými velikostmi a rozlišením displeje, poměrem stran a podobně? Doposud jsme tu měli jen iPad, ale s příchodem kvalitních tabletů s OS Android 3.0 se situace výrazně mění, nemluvě o BlackBerry a Playbook.

To samozřejmě bude představovat práci navíc a případné úpravy. Nicméně podobné věci musíme řešit i při návrhu webů pro různá rozlišení. Nejlepší by pochopitelně bylo, kdyby se výrobci dohodli na určitém standardu nebo několika standardech. Každopádně řešení, které bude layout stránek upravovat automaticky, nebude nikdy tak dobré, jako layout vytvořený či upravený na míru konkrétnímu formátu a rozlišení displeje. Prozatím tu máme tři dominantní formáty a velikosti, které představují některé z nejrozšířenějších přístrojů: iPad, GalaxyTab či Playbook a konečně Xoom. Zajímavé na tom je, že každé z těchto zařízení je dobré k něčemu jinému. Xoom a Android 3.0 tablety se širokoúhlým displejem jsou výtečné pro sledování videa, zatímco iPad je poměrně univerzální a nejlépe si rozumí s magazíny. Sám jsem nakonec došel k tomu, že používám všechny, každý ale na něco jiného.

Nicméně každý vydavatel si bude muset sám rozhodnout, zda se mu vyplatí čas a investice do podpory více platforem, rozlišení a podobně. Přijdou novinky od HTC, Toshiby a především od Amazonu, který podle mého názoru zahýbá trhem vůbec nejvíc.